Svatý Martin
Svatý Martin byl před svým svatořečením znám pod jménem Martin z Tours (nebo také Martin Tourský) a žil mezi lety 316-397.1 Narodil se v tehdejší obci Sabaria, dnešní Szombathely, která se nachází v současném Maďarsku. Tehdy byla obec součástí římské provincie. Na přání svého otce se stal Martin ve svých patnácti letech římským vojákem. I když se jím stal proti své vůli, plnil své vojenské povinnosti zdatně. Díky tomu byl povýšen na důstojníka a stal se členem vojenské jízdy císařských gardistů. Většinu své vojenské služby strávil v Amiens v dnešní Francii, kde bojoval s pohanskými galskými kmeny. Navzdory svým nevěřícím rodičům nalezl Martin víru v křesťanské učení, která se projevovala i v jeho vojenském životě.2
K Martinovi se váže legenda, která praví, že během jedné velice mrazivé noci potkal při kontrole vojenských stanovišť mrznoucí žebráka.3 Jako jediný se nad ním slitoval a daroval mu na zahřátí půlku svého důstojnického pláště. Tu noc se mu ve snu zjevil Kristus oblečený právě v takovém plášti, jaký daroval žebrákovi, a pravil svým andělům: „Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu.“ Tato Kristova slova jsou svým významem spojována s tím, co je psáno v evangeliu podle Matouše: “Cokoli učiníš jednomu z mých nejmenších bratří, pro mě jsi učinil.“4 Od této události se Martinova cesta ubírala již pouze v křesťanském duchu. Nechal se pokřtít, brzy poté odešel z armády a dal se na skromný život poustevníka. Roku 3705 se stal biskupem v Tours.
Martin se zasloužil o vybudování prvních kostelů ve Francii a o obracení notné řady pohanů na víru. Byl jedním z prvních svatořečených ne-mučedníků. Tours se po jeho smrti stalo třetím nejvýznamnějším středověkým poutním místem po Římě a Santiagu de Compostela a středobodem západního asketismu.
Svátek svatého Martina připadá na den 11. listopadu. Tento svátek měl ve středověku veliký význam v rámci lidových oslav.6 V tento den docházelo ke shánění dobytka zpět do vesnic, byli vypláceni čeledíni a uzavíraly se nové dohody v rámci statků i v rámci městských profesí. Svátek předznamenával příchod zimy a byl začátkem kolední doby. Na svatého Martina vyráželi do měst a vesnic koledovat čeledíni a studenti a ve jménu svatého Martina se doprošovali darů.7 Následovaly bujaré oslavy, které byly tradičně doprovázeny pečenou husou. Proč je tradičním pokrmem zrovna husa, není jasné. Existuje jedna legenda, která praví, že když měl být Martin z Tours zvolen biskupem, ukryl se, na důkaz toho, že si takové pocty nezaslouží, mezi husy.8 Dalším možným důvodem je již zmíněné shánění dobytka z pastvin, což se týkalo i hus. Neznámého původu je i lidová pranostika o Martinovi jedoucím na bílém koni. Nejprostším vysvětlením může být pouhá souvislost, které si naši předci všimli. Okolo svatého Martina se pravidelně objevovala první sněhová nadílka. A přiřknout bývalému vojákovi koně bílé barvy, jež má znázorňovat bělost sněhu, se zdá být logické. To už jsme ale opravdu daleko od Bible a křesťanství.
Redakce Genesis Era