Tento článek je průběžně doplňován o další odkazy a aktuální vědecké poznatky v této oblasti. Poslední aktualizace 21. 3. 2026.

Věděli jste, že nepohlavní rozmnožování vede k 2x většímu reprodukčnímu úspěchu („zdatnosti“) při využití týchž zdrojů, než rozmnožování pohlavní? Na základě čeho by tedy pohlavní rozmnožování mělo organismům přinést dostatečnou výhodu na to, aby si jej, obrazně řečeno, vybrali a opustili tak evolučně výhodnější nepohlavní rozmnožování? Pohlavní rozmnožování je totiž mnohem náročnějším, zdlouhavějším a rizikovějším procesem, který se neobejde bez celé řady nových, vysoce sofistikovaných orgánů a schopností, jež nepohlavně se množící organismy nemají a nepotřebují! Pro bližší představu uveďme několik zásadních odlišností pohlavního rozmnožování:

1. Mnohobuněčný pohlavně se rozmnožující organismus musí nejprve dokázat nalézt nebo zaregistrovat vhodného partnera opačného pohlaví svého druhu,
2. samec i samice musejí být v principu plodní a k jejich spojení musí dojít v poměrně krátkém období plodnosti,
3. samice, která má obvykle na starosti péči o mláďata před narozením a krátce po něm, musí spolu se samcem vyvinout mimořádné úsilí, aby své potomky uchránila před hladem a predátory a zároveň sama přežila,
4. mezi samcem a samicí musí existovat vzájemná anatomická, fyziologická, chemická i genetická kompatibilita a komplementarita – tj. vzájemné doplňování se na všech úrovních,
5. pohlavně se rozmnožující organismy jsou obecně daleko náchylnější ke vzniku nebezpečných mutací, které zvláště v malých populacích bývají fatální, což u nepohlavně se množících není problém. — To jsou jen některé z „nevýhod“ pohlavního rozmnožování, jehož masové rozšíření v přírodě je z evolučního hlediska další nevysvětlitelnou záhadou.¹,²

Otázka tedy zní, jak mohly pouhé fyzikální a chemické procesy vyprodukovat metodou pokus-omyl kompatibilní a komplementární těla i genomy samců a samic všech rostlinných a živočišných druhů, a to koordinovaně a v témže čase, včetně všech výše uvedených schopností a mechanismů, když víme, že takto dnes v přírodě nic podobného nevzniká?

DODATEK

DALŠÍ VĚDECKÉ DŮVODY, PROČ POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ (PR) NEMOHLO VZNIKNOUT EVOLUCÍ

• Při aktu oplodnění vnikají do těla samice pohlavní buňky z cizího těla samce, což klade mimořádné a velmi komplexní nároky na slizniční imunitu pohlavních orgánů, které tyto buňky nesmí zahubit. Proč právě ty? A jak vajíčko získalo informaci, že se má spojit pouze se spermií a ještě jen svého druhu?
• Každý orgán v těle jakéhokoliv tvora je složitě propojen se všemi ostatními orgány a jejich soustavami přes imunitu, klíčové metabolické dráhy, transport kmenových buněk pro regeneraci, nervovou, trávicí, oběhovou i hormonální soustavu a paměť. Hypotetická evoluce PR z NPR by musela po celou dobu způsobovat a vzájemně koordinovat extrémně složité systémové změny ve všech zmíněných soustavách a současně je směrovat ke konkrétnímu cíli – k tvorbě pohlavních orgánů. Evoluce je ale z definice slepým procesem, který nic konkrétního nezpůsobuje ani nesleduje.
• PR je nezjednodušitelně složitým systémem, kterému pokud chybí nějaká klíčová funkční součást (tj. není kompletní), nemůže plnit svou funkci vůbec. Jelikož přirozený výběr z definice odstraňuje vše, co není schopno se množit, nedokázala by přežít žádná hypotetická, nehotová (a tedy neplodná), přechodná forma mezi P a NP se rozmnožujícími organismy.

DALŠÍ INFO

JAK V PŘÍRODĚ VZNIKLO POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ?

Milí čtenáři,

zatím zde pro vás mám odkaz na velmi dobrý odborný článek (anglicky) od Dr. Sarfatiho ohledně otázek spojený s evolucí pohlaví a pohlavních orgánů. Článek je součástí rozsáhlé publikace Dr. Sarfatiho s názvem Vyvrácení evoluce 2, které se ve světě prodaly stovky tisíc kusů, čímž se zařadila mezi nejúspěšnější vědecko-populární knihy v této oblasti.

V brzké době zde budou přibývat všechny podstatné informace v českém jazyce. Proto se brzy vraťte!

Děkujeme za váš zájem!

Pravda za to stojí a vy také!

Produkční tým genesisera.cz