Babylonská věž
„Pojďme a udělejme si cihly a důkladně je vypalme… Vystavme si město a věž, jejíž vrchol pronikne nebesa. Tak se proslavíme a nebudeme rozptýlení po celé zemi.“ 3
Věž měla sahat až do nebes a postavit tak člověka na roveň Bohu. Měla představovat jeho nezávislost na Bohu a svrchovanost lidského rozumu. Její stavba ale nebyla nikdy dokončena.
Výstavbu věže zarazil sám Hospodin, kterému se nelíbilo, jak nepokrytě dávají lidé najevo svou pýchu a zpupnost. Hospodin pronesl:
„Všichni tito lidé hovoří stejným jazykem a jsou jednotní ve svých záměrech.“ 4
Věděl, že pokud lidé docílí stavby tohoto monumentu, získají přesvědčení, že společnými silami mohou zdánlivě dokázat všechno, co si usmyslí, a ztratí tím vědomí potřebnosti Boha. Lidé ale nemají toužit po panování a slávě s tím, že oni všechno dokáží sami. Slávu jim může přinést pouze Bůh. Proto se Hospodin rozhodl, že sestoupí a zmate řeč obyvatel, aby si nadále nerozuměli. Tímto činem překazil účel stavby a babyloňané, jež si přestali rozumět, se rozptýlili po celé zemi.5 Od těchto dob se místo, kde měla stát slavná Babylonská věž, nazývá Bábel (neboli zmatek).
Babylonskou věž vnímáme na jedné straně jako snahu o úspěch lidského umění, jako monument oslavující člověka, jež kráčí sám za svým cílem. Jenže jak může člověk, který má vše od Boha kráčet sám? Jak může oslavovat sám sebe?
Redakce Genesis Era
