Prázdný hrob a prázdné argumenty
Bible v této souvislosti podává zprávu: „A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, odvalil kámen a usedl na něm… Anděl řekl ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl.“ (Matouš 28,2-6)
Nebesa triumfovala nad mocí Židů i Římanů. Ale Ježíšovo vzkříšení z mrtvých nebylo součástí plánu těch, kteří dali Ježíše ukřižovat.
Zemětřesení, které provází naprosto mimořádnou událost. Mocný Pán, mocný Spasitel, mocně vstává z hrobu. Jeho smrt byla mimořádná událost a Jeho vzkříšení stejně tak. Zemětřesení bylo průvodním jevem smrti i vzkříšení. I příroda zaznamenala mimořádnost této události. Anděl odvalil kámen od vchodu do hrobu. Neudělal to proto, aby pustil Ježíše z hrobky, ten takovou pomoc nepotřeboval. Kámen odvalil proto, aby uvolnil cestu ženám a apoštolům. Nebesa triumfovala nad mocí Židů i Římanů. Ale Ježíšovo vzkříšení z mrtvých nebylo součástí plánu těch, kteří dali Ježíše ukřižovat. A tak museli zasáhnou, aby dostáli svým záměrům. Dokázat, že Ježíš nebyl Mesiášem, že to byl lhář, který se za Božího Syna pouze vydával. Podívejme se na jejich argumentaci z čistě logického hlediska.
Místodržitel Pilát řekl těm, kteří přivedli Ježíše, aby jej odsoudil k smrti: „Čeho se vlastně dopustil?“ Ale oni ještě víc křičeli: „Ukřižovat!“ (Matouš 27,23) A my zjišťujeme, že oni vlastně neměli důvod, který by sdělili. Byla to pouze zášť, která je vedla k takové nenávisti. Protože ještě méně logická je skutečnost, že „nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: „To je Ježíš, král Židů.“ (Mat 27,37) A tak lidé, kteří křičeli ukřižuj, a přitom neznali důvod k takovému kroku dali na kříž nápis, že Ježíše je králem jejich národa. Není to zvláštní?
Když se stalo, že Ježíš vstal z mrtvých a hrob byl prázdný, potom měli vojáci tvrdit, že usnuli a tím bylo možné tělo ukrást. Takže nejdřív měli bdít, ale potom měli říkat, že spali.
„Zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům. Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.“ (Matouš 27,57-58) Pohřbil ho ve skále vytesaném hrobě, a jak bylo tehdy zvykem, přivalil ke vchodu velký kámen. Velekněží ale dali kámen zapečetit a postavili ke hrobu stráže, které měly bdít a dobře hlídat, aby snad učedníci Ježíše jeho tělo neodnesli a netvrdili, že vstal z mrtvých. (27,62-66) Když se stalo, že Ježíš vstal z mrtvých a hrob byl prázdný, potom měli vojáci tvrdit, že usnuli a tím bylo možné tělo ukrást. Takže nejdřív měli bdít, ale potom měli říkat, že spali. Vojáci měli hlídat Ježíšovo tělo, aby je učedníci neukradli. Potom ale měli tvrdit, že je učedníci ukradli.
Jinou věcí ale je, že vojáci měli říct: „ukradli ho, když jsme spali“ (Matouš 28,13) jak mohli říkat, že učedníci ukradli Ježíšovo tělo, když spali? Pokud spali, potom nemohli vědět, co se stalo. Velekněží, nepřátelé Ježíše i Jeho učedníků, nazvali Ježíše před Pilátem podvodníkem. Otázkou ale je kdo byl ve skutečnosti tím podvodníkem? Oni vydali Ježíše k ukřižování, a oni také vymýšleli argumenty pro vysvětlení Ježíšova vzkříšení z mrtvých.
Hrob zapečetili a nechali hlídat vojáky, ale anděl kámen odvalil. To ukazuje na to, že Bůh bude triumfovat i v posledních dnech dějin světa. Nic mu v tom nezabrání. A protože druhá skupina (nechtěných) svědků byli vojáci, ukazuje to na skutečnost, že mnohdy i nevěřící musí uznat, že Ježíš má věci ve svých rukou. A pokud to chce popřít, potom musí vymyslet mnoho absurdit, aby obhájili svá tvrzení. Anebo musí uznat logičnost víry v mocného Boha.
A věřící mohou pouze říct: Pane, děkujeme ti za jistotu, kterou nám dáváš při pohledu na události tvého vzkříšení. Nikdo nezhatí tvoje plány a tím také nikdo nezhatí naši naději.
Jan Dymáček
