Co je chudoba?

Bůh nedělá rozdíl mezi chudým a bohatým ve smyslu jeho hodnoty jako člověka. A ke stejnému postoji vede i nás.

„Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi. Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu“. (Jakub 2,1.9)

Poněkud lidmi znevažovaný biblický text zapsaný v evangeliu Matoušově 5,3 říká:

„Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské“.

Jedná se tady o pokoru, o opak pýchy v každé oblasti života, včetně oblasti duchovní ve smyslu „já jsem ten vzorný“, jedná se o ty, kteří jsou chudí a proto přehlížení. Bible jednoznačně prosazuje ono lidové přísloví, že „chudoba cti netratí“. Hodnota člověka, jeho čest, jeho pověst není dána bohatstvím. Na druhé straně však Bůh nezatracuje ani bohaté. Problém totiž není v bohatství, ale problémem může být vztah k bohatství.

„Kořenem všeho toho zla je láska k penězům“. (1. Timoteovi 6,10) „Nedejte se vést láskou k penězům; buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: ‚Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.‘“ (Židům 13,5)

A onen nezdraví vztah k penězům může mít jak bohatý, tak chudý člověk. Ve smyslu hodnoty člověka tedy není problémem být bohatým nebo chudým, ale jde o to jak se k dané situaci člověk postaví.

Vnitřní bohatství, ušlechtilost a krásu povahy v souvislosti s chudobou či bohatstvím ukazuje Bible ještě na dvou příkladech.

„Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák. Zavolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice“. (Marek 12,42-43)

A naproti tomu staví příklad jiného člověka:

„Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo… si řekl: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno… Teď mám velké zásoby na mnoho let; klidně si žij.‘ Ale Bůh mu řekl: ‚Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvůj život, a čí bude to, co jsi nashromáždil?‘“ (Lukáš 12,16-20)

A tak Bůh nás vede k tomu, abychom byli předně duchovně bohatí.

„Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou“. (Matouš 6,19-20)

Apeluje také na bohatost sociálních kontaktů:

„Bratři, povzbuzujte se, buďte jedné mysli, žijte v pokoji a Bůh lásky a pokoje bude s vámi“. (2. Korinským 13, 11)

Ježíš nezapomínal ani na potřebu bohatství v duševní oblasti:

„Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře“. (Matouš 9,35-36)

A nakonec není Bohu lhostejná ani chudoba v oblasti ekonomické. Ve Starém zákoně Bible je řada konkrétních příkazů, jak se chovat a jak pomáhat chudým. A Nový zákon se k této problematice staví stejně. Dokonce apoštol Jakub (4,17) píše: „Kdo umí činit dobré, ale nečiní, má hřích“. Chudý člověk nám nemůže být lhostejný, a pokud máme možnost mu pomoci, potom je to naše povinnost. Ale k tomu ještě Bible dodává i na dresu chudých:

„Ne že bych si naříkal na nedostatek; naučil jsem se být spokojen s tím, co mám. Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši“. (Filipským 4,11-19)

Tedy rozměr chudoby, ale i bohatství je mnohem širší než pouze záležitost ekonomická. A je dobře to také takto vnímat.

Jan Dymáček