Kalvinismus – to je co?
Máme 15.-16. století a sílí snahy reformovat tehdy všeobecnou křesťanskou církev. Důvodů proč by měla nějaká reforma přijít bylo vícero. Jednak zkreslené teologické pojímání Bible (například prodej odpustků), sociální sféra (bohatství církve a chudoba lidu), spíše strašení Bohem (muka pekelná) a nemožnost prostého lidu se dostat k Bibli (bohoslužby v latině a Bible zapovězené všem, mimo kněží). V různých evropských zemích se začalo množit úsilí o nápravu. Mimochodem můžeme být hrdí na to, že i česká reformační stopa byla velmi výrazná. Viz Jan Hus, Jeroným Pražský, Jednota bratrská, J. A. Komenský atd.
Všeobecně jsou však jako nejvýraznější postavy reformace vnímáni Martin Luther a Jan Kalvín. Působili zhruba ve stejnou dobu, a to v první polovině 16. století. Martin Luther působil v Německu a po dlouhém životním zápasu, kdy se obával o svoje spasení, protože byl přesvědčen, že není dokonalý, dospěl (na základě Bible) k tomu, že spasení je z milosti Boží, ne díky lidským skutkům a lidské dokonalosti. To bylo pro něho obrovským osvobozením. A protože toto osvobození přál i jiným lidem, a protože nemohl souhlasit s řadou věcí, které se děly v církvi, sepsal objevené skutečnosti do 95 tézí, které zveřejnil. Díky knihtisku (Jan Hus tuto možnost ještě neměl) se jeho myšlenky šířily úžasnou rychlostí a přijímalo je za své množství lidí z různých společenských vrstev. Žel, církev té doby byla nereformovatelná a Luthera, stejně jako jeho následovníky (tedy luterány) exkomunikovala (vyloučila) z církve. Oni ale chtěli i dále žít duchovním životem ve vzájemném společenství. Proto naprosto spontánně vznikla Církev luterská. Později byli ti, kteří nesouhlasili s oficiální církví nazváni protestanté, no a tato luterská církev se zařadila mezi protestantské církve.
Vedle německého Luthera se zapojil do úsilí o reformu církve také Jan Kalvín. Byl to Francouz, ale působil ve Švýcarské Ženevě. Přijímal mnohé myšlenky od Luthera, ale také mnohé myšlenky přinesl on sám s tím, že se v některých bodech od Luthera lišil. Jednou z výrazných odlišností byl jeho důraz na předurčení Bohem, kdo bude spasen a kdo ne. V zásadních bodech reformace, a těmi, zjednodušeně řečeno, bylo a je: pouze Písmo, pouze milost a pouze víra, se však shodovali. Když pro svoje přesvědčení, které veřejně hlásal, byl ve Francii pronásledován, utíkal přes Ženevu do bezpečí. Tam (v Ženevě) jej ale místní kazatel Farel, který se sám přikláněl k reformaci, žádal, aby zůstal a působil spolu s ním v Ženevě. To se také stalo. Kalvínova reformace dávala větší důraz (než reformace Lutherova) na mravný a bezúhonný život celé společnosti. Šlo mu o to, aby lidé vedle toho, že se seznamují s Biblí a rozumí jí, také podle ní žili. Samozřejmě i kolem něho se shromáždili ti, kteří s ním souhlasili a jeho myšlenky vzaly za své. Okolí je začalo nazývat kalvinisty. I oni byli však exkomunikováni z církve a stejně jako luteráni i oni založili svoji církev kalvínskou. Někdy také nazývanou helvetskou.
A tak tady vedle sebe žily dvě evangelické církve: Luterského vyznání a Kalvínského vyznání. Luteránství a Kalvinismus, i když tam byly některé rozdíly, se v mnohém shodovalo. To byl důvod, proč se v roce 1918 tyto církve spojily a vytvořily jednu církev, a to Českobratrskou církev evangelickou. Snad pouze poznámka pro zvídavé. V České republice existují ještě dvě církve, které se hlásí k odkazu Luthera, a to Slezská církev evangelická augsburského vyznání a Luterská evangelická církev augsburského vyznání v České republice. Co ale považuji za důležité, mluvíme-li o reformaci ať už české, německé nebo švýcarské je skutečnost přiblížit svůj životní styl co nejvíce pravdě a návodu Bible. O to šlo všem reformátorům nejvíce.
Jan Dymáček
Redakce Genesis Era
