Světem vládnou peníze? Není to pravda!

O penězích a vztahu k nim bylo mnoho řečeno a mnoho napsáno. Zřejmě je to tím, že jde o určitý problém. Jaký? Někdo řekne, že největší problém je ten, když peníze nejsou. Arménské přísloví říká, že: „S penězi není tak dobře, jako zle je bez nich.“ Ale jiný řekne, že největší problém je ten, když jich je mnoho. Už Sofokles, starořecký dramatik, kněz a politik, řekl, že: „Největší prokletí lidstva jsou peníze.“ A podle své nátury se mnozí řadí k jedné nebo druhé skupině. Součást toho problému je také mylné přesvědčení, že peníze zvládnou všechno, protože „všichni se dají koupit“. Nedávno jsem četl, že problémem je, že politici mají málo peněz. Že by oni, stejně jako soudci měli mít víc peněz, aby jim to zabránilo uchylovat se k nekorektnímu jednání a k úplatkům. Otázkou ale je, kolik člověk potřebuje peněz, aby jej to uchránilo od úplatků a nekorektního jednání? Průměrný plat? Deset průměrných platů a milionové prémie? Ale vždy je možné mít víc. Bible říká: „Nenasytnost má dvě dcery: „Dej! Dej!“ (Přísloví 30,15)

„Největší prokletí lidstva jsou peníze.“
-Sofokles

A my samozřejmě víme, že tady nejde o peníze, ale o morálku. Šalamoun, bohatý král Izraele, dospěl poté, co si všechno v životě dopřál, k závěru, že: „Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí, kdo miluje hojnost, nemá nikdy dosti. Také to je pomíjivost.“ (Kazatel 5,9) V tom je ten kořen problému. Tedy ne v penězích, ale v nás lidech. Nenasytnost, pocit, že musím mít víc, že peníze mi zabezpečí všechno co potřebuji. To je to, co Bible vyjadřuje slovy: „Kořen všeho toho zla je láska k penězům.“ (1. Timoteova 6,10) Ne peníze, ale láska k penězům. Už starořecký spisovatel, historik, filosof, vojevůdce a politik Xenofón řekl: „bohatství a chudobu nemají lidé v domě, ale v duši.“ A takovou vnitřní zvrácenou lásku k penězům může mít člověk bohatý, chudý i velmi chudý, stejně jako takovou lásku nemusí mít ani chudý, ani bohatý. A co způsobuje „láska“ k penězům je i dnes zcela zřejmé. Podvody, úplatky, lež, nekorektní jednání, krádeže, někdy i ublížení na zdraví, či ztrátu života, nemorální jednání atd. A jaký to má dopad na společnost a vzájemné soužití, na důvěru mezi lidmi, na vzájemné vztahy je jasné.

„Kdo je bohatý? Ten, kdo je spokojen. Peníze ale ještě nikoho neučinily bohatým.“
-Lucius Annaeus Seneca

Slova Bible nás před takovým stavem společnosti, ale také před námi samotnými, chtějí chránit. „Nedejte se vést láskou k penězům; buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: ‚Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.“ (Židům 13,5) Lidé si obvykle vzájemně přejí dostatek zdraví a dlouhý spokojený život. A to nepřejí pouze druhým, ale také sami sobě. A je to naprosto v pořádku. Dosáhneme ale spokojenosti tím, že budeme mít hodně peněz? Lucius Annaeus Seneca, římský filosof, dramatik, básník a politik říká: „Kdo je bohatý? Ten, kdo je spokojen. Peníze ale ještě nikoho neučinily bohatým.“ Tedy spokojeným. Netvrdím, že každý, kdo nemá peníze je spokojený, protože, jak jsem již podotkl, nejde o peníze, ale o vztah k nim. A o tomto vztahu nerozhodují peníze, ale my sami. Apoštol Pavel píše svým souvěrcům do města Filipis: „Ne že bych si naříkal na nedostatek; naučil jsem se být spokojen s tím, co mám.” (Filipským 4,11) Tedy nejde o to nechtít peníze, ale být v životě spokojený. Ten, kdo je chudý má dojem, že jeho spokojenost záleží na množství finančních prostředků, aby když je má, pochopil, že ty ho ke spokojenosti nepřivedly.

A tak nebylo by dobré vzít vážně radu, kterou píše apoštol Pavel Timoteovi? „Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství. Nic jsme si totiž na svět nepřinesli, a také si nic nemůžeme odnést. Máme-li jídlo a oděv, spokojme se s tím. Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby. Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení. Ty však se tomu jako Boží člověk vyhýbej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. (1. Timoteova 6, 6-11) Protože:

„Víra nás dělá v slabosti silnými, v chudobě bohatými a ve smrti živými.“ (Charles Spurgeon, kazatel, 1834-1892.)

Jan Dymáček