Jméno Daniel pochází z hebrejského slova: „Dānīyyēʾl“ (דָּנִיֵּאל) a v překladu znamená: „Bůh je můj soudce“. Biblická kniha Daniel vypráví o událostech na dvoře Babylonských králů Nebůkadnesara a Belšasara, a médského krále Darjaveše. Král Nebúkadnesar vládl od roku 605 do roku 562 př. Kr., král Darjavéš začal panovat někdy v roce 539/538 př. Kr. I když někteří vykladači tvrdí, že celá kniha Daniel vznikla nejspíše až v 2. století před Kristem, za vlády Antiocha IV. Epifana, je dnes mnoho důkazů o tom, že knihu Daniel psal autor v době, o které píše. Viz Nový Biblický slovník, Návrat domů, Praha 1996. Celá kniha je tvořena dvanácti kapitolami psanými hebrejsky a aramejsky. Významem se kniha Daniel řadí do apokalyptické literatury, a to především kvůli proroctvím v závěru knihy.1
Kniha Daniel začíná příběhem o odvedení Daniela společně s jeho třemi druhy z Judska do Babylónu, kde měli po 3 letech učení sloužit Babylonskému králi Nebúkadnesarovi. Jednoho dne se král probudil uprostřed noci a nechal si zavolat do své komnaty všelijaké věštce, hvězdáře vykladače snů. Přikázal jim, aby mu vyložili jeho tíživý sen, který ho probudil z jeho spánku. Učiní-li tak, budou odměněni drahými látkami a kovy a bude jim uděleno vysoké postavení u dvora. Avšak neučiní-li tak, nechá král popravit všechny věštce, hvězdáře a vykladače na královském dvoře i spolu s jejich rodinami. Král však nikomu z nich nesdělil, jaký se mu zdál sen a požadoval, aby mu ten, kdo se pokusí o výklad, sdělil i sen samotný. Tento nemožný úkol však nedokázal žádný smrtelník splnit. Tu noc se Daniel usilovně modlil, aby mu Bůh sdělil Nebukadnesarův sen a Bůh tak skutečně učinil. V den, kdy měli být královi pomocníci popraveni předstoupil Daniel před krále, oznámil mu, že od Boha obdržel výklad králova snu a pravil:2
„Nuže, králi, měl jsi vidění a hle, spatřils jakousi velikou sochu. Byla to ohromná socha neobyčejného vzhledu. Tyčila se před tebou a budila hrůzu. Hlava té sochy byla z čistého zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky bronzové, stehna železná a nohy zčásti železné a zčásti hliněné. Díval ses a hle, ze skály se bez dotyku lidské ruky vylomil kámen, zasáhl sochu do železných a hliněných nohou a rozdrtil je. Vtom se všechno to železo, hlína, bronz, stříbro a zlato rozpadlo na kousky – jako plevy, když se v létě mlátí obilí. Vítr je roznesl, že po nich nezbylo památky. Ale ten kámen, který sochu zasáhl, se stal velikou horou a zaplnil celou zem.“3
Celý článek zobrazíte po přihlášení.
Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.
ZÍSKAT ČLENSTVÍ
Již máte účet? Přihlaste se.
Svůj účet máte navždy zdarma.
Co však tento záhadný sen znamenal? Danielovi bylo společně se snem dáno pochopit i výklad daného snu. Sen totiž předpovídal budoucnost velkého Babylonského království, které v Nebúkadnesarově době bylo na vrcholu své slávy a Babylon byl největším a nejimpozantnějším městem tehdejšího světa. To však nemělo trvat věčně. Proti plánu Nebes nezmůže nic ani nejmocnější říše světa. Boži vůli v králově snu představoval právě tento veliký kámen. Zlatá hlava sochy, představovala samotný Babylon. Babylonské království však nemělo trvat věčně, následovat měla další království, představovaná stříbrem, bronzem, železem a železem smíšeným s hlínou. Po nich však mělo následovat nejvyšší království, věčné Království Nebeské.4
Redakce Genesis Era
Obrázek:https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Daniellion.jpg
