Příběh Jákobovi rodiny aneb poučení do našich vztahů

Genesis, kapitola 37-46

Jákob měl čtyři ženy a s nimi, v době našeho příběhu, dvanáct dětí. Nejmladším synem byl Josef, kterého Jákob miloval nejvíc ze svých dětí. A to zřejmě proto, že se mu narodil ve vysokém věku z jeho nejmilovanější manželky Ráchel. Ale je také možné, že Josef duchovně či intelektuálně převyšoval své bratry. V každém případě byl zjevně upřednostňován. Dostal tuniku z jemné vlny, jako znak vedoucího postavení, které ovšem náleželo pouze prvorozenému synovi. Měl tedy neoprávněně výsadní postavení v rodině. To byl důvod, proč na něho ostatní synové žárlili, a měli k němu takový odpor, že s ním nebyli schopni hovořit ani o běžných záležitostech. To ještě vyvrcholilo tím, když jim Josef vypravoval sny, které je popudily. A tak následoval (ze strany bratrů) prodej Josefa do otroctví, lež otci, že ho roztrhala divoká zvířata a Jákobův neskutečný smutek.

Příběh je ilustrací problémů, ke kterým vedou nezvládnuté vztahy rodiče k preferovanému synu. Je důležité, aby rodiče měli stejnou lásku ke všem svým dětem.

Josef se dostává k Putifarovi, zámožnému muži v Egyptě, který mu dal vše ve svém domě na starost, protože od doby, co Josef k němu přišel, se všechno dařilo. Putifarova žena svádí Josefa, ten odolá a uteče. Zhrzená žena ale Josefa křivě obviní. To je důvod proč se ocitá ve vězení. Tam však dostává důvěru žalářníka i ostatních vězňů. Protože pravdivě vyložil sny svým dvěma spoluvězňům, dostává se až před egyptského vládce, aby mu také vyložil sen. To se stane a Josef se stává nejvyšším úředníkem faraonova dvora. Moudrým opatřením zachrání zemi od hladu. V této době hladu přichází jeho bratři pro obilí. Josef je poznává, ale oni jeho ne. Následně přicházejí ještě dvakrát do Egypta a přivádějí s sebou i nejmladšího bratra Benjamína. Josef se jim dává poznat, odpouští jim, oni si uvědomují, co udělali, a nakonec přichází celá rodina Jákoba a usazuje se v Egyptě. Čím nás příběh oslovuje i dnes?

Příběh je ilustrací problémů, ke kterým vedou nezvládnuté vztahy rodiče k preferovanému synu. Je důležité, aby rodiče měli stejnou lásku ke všem svým dětem. Jinak to naruší svornost mezi sourozenci. Dále příběh ukazuje, kam až vede nezvládnutá komunikace. Josef přinášel zlé zprávy, vykládá sny způsobem, který byl pro ostatní nepřijatelný. Bratři s ním nebyli schopni pokojně mluvit. Nezvládnutá komunikace vede k předsudkům, nenávisti, žárlivosti, a nakonec přeroste do skutků. A přichází nezvládnuté emoce. Jednání bratrů při prodeji Josefa do otroctví, hraničící s úmyslem připravit Josefa o život.

Josef dokonce nepožaduje od svých bratrů, aby projevovali zármutek a žal z toho, co udělali, a tím otevírá cestu k plnému smíření.

Může se jevit, že Josef byl příčinou všech problémů. Kdyby nebyl, nebyly by ani problémy. Pomiňme to, že nemohl za to, že byl otcem tak preferován, a podívejme se na jeho jednání. Josef je, po příchodu do domu Putifara, zkoušen ve dvou nejcitlivějších oblastech. Zneužití moci, a zneužití sexuality. Odolává i za cenu ztráty svobody. „V tomto domě není nikdo větší než já. Nevyňal z mé správy nic, jen tebe, protože jsi jeho manželka. Jak bych se tedy mohl dopustit takové špatnosti a prohřešit se proti Bohu!“ (Genesis 39,9) Tedy zvládá sám sebe. Ve vězení je empatický ke spoluvězňům. To mu otevírá cestu k srdci lidí. Má kontakt s Bohem – vykládá sny. Dokazuje víru, důvěru v Boha, kterého nikdy nezapřel. Nepyšní se svými schopnostmi, ale vzdává úctu Bohu. (41,16) Je si vědom, že potřebuje i lidskou pomoc, prosí vězně o pomoc. (40,14)

Co udělal pro napravení vztahů s rodinou? Setkává se s bratry a začíná komunikovat. Teprve tak mohlo dojít k počátkům sjednocení rodiny a smíření. Dalším krokem bylo to, že Josef přešel od spravedlnosti k soucitu. Josef se musel zbavit požadavku postupovat podle spravedlnosti. Naopak musel projevit soucit a slitování. Jinak by ke smíření nedošlo. Musel odpustit a vidět věci z jiného úhlu pohledu. To zlé bylo nakonec k dobrému. Šlo o Boží působení v osudech rodiny. Byl bratry odsouzený na smrt, a přitom se stává zachráncem rodiny. Josef dokonce nepožaduje od svých bratrů, aby projevovali zármutek a žal z toho, co udělali, a tím otevírá cestu k plnému smíření. A tak milosrdenství znovu spojuje rodinu. Dokonce bratr Josefa, Juda, chápe i důvod Jákobovi (tedy otcovi) lásky k Josefovi. Jákob totiž miloval Ráchel a po její smrti se láska přenesla na jeho syna Josefa, a ještě mladšího Benjamína. A tak to, co špatně začíná, nakonec dobře končí.

Jsem přesvědčen, že kdyby se rozbité mezilidské vztahy řešily tímto způsobem, mohly by také dobře prosperovat.

Jan Dymáček