Úvod Články V přípravě Ardipithecus opět: recyklovaný opočlověk

Ardipithecus opět: recyklovaný opočlověk

Zde je zveřejněn překlad článku bez provedené korektury.
Nyní pracujeme na odborných a jazykových korekturách a na přípravě grafiky.

http://creation.com/ardipithecus-again

Vydáno: 4. října 2009 (GMT+10)

Foto: Suwa a kol., Science 326(5949), 2. října 2009, DOI: 10.1126/science.1175825.Lebka Ardipithecus ramidus. Zdá se, že poslední série publikovaných prací představuje usilovné snahy o co nejpřesnější stanovení jeho anatomických parametrů. Takto silně fragmentovaná a neúplná lebka však například ponechává velký prostor pro spekulace a zkreslení výkladu. Odhad objemu jeho mozku je ještě menší než u šimpanze.

Recyklovaný opočlověk

Carl Wieland

Noviny a zpravodajské weby jsou plné tvrzení o tvoru, kterého někteří stále považují za „nového“ kandidáta na evolučního předka člověka. Většina článků se jmenuje Ardipithecus ramidus (často jen „Ardi“) a vysvětluje, že se ve skutečnosti jedná o podrobnou reanalýzu fosilní kategorie, která je známá už léta, ale přesto znepokojení kreacionisté nebo škodolibí skeptici nadále žhaví telefonní linky. Možná to není překvapivé, vzhledem k novinářskému pokušení vymýšlet titulky jako „Ardi byl dříve než Lucy, nalezen nový nejstarší hominid“ – přestože v samotném článku se uvádí, že kosti byly poprvé objeveny v roce 1994!1 Ve skutečnosti, ačkoli se zejména v médiích objevuje mnoho evolučních obratů, zatím jen nemnozí tvrdí, že jde o „důkaz evoluce“; spíše jde o snahu získat body a vyřešit vnitřní problémy v rámci komunity již zavedených „pravověrných“ věřících v evoluci člověka.

Obvykle se vyhýbáme ukvapeným reakcím, ale protože jsme o stejném ardipithekovi psali podrobněji už před 15 lety, mysleli jsme si, že by návštěvníci stránek creation.com měli „v hlavních zprávách“ (které nemají být podrobnou analýzou) o celkovém obrazu najít alespoň tuto rychlou odpověď, a zejména upozornění na tyto starší práce, aby mohli lépe porozumět tomu, o čem se píše.

Doporučujeme vám, abyste před dalším čtením otevřeli článek dr. Jonathana Sarfatiho z roku 2001 v časopise Journal of Creation o tomto tvoru, který se ve stejném roce objevil na obálce časopisu Time, a pozorně si jej přečetli: viz Údajný opočlověk v časopise Time (opět) klopýtá!

Většina čtenářů titulků nezjistí, jakým způsobem byly kousky fosilií rozptýleny na vzdálenost větší než 1,5 kilometru!

Ačkoli se už na sestavení a analýze nálezu pracuje nesmírně dlouho, většina čtenářů titulků nezjistí, jakým způsobem byly kousky fosilií rozptýleny na vzdálenost větší než 1,5 kilometru! Viz zpráva dr. Dona Battena z roku 1994 v časopise Journal of CreationAustralopithecus ramidus – „chybějící článek“? Všimněte si, že jména časopisu (tehdy TJ) i tvora (tehdy australopithecus, později ardipithecus) se od té doby změnila. Ale je to stejný nález jako ten, o němž se nyní píše v titulcích.

Mezi nejnovější tvrzení patří, že ardipithecus je opicím i lidem podobnější, než se dosud předpokládalo. Pro někoho, kdo již věří v evoluci, to posiluje poměrně nekontroverzní závěr, že pokud je ardipithecus v lidské linii, pak se lidé nevyvinuli z předka podobného šimpanzům, ale spíše ze společného předka, který se nepodobá ani lidem, ani dnešním šimpanzům. I kdybych byl evoluční věřící, toto je stěží věc, která by ospravedlňovala výroky typu „obrací obecnou představu evoluce člověka vzhůru nohama“.2

Mapa lokalit zobrazující místa nálezu původních fosilních pozůstatků A. Ramidus (▲) v povodí řek Aramis a Adgantoli v oblasti středního Awaše v Etiopii. Klikněte pro zvětšení.

V našich článcích v této službě již léta odkazujeme na podrobné práce evolucionistických anatomů, k nimž patří Charles Oxnard, a upozorňujeme na to, že existuje široká skupina dnes již vyhynulých fosilních tvorů, která je méně podobná moderním opicím a moderním lidem než opice a lidé navzájem. Oxnard dospěl k závěru, že australopitékové (hlavní prvek v této skupině) nepatří do lidské linie. Samozřejmě s ním souhlasíme. Zdá se, že do této skupiny patří také ardipithecus; když byl v polovině 90. let minulého století objeven značně fragmentární exemplář, byl původně řazen do stejného rodu a nazýván Australopithecus ramidus. Tim White, ředitel Centra pro výzkum evoluce člověka na Kalifornské univerzitě v Berkeley, tvrdí, že ardipithecus není společným předkem opic a lidí. Říká však, že „je to nejblíže, kam až se nám dosud podařilo dojít“.

Měl Ardi znaky, které naznačují vzpřímenější postoj než moderní opice? Dost možná, dokonce pravděpodobně. Ale to měl i australopitékus/homo habilis. Obě skupiny měly také vlastnosti, které je předurčovaly k životu na stromech. A CT snímky lebek australopitéků ukazují, že orgány rovnováhy („půlkruhové kanálky“) byly umístěny zcela jinak než lze předpokládat u tvora, který chodí obvykle vzpřímeně.

Stručně řečeno, význam Ardiho lze interpretovat buď v evolučním, nebo kreacionistickém rámci a zdá se, že nejnovější analýzy těchto recyklovaných kostí a tvrzení nepodporují stanovisko ani jedné strany. Jak je zmíněno na jiném místě, článek v časopise Nature z roku 1995 uvádí, že je „možné, že Australopithecus [nyní Ardipithecusramidus není předkem ani člověka, ani šimpanze…“3 A vše nasvědčuje tomu, že se od té doby vlastně nic nezměnilo.

V článku v časopise Nature z roku 1995 se uvádí, že je „možné, že [Ardipithecus] není ani předkem člověka, ani šimpanzů…“…. Od té doby se vlastně nic nezměnilo.

Podrobný článek v časopise CMI Journal of Creation (tehdy ještě pod názvem TJ) od dr. Josepha Mastropaola se jmenoval Objektivní test původu fosilních kostí a týkal se statistické anatomické analýzy kostí Ardipithecus ramidus kadabba (poddruh toho, který se v současnosti vystavuje). Souhrnný odstavec stojí za to citovat celý:

Souhrnně lze říci, že výsledky této objektivní statistické studie naznačují, že kost AME-VP-1/71 se jen málo podobá kostem lidským, nepodobá se kostem paviánů a nejvíce se liší od kostí šimpanzů. Kost paviána byla podobná šimpanzí a nepodobná lidské kosti. Šimpanz se nejvíce podobal člověku. Lidské kosti se nijak nepodobaly kostem opic nebo lidoopů. Tyto objektivní analýzy původu fosilních kostí proto naznačují, že závěr Haile-Selassieho a Robinsona, že Ardipithecus ramidus kadabba byl předkem opic a lidí, který chodil po dvou nohách, je za vlasy přitaženou spekulací.

Další informace o údajných lidoopech (kteří pokaždé spadají do stejných širokých kategorií) a o tom, jak se vypořádat s následky další „novinářské kampaně“ ve svém myšlení a myšlení svých známých, najdete na stránkách Otázky a odpovědi o lidoopech na stránkách creation.com. Sdílejte! Přivádějte lidi k solidním publikacím, jako je Journal of Creation – a pomozte vyzbrojit a vybavit Boží lid proti náporu všech podobných nesmyslů!

Odkazy

  1. http://news.yahoo.com/s/ap/20091001/ap_on_sc/us_sci_before_lucy , zpráva AP, 1. října 2009 Zpět na text.
  2. Ref. 1, citace C. Owena Lovejoye z Kentské státní univerzity. Zpět na text.
  3. Gee, H., Uprooting the human family tree (Vyvrácení lidského rodokmenu), Nature 373(6509):15, 5. ledna 1995. Zpět na text.

Související články

DNA: Úžasná zpráva nebo převážně nepořádek?

22. září 2022

Tento článek v české verzi právě připravujeme. Brzy jej naleznete na této stránce.

Design dekódování a editace: enzymy fungující jako dvojité síto

22. září 2022

Tento článek v české verzi právě připravujeme. Brzy jej naleznete na této stránce.

Optimalizace genetického kódu: část 1.

22. září 2022

Tento článek v české verzi právě připravujeme. Brzy jej naleznete na této stránce.

Selhání příběhu o pavím ocase

22. září 2022

Tento článek v české verzi právě připravujeme. Brzy jej naleznete na této stránce.

Genesis Era
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.