O chlebu 2/2

V Bibli jsou samozřejmě informace, ale ne pouze ty. Když řekneme tomu, koho máme rádi, že ho milujeme, je to pouze informace?

Může se stát, že zařadíme Bibli do jiné kategorie, než ve které by měla být. Žijeme v době obrovského množství informací. To je jistě dobré, ale může to působit i negativně. Tento stav totiž přináší změnu v nasměrování a vnímání člověka. Dnešní člověk totiž všechno převádí do polohy pouhých informací. A do této polohy posouvá i Bibli. I v ní samotné máme příklad tohoto přístupu k ní. Učedníci Ježíše Krista se ptají: Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení, až se to začne dít? A jistý bohatý mladý muž se ptá Ježíše: Pane, co mám dělat, abych byl spasen? Ano to všechno dělám… A dnes? Ano, to už z Bible znám, nebo toto mě zrovna nebaví, nebo vyberu si z toho to, co pokládám za důležité atd. A tak nám jde pouze o to, do jakého „šuplíku“ v našem mozku zařadíme Boží slovo. Jsou-li to pouze informace, potom samozřejmě mnoho věcí známe.

A my chceme získávat nové informace, nové vědomosti. Ano, v Bibli jsou informace, ale ne pouze ty. Když řekneme tomu, koho máme rádi, že ho milujeme, je to informace? Určitě. Ale je to pouze informace? Když řekneme někomu, že mu děkujeme za něco, co pro nás udělal. Je to jen informace? Jistě, vyjadřuji tím, že jsem mu vděčný. Ale je to pouze samotná informace? Vyznání lásky, poděkování, pozdrav, setkání a vzájemný rozhovor vytváří vazby, dává růst vztahům, živí je a posiluje.

Slovo Boží udělá svoje, i když si nepamatujeme, co jsme před nějakou dobou slyšeli nebo četli. Slovo působí, oživuje, sytí… nejde pouze o intelektuální záležitost.

To, že Komenský odkazuje národu Českému Bibli, jako klenot – to už je známá skutečnost. Méně známé je, že Jan Blahoslav, jehož socha v Přerově na náměstí také podává národu českému Bibli, přeložil Nový Zákon z řečtiny do češtiny. Nejdřív ale vypracoval “Gramatiku českou“. Šlo mu pouze o český jazyk? Ne, šlo mu o Bibli. O to, aby český jazyk byl hoden překladu Bible. Měl se vyznačovat „výtečností, vhodností, a výmluvností, které jsou Božího slova hodny“. Překladem opatřil, jak sám říká „zdroj duchovní potravy nutný k nasycení Božích oveček.“ On přirovnání Boží slovo ke „křišťálově čisté vodě, tišící žízeň všech, kteří ji pijí.“ A víme, že v Kralicích je pomník Bibli, který je jediným pomníkem knihy na světě? (Jan 6,63): “Slova, která jsem (já) mluvil, jsou duch a jsou život.“ Bible je víc než pouhá informace. Jde o slova života, jde o vliv, který vychovává, ovlivňuje a oživuje duchovní život. Informace může být závažná, ale stále jde pouze o informaci, která stárne a vyprchá. Kdežto Bible působí, má vliv, mění člověka, živí člověka…

Možná někdo namítne, že si nepamatuje, co četl v Bibli, a tím tedy ovlivnění Biblí není takové, jaké by mělo být. Že zapomeneme je možné. I pisatel jedné knihy v Bibli píše: (Kazatel 1,11) „Nelze podržet v paměti věci minulé a ani budoucí, které nastanou, nezůstanou v paměti těch, kteří budou potom.“ Ale pamatujeme si, co jsme obědvali před týdnem? Možná, že si nepamatujeme ani to, co jsme obědvali před třemi dny. Je to důležité? Ano, pokud si chceme pamatovat recept. Jinak ale ne. Jíme, abychom žili, potřebovali jsme pokrm a on udělal svoje. Nasytil nás. Slovo Boží udělá svoje, i když si nepamatujeme, co jsme před nějakou dobou slyšeli nebo četli. Slovo působí, oživuje, sytí…, nejde pouze o intelektuální záležitost.

Žijeme v době, která nás ať chceme, či nechceme, ovlivňuje. Žijeme v době informací, intelektuálních veličin a informací typu „aby ses dobře měl“. Ale Boží slovo nelze zařadit pouze do těchto skupin. Boží slovo také obsahuje informace, jde i o záležitost intelektuální, stejně jako přináší odpočinek a klid, ale to je stále málo. Boží slovo je v prvé řadě něco, co dává život. Proto jej Ježíš ztotožňuje s chlebem, který jíme stále, bez kterého nemůžeme žít, kterého se nepřejíme, i když je stále stejný. A tak platí, že: (Jan 6,63) „slova, která jsem mluvil, jsou duch a jsou život.“

Jan Dymáček