ČLENSTVÍ ZDARMA
Úvod Magazín Připravujeme Velký třesk neprošel dalším testem

Velký třesk neprošel dalším testem

Zde je zveřejněn překlad článku bez provedené korektury.
Nyní pracujeme na odborných a jazykových korekturách a na přípravě grafiky.

Link na článek v angličtině: The big bang fails another test

Autor: John Hartnett

V originále vydáno: The big bang fails another test

Jedním z údajných „důkazů“ modelu vzniku velkého třesku je údajně kosmické mikrovlnné pozadí (CMB). Tvrdí se, že je to „dozvuk“ původní „exploze“.
Již dříve jsem uvedl1, že byla zjištěna korelace mezi relativně chladnějšími místy na dvourozměrných mapách povrchové teploty CMB a polohou kup galaxií a nadkup. Jelikož se předpokládá, že zdrojem záření CMB je domnělá ohnivá koule velkého třesku, tato korelace naznačuje, že přinejmenším některé důležité rysy map CMB souvisejí se samotnými kupami galaxií.

Podle teorie by ohnivá koule velkého třesku měla být nejvzdálenějším zdrojem světla ze všech. Všechny galaxie by tedy měly být v popředí tohoto zdroje. Veškeré záření CMB tedy musí projít přes mezihvězdy mezi zdrojem a pozorovatelem zde na Zemi. Toto záření prochází v mezigalaktickém prostředí mezi galaxiemi v kupě a je rozptylován elektrony prostřednictvím inverzního Comptonova rozptylu,2 – Sunyaev
Zel’dovichův jev (SZE).3 Když k tomu dojde, je dráha záření CMB přerušena a zkreslena.

Již dříve zveřejněná analýza (2004) profesora Shankse z Durhamské univerzity4 ukázala, že existuje tak silná korelace tohoto efektu, že lze zpochybnit, že záření CMB vůbec obsahuje nějakou informaci ze svého vzdáleného zdroje. Bylo to proto, že údajné anizotropie (nerovnosti) 70 μK, které byly prohlašovány za předpověď teorie velkého třesku a o nichž se tvrdilo, že jsou zárodky galaxií, mohly být místo toho připsány této SZE. Rovněž uvedli, že pokud by se podařilo prokázat, že tato SZE je skutečně příčinou chladnějších oblastí v teplotních mapách CMB do vzdálenosti jednoho stupně od středu kupy, a pokud by se zjistilo, že tento efekt platí i pro vzdálenější kupy, pak by kontaminace mohla být podstatně větší, a to by velmi poškodilo představu, že zdroj je v pozadí.

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Nyní (2006) to bylo oznámeno a publikováno v Astrophysical Journal5, že skutečně existují silné důkazy o anomálním ochlazování, a to nejméně do vzdálenosti jednoho stupně od středu kupy. Tato nová práce hledala stín v záření CMB, který vrhají galaxie v popředí, a porovnávala pozorovaný stín s tím, co se očekávalo na základě SZE. Bylo však zjištěno, že očekávané ochlazení v důsledku stínového efektu kupy galaxií je nedostatečné přibližně čtyřnásobně a odpovídá tomu, že žádné stínování neexistuje. Například se dalo očekávat, že hvězdokupa v popředí bude vrhat stín o teplotě 160 μK (tj. bude o tuto hodnotu chladnější), ale bylo pozorováno pouze 40 μK. V některých hvězdokupách byl někdy zjištěn i přírůstek. Tato analýza byla zprůměrována pro 31 pozorovaných hvězdokup s čistým výsledkem, který naznačuje, že v průměru nebyl zjištěn žádný stín. Vzhledem ke statistické povaze analýzy, pokud čtvrtina galaxií vykazuje stín, znamená to, že žádný stín neexistuje. Ve skutečnosti se nabízí otázka: Proč jsou kupy tak relativně horké? Existuje nějaký další zdroj záření, který vyruší očekávaný stín?

Zprávu o tom přinesl server ScienceDaily.com pod titulkem „Big Bang’s Afterglow Fails Intergalactic ‚Shadow‘ Test“.6 Tým vědců z University of Alabama Huntsville pod vedením Dr. Richarda Lieua použil data z Wilkinsonovy mikrovlnné anizotropní sondy (WMAP) NASA ke zkoumání CMB a hledání stínů. Podobné studie prováděly již dřívější skupiny, ale tato byla první s využitím dat z WMAP. Připomeňme, že WMAP byl navržen speciálně k detekci signatury neboli ozvěny velkého třesku. Lieu však řekl: „Buď (mikrovlnné pozadí) nevychází zpoza shluků, což znamená, že velký třesk je odfouknutý, nebo … se děje něco jiného“.

Další strasti pro teorii velkého třesku ve vesmíru. Další problém pro ty křesťany, kteří svou apologetiku pověsili na víru takzvané moderní vědy.

Zdá se, že přibývá důkazů7 ve prospěch toho, že zdroj CMB je spíše lokální. To svědčí ve prospěch galaktocentrického modelu stvoření, v němž se v němž se galaxie Mléčná dráha nachází někde blízko středu vesmíru, jak to silně naznačují další pozorovací data.8 A zdá se také, že fyzikové využívají data z přesných měření WMAP k podkopání právě toho paradigmatu, pro jehož podporu bylo vytvořeno.

Lieuova slova zde rezonují: „Děje se tu něco jiného!“

Reference

  1. Hartnett, J.G., Ozvěny velkého třesku … nebo šum? J. of Creation 18(2):11-13, 2004.
  2. Comptonův rozptyl znamená, že foton se srazí s elektronem, předá mu určitou energii a ten se odrazí, zatímco další foton nesoucí zbývající energii (tedy nižší frekvenci) je vyzářen pod úhlem od původního, takže hybnost se zachovává. Inverzní Comptonův rozptyl znamená, že velmi energetický elektron ztrácí energii, takže rozptýlený foton má vyšší energii, a tedy vyšší frekvenci.
  3. Sunyaev [Сюняев], R.A. a Zel’dovich [Зельдович], Y.B., Small-scale fluctuations of relic radiation, Astrophysics and Space Science 7:3-19, 1970.
  4. Myers, A.D. et al. , Evidence for an Extended SZ Effect in WMAP Data, MNRAS 347(4): L67, únor 2004; <www.arxiv.org/PS_ cache/astroph/pdf/0306/0306180.pdf>, 5. března 2004.
  5. Lieu, R., Mittaz, J.P.D. a Shuang-Nan Zhang, The Sunyaev-Zel’dovich effect in a sample of 31 clusters: A comparison between the x-ray predicted and WMAP observed Cosmic Microwave Background temperature decrement, Ap. J. 648:176-199, 1. září.
    2006.
  6. Big Bang’s Afterglow Fails Intergalactic ‚Shadow‘ Test, <www.sciencedaily.com/ releases/2006/09/060905104549.htm>, 12. září 2006.
  7. Samec, R., No sign of gravitational lensing in the cosmic microwave background, J. of Creation 20(2):3, 2006; Hartnett, J., CMB Conundrums, J. of Creation 20(2):10-11, 2006.
  8. Hartnett, J.G., Cosmological expansion in a creationist cosmology, J. of Creation 19(3):96-102, 2004.

Související články

DNA: Úžasná zpráva nebo převážně nepořádek?

Připravujeme 22. září 2022

Tento článek v české verzi právě připravujeme. Brzy jej naleznete na této stránce.

Design dekódování a editace: enzymy fungující jako dvojité síto

Připravujeme 22. září 2022

Tento článek v české verzi právě připravujeme. Brzy jej naleznete na této stránce.

Optimalizace genetického kódu: část 1.

Připravujeme 22. září 2022

Tento článek v české verzi právě připravujeme. Brzy jej naleznete na této stránce.

Selhání příběhu o pavím ocase

Připravujeme 22. září 2022

Tento článek v české verzi právě připravujeme. Brzy jej naleznete na této stránce.