Desatero – 4. přikázání
„Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách. Protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.“ (2. Mojžíšova 20, 8-11)
Zdůvodněním proč brát toto Boží přání vážně je skutečnost, že Bůh je Stvořitel, a pokud my akceptujeme toto přikázání, potom dáváme najevo, že vnímáme Boha jako Stvořitele. Tedy máme počátek, máme důvod své existence, nejsme produkt náhody a tím máme i smysl života. „Sobota je výrazem toho, že stvoření není samoúčelné a není ponecháno samo sobě, nýbrž má smysl jenom ve společenství s Bohem“ (Jan Milič Lochman, Desatero, Kalich 1994).
Desatero je ale ještě zmíněno v 5. Mojžíšové 5. kapitola, verše 12-15. A tam je zdůvodněním, proč brát toto přikázání vážně to, že Bůh je náš Vykupitel, Vysvoboditel. Není to omyl, ani rozpor. Jestliže jsme jako lidé nevzali Boha vážně a raději jsme volili život bez Boha, tím jsme volili zlo (nemusím dávat příklady z dnešní doby jakým způsobem se zlo, biblicky hřích, projevuje), potom nám Bůh dává díky oběti Ježíše na kříži novou šanci. Vykoupil nás z postavení, do kterého jsme dobrovolně vstoupili, ale poznali, že to „není ono“. Tedy vykoupení je stvoření k novému životu. A jsme opět u stvoření.
Přikázání začíná slovem „pamatuj“. Opakem toho je slovo nezapomeň. Nezapomeň na to, že máš možnost odpočívat jeden den v týdnu, že máš možnost odložit veškeré povinnosti, přerušit přemýšlení o starostech. Máš možnost se zklidnit, věnovat sobě, rodině, být ve společenství přátel atd. Ale pozor, máš možnost být ve společenství s Bohem a věnovat se duchovním věcem, které jsou pro život velmi důležité. Jde o oblast, kterou člověk potřebuje naplnit stejně, jako potřebuje přijímat potravu, dýchat, jako potřebuje sociální zázemí, duševní hygienu a naději týkající se budoucnosti.
Můžeme se sice domnívat, že odpočinek není přece vázán pouze na sobotu, jak píše Bible, ale že to může být kterýkoli den, včetně neděle, kterou bere za svatou mnoho křesťanů. Bible ale říká, že Bůh oddělil a posvětil, stejně jako udělil zvláštní význam sobotě, již při stvoření života na této zemi. A v Desateru pouze potvrdil to, co bylo součástí stvoření. „Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo“. (1. Mojžíšova 2,2-3) Proč to Bůh udělal?
Sobota je oslavou narození života na této zemi. A narozeniny se nedají přesouvat, jak se komu zlíbí. Chceme-li s vděčností vzpomenout narození někoho, kdo nám je blízký, potom to uděláme v den narozenin, nikoli v den, který my uznáme za vhodný. A vnímáme-li Boha jako Stvořitele, potom slavíme narození země v den, kdy On určil.
Bůh stvořil dokonalou zemi i dokonalého člověka – viz 1. Mojžíšova 1,31 „Bůh viděl, že všechno, co učinil je velmi dobré“. A sobotu stvořil pro společenství člověka s Bohem. Samozřejmě to neznamená, že jindy mít společenství s Bohem nemůžeme, ale znamená to, že si můžeme oddělit celý jeden den pro toto společenství s Bohem i ostatními věřícími. Čteme, že Bůh sobotu oddělil od ostatních dní a dal jí mimořádný význam mezi ostatními dny týdne.
Jinou věcí je, že Bůh dal sobotu jako jedno ze znamení, kdy člověk dává najevo, že Boha bere vážně a patří k Jeho následovníkům. „Svěťte mé soboty a budou znamením mezi mnou a vámi, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.“ (Ezechiel 20,20). Není zřejmě jedno jaký si sportovec při kontaktních kolektivních sportech obleče dres. On je totiž znamením, ke kterému sportovnímu kolektivu patří. Stejně tak v armádě. Není jedno, jakou má voják uniformu ve válce. Podle ní přece poznají, ke které straně náleží.
Ne, nechci posuzovat křesťany pouze podle toho, zdali světí sobotu nebo ne. Chci pouze ukázat, co o této záležitosti píše Bible.
Dovolím si ještě jednu poznámku. Ježíš říká, že v sobotu sluší dobře činit. Ale hned na to upozorňuje jak to myslí. „On jim řekl: „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl? A oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře.“ (Matouš 12,11-12) Pokud jde o ohrožení života, zdraví, velkých škod na majetku, potom je třeba „dobře činit“. Ale jinak je sobota darem, který nám Stvořitel a Vykupitel dává. Jde o den, kdy si můžeme odpočinout, získat duchovní posilu, přihlásit se ke svému Bohu a také prožít den s rodinou, dětmi, blízkými, aniž bychom měli výčitky, že „přece práce stojí“.
Stálo by za to pamatovat na tento den, jak to říká první slovo tohoto návodu pro život, který nám Bůh dává.
Jan Dymáček
