Úvod Magazín Rodina a děti Novoroční předsevzetí

Novoroční předsevzetí

První leden je stejný den, jako všechny ostatní, ale přece symbolizuje něco důležitého. Symbolizuje nový začátek. A právě tato symbolika může někoho přivést, a také řadu lidí přivádí, k myšlence nového nasměrování, nastartování něčeho nového, a samozřejmě pozitivního v našem životě. A já jsem přesvědčen, že to je dobře. Již proto, že takové rozhodnutí svědčí o tom, že dotyčný přemýšlí o svém životě a chce zvolit lepší životní cestu. Je pravda, že takové rozhodnutí mohu udělat kterýkoliv den v roce, ale ona symbolika spojena se začátkem roku je motivující. Samozřejmě vnímám skutečnost, že v řadě případů se předsevzetí nepodaří naplnit, že mnozí právě z toho důvodu považují za zbytečné si je dávat. Stejně tak by bylo možné číst mnohé rady, jak to udělat, abychom alespoň částečně, když ne plně, naše předsevzetí naplnili. Ale…

Řadu roků jsem vedl semináře pro ty, kteří chtěli přestat kouřit. U nich to bylo také předsevzetí, i když ne vždy novoroční. V pěti večerech jsme se zabývali tím, jak to dokázat. A tak jsme hovořili o kladné motivaci, která je mnohem stabilnější než motivace negativní. Tedy ne že já nesmím, protože…, ale já chci, protože… Mluvili jsme o tom, že svoji motivaci bychom si měli někam napsat a častěji se k ní vracet. Zmiňovali jsme se o potřebě spíše malých krůčků, to znamená nevezmu si cigaretu do zítřka večera. (Samozřejmě si zítra večer řeknu totéž. Ale je to přijatelnější než si říct, že už nikdy nebudu kouřit). Upozorňovali jsme se na skutečnost, že je jistě možné prohrát „jednu bitvu“, ale to neznamená, že nemohu vyhrát celou válku. Že je dobré mít někoho, kdo nás v rozhodnutí podporuje a fandí nám. A tak bych mohl pokračovat. A protože jsem měl zpětnou vazbu, jednak okamžitou, jednak po roce, někdy i po delším období, vím, že většina lidí dokázala svoje předsevzetí naplnit. Musím ale dodat, že jsem se zmínil o možnosti i jiné pomoci. Těm, kteří byli věřícími lidmi jsem doporučoval také modlitbu, jako prostředek k získání pomoci od Boha. Zajímavé bylo, že jsem se mnohokrát setkal s prosbou o modlitbu od lidí, kteří mně řekli, že sice nejsou věřící, ale chtějí, abych se za ně modlil. Dělal jsem to, a nejednou mně bylo řečeno: „nevím, jak je to možné, ale jde mně to, nebo nemám chuť na cigaretu“ atd. Proč to vzpomínám? Protože tím chci povzbudit všechny, že předsevzetí není zbytečné, lze je naplnit, a také proto, protože ona síla modlitby stále existuje a stále je k dispozici, pokud to myslím vážně, opravdově a přistupuji k Bohu s pokorou.

Jaké předsevzetí si dát, to jistě záleží na každém jedinci, na jeho potřebách, jeho uvážení, jeho chtění, a je to jistě soukromá věc každého. Přesto bych rád doporučil ještě jedno předsevzetí. Bible vypráví skutečný příběh muže jménem Daniel, který byl spolu s ostatními mladými muži odveden z Palestiny do babylonského zajetí. Stalo se to kolem roku 600 př. Kr. za Babylonského krále Nabúkadnesara. (Daniel 1. kapitola) Onen král měl záměr tyto mladé muže převychovat, přitáhnout k babylonskému náboženství, udělat z nich Babyloňany, a ti by potom jednali se svými spoluobčany z pozice babylonských úředníků. Ale my čteme, že Daniel si předsevzal (Daniel 1,8), že na toto nepřistoupí. Že si udrží víru v Boha Stvořitele, že se nebude účastnit pohanských modloslužeb a nezradí svůj lid. A dále můžeme číst, že Bůh dal Danielovi a jeho kolegům takové schopnosti, že i král to musel uznat a povýšil Daniele do hodnosti vysokého úředníka říše, přesto, že se Babyloňanem nestal. Daniel, i přes překážky, směroval svůj život správným směrem. A to je předsevzetí, které bych rád doporučil. Směrovat svůj život správným směrem. Když má jít člověk na určité místo, a přitom si není jistý kudy vede cesta, nebo vůbec cestu nezná, potom je možné, že se bude řídit vlastní intuicí, ptát se jiných lidí, nebo půjde s hlavním proudem chodců s tím, že asi směřují stejným směrem. Jaká je naděje, že přijde na dané, jim chtěné místo? Asi velmi malá. Lepší je, řídit se podle dobré mapy, nebo podle GPS.

Co je takovou mapou nebo GPS v případě nasměrování života správným směrem? Pisatel Žalmů napsal: „Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku“. (Žalm 119,105) A druhý list Petrův dodává: „Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě…“ (2. Petrova 1,19)

A tak pokud mám doporučit nějaké novoroční předsevzetí, potom doporučuji nasměrovat svůj život tím správným směrem. A protože se asi neshodneme na tom, co znamená správným směrem, potom je užitečné se obrátit na toho, kdo nám život dal a k tomu nám dal ještě návod, jak život žít, aby byl co nejsmysluplnější a nejspokojenější. Bible je takovým návodem, mapou, GPS, vezměme ji vážně a nebudeme litovat.

Jan Dymáček

Související články

Péče o vztahy

29. ledna 2025

Vztahy jsou nezbytnou součástí života a zdrojem radosti. Pokud o ně nepečujeme, mohou nám začít připadat jako problém. Jejich kvalita závisí na naší ochotě investovat čas, na pozornosti, na odpuštění a pozitivním přístupu, protože právě my sami máme moc je proměnit.

Očekávání a neočekávání ve vztahu

29. října 2024

Člověk vstupuje do vztahu a často má mnohá očekávání. Avšak je důležité si uvědomit, že druhého nemohu zásadně změnit k obrazu svému. Zamilovaný mnohdy miluje, protože neví, nechce vidět jaký druhý skutečně je, zato láska miluje i když ví.

Vedení dětí k víře

26. srpna 2024

Proč se spiritualitě vyhýbat, proč neumožnit našim dětem vnímat i tuto stránku lidského života? Přece dětem, zvláště těm našim, přejeme pouze a jenom to nejlepší.

Manželství

22. července 2024

O manželství a soužití jedinců byly napsány „metry“ knih, neskutečné množství článků, pojednání, ale i vědeckých prací. Nebudu proto rozšiřovat tento výčet, ale zaměřím se na biblický pohled na manželství. O něm se totiž až tak moc nepíše. A přesto je to důležité.