Jezdci Apokalypsy
Čtyři jezdci apokalypsy
Sedm pečetí, sedm polnic a sedm koflíků jsou tři po sobě jdoucí pohledy do dějin lidské společnosti a také série průběžných Božích soudů, jako odpovědi na události na Zemi, stejně jako Božího konání v závěrečné době lidských dějin. Každý ze tří pohledů se na události dívá vždy z jiného úhlu. Mluvíme-li o pečetích, potom první čtyři ze sedmi pečetí jsou známy pod názvem 4 jezdci apokalypsy. V průběhu let bylo učiněno mnoho pokusů interpretovat jejich přesný význam.1 Události popsané v sedmi pečetích však musíme chápat v kontextu obrazů Starého zákona. Obrazy zvířat, konkrétně koní, přírodních katastrof atd. popisuje dění na naší Zemi, a to v oblasti politické i náboženské, a samozřejmě popisuje také reakci Boha na toto dění na Zemi, které je v rukou lidí. Podobným způsobem je třeba vnímat i čtyři jezdce. Každý z jezdců je povolán jednou ze čtyř bytostí, které spočívají u Božího trůnu a jednají z Boží vůle a Božího dopuštění. Ukazují obrazně na linii dějin, kterou vytvářejí lidé a v souvislosti se svobodou, kterou Bůh člověku dal, Bůh dopouští takto se odvíjející dějiny. Může se zdát, že je každý z jezdců „nezávislý“ a symbolizuje pouze jednu událost, pravdou však je, že se vzájemně prolínají.2
Po rozlomení první pečeti se objevuje bílý kůň osedlaný jezdcem nesoucím luk a korunu.3 Existuje několik výkladů. Někde je bílý jezdec prezentován jako symbol římského císařství a jeho dobyvačné výpravy, jinými je pak tento jezdec vnímán jako symbol nemoci, války, touhy po moci, dobývání a podmaňování národů. V některých interpretacích se dokonce setkáme s přirovnáním prvního jezdce k Antikristovi. V Písmu však bílá barva označuje čistotu a spravedlnost. Pokud budeme v textu pátrat dále, objevíme jisté paralely, kde je Kristus zobrazen jako jezdec na bílém koni.4 První pečeť tak hovoří o vítězném dobývání tehdejšího civilizovaného světa evangeliem (dobrou zprávou), tedy Boží nabídkou záchrany před věčnou smrtí. Jde o apoštolské období šíření evangelia datovaného přibližně do prvního a druhého století našeho letopočtu.5
Druhá pečeť vysílá do světa jezdce na krvavě rudém koni, má velký meč a moc odejmout ze Země mír.6 Tento jezdec přináší neklid a je symbolem (dle historického výkladu) rozdělení a oddělení, protože dochází ke vzniku apostatické církve, tzn. takové církve, která se odchýlila od Písma. Tato pečeť tedy popisuje důsledky odmítnutí evangelia a symbolizuje odpor a počátek netolerance, která přerůstá v pronásledování, historicky bychom ji mohli zařadit do druhého až čtvrtého století.7
Třetí jezdec jede na černém koni a drží váhy a váží obilí. Věta: „Za denní mzdu jen mírka pšenice, za denní mzdu jen tři mírky ječmene…“8 nám říká o nedostatečnosti těchto surovin pro tehdejší život. Jejich drahota vyjadřuje velký nedostatek a hladomor. Historicky toto období řadíme do čtvrtého a pátého století, kdy církev postupně získávala politickou moc. Černý kůň je opakem prvního bílého koně a odkazuje na nepřítomnost nebo zkreslování evangelia a obracení se k lidským tradicím. Zrno představuje v Písmu Boží slovo. Nedostatek evangelia tedy nutně vyvolává hlad po Božím slově.9
Poslední z jezdců přichází na řadu s otevřením čtvrté pečeti. Jeho kůň je mrtvolně bledý, sinavý, jméno jezdce je Smrt a následuje ho svět mrtvých. Mohou zabíjet mečem, hladem, morem či divokými šelmami, avšak moc smrti je omezená, jelikož dosahuje vlády pouze nad čtvrtinou Země,10 klíče od smrti a hrobu má sám Ježíš. Jde však o vrchol pronásledování těch, kteří následovali pravdy Božího slova.
Chaos dějin a řád Božího konání
Kniha Zjevení je psána tak, aby byla srozumitelná tehdejšímu čtenáři a samozřejmě Janovi, který ji psal. Ale v souvislosti se Starým zákonem, zvláště knihou Daniel, můžeme obrazům rozumět i dnes. Scény rozlomení jednotlivých pečetí tak můžeme vnímat v souvislostech s linii dějin křesťanství. Proroctví knihy Zjevení se vždy vztahují na různé aspekty odvěkého boje mezi dobrem a zlem a konfliktu mezi Božím lidem následujícím pravdy Bible a jeho utlačovateli.
Biblická kniha Zjevení Jana nám dává naději a ukazuje, že i protivenství, byť by je Bůh v rámci svobody lidí dopustil, jsou součástí dějin, ale nakonec jen umocňují slávu Božího záměru.11 Bůh dovede dějiny ke konečnému vítězství nad zlem. Ač se tedy apokalypsa pojí s negativními konotacemi, je důležité si uvědomit, že odkazuje především na události budoucí a k druhému příchodu Ježíše Krista.
Redakce Genesis Era
