Úvod Magazín Rodina a děti Biblický pohled na manželství

Biblický pohled na manželství

Dnes se setkáváme s mnoha pohledy na manželství. „Jde o dobré zřízení, je překonané, jde o muže a ženu, jde o dva jedince bez ohledu na pohlaví.“ A tak bychom mohli pokračovat. Domnívám se, že naší společnosti chybí ještě jeden pohled na instituci manželství, a to pohled Bible. A tak jak to vidí Bible? A má nám k této záležitosti Bible ještě i dnes co říct? Podívejme se do ní. A to přehledně, bez nějakých dlouhých komentářů.

Autorem manželství je Bůh. (viz. 1 Mojžíšova 1,27) A jestliže to byl Bůh, potom, jak sám říká, bylo všechno dobré a dokonalé. Z toho vyplývá, že je dokonalý i institut manželství. Že to někdy nefunguje, jak bychom si představovali, není manželstvím, ale lidmi. Nápodobou toho je citát Mahátma Gándhího, který měl prohlásit, že by se dávno stal křesťanem, kdyby nebylo křesťanů. Jestliže onen institut manželství je dokonalý, potom lidé nic dokonalejšího nevymyslí. Slovo dokonalý totiž znamená: perfektní, nemající chybu, skvělý, dokončený, ideální, bezvadný, A dějiny ukazují, že je to pravda. Nikdo nic lepšího, účelnějšího, trvalejšího a praktičtějšího nevymyslel. Bible říká, že člověk opustil Boha a „padl do hříchu“. Ale manželství není nějaké náhradní řešení po tomto pádu do zla. To je původní Boží plán a dar, který Bůh člověku dal.

Jestliže se dva lidé sobě navzájem dávají v manželství, potom zveřejňují záměr být spolu. Je to větší jistota pro partnery, lepší zázemí pro výchovu dětí, a je třeba dodat, že Bible jiný způsob uzavření vztahu ani nezná.

Bůh dal prvním manželům své požehnání (viz. 1. Mojžíšova 1,28) To byl vlastně sňatek, oficiální počátek vztahu Adama a Evy v manželství. Můžeme mít pocit, že žít lze i bez sňatku. Zajímavé ale je, že 2. prosince 2024 vyšel v Dnes článek s názvem „Manželství jako hledání jistot v nejistém čase…“ A v textu se objevují věty jako: „Lidé jsou méně ochotni tolerovat tomu druhému otevřená, úniková vrátka. Z úředně nebo církevně zaštítěného manželství se přece jen nevystupuje tak snadno jako z autobusu a na tom nemění nic ani vysoká rozvodovost. Tedy svatba není „opičárna pro příbuzné“ ani velkolepá akce, ale nové hledání jistot v nejistých časech.“ A pokračuje: „Manželství je opět v kurzu: Generace Z si nemyslí, že to je jen papír. Čeští dvacátníci nejenže pečlivěji vybírají stálé partnery, také berou na milost i manželství. Bývala doba, kdy se o manželství říkalo, že je to jen papír… Zdá se však, že tento trend v poslední době výrazně oslabil.“ Jestliže se dva lidé sobě navzájem dávají v manželství, potom zveřejňují záměr být spolu, uzavírají „zadní vrátka“ s tím, že ono spojení berou vážně. Je to větší jistota pro partnery, lepší zázemí pro výchovu dětí, a je třeba dodat, že Bible jiný způsob uzavření vztahu ani nezná.

Manželé vytváří novou jednotku, což vyžaduje opustit závislost na rodičích a připojit se k manželce či manželovi. (Viz. 1. Mojžíšova 2,24) Každé manželství potřebuje svoje soukromí. Musí v něm jít o nerozlučnou jednotu, kdy se dva navzájem sobě dávají na celý život. Ne pouze na zkoušku. (Viz. 1. Korintským 7,10-11) Pochopitelně to vyžaduje čas na seznámení, lásku, úctu jeden k druhému, odpovědnost, trpělivost a chtění. (Viz. Efezským 5,21-33) Je třeba si dát záležet na výběru partnera, či partnerky, vztah je třeba vědomě budovat, vytvářet pokoj a umět si vycházet vstříc. (Viz. 2. Korintským 6,14-15) Je třeba si také uvědomit, že intimní život, sexualita, je darem od Boha, a i tento dar je možné zneužít. Tento dar patří až do manželství. (Viz. 1. Korintským 7,2-5.9)

Žena byla stvořena jako pomoc muži rovná. To znamená rovnocenná. Se stejnými právy, ale i odpovědností. (1. Mojžíšova 2,18)

A jaké je uspořádání v manželství? Žena byla stvořena jako pomoc muži rovná. (1. Mojžíšova 2,18) To znamená rovnocenná. Se stejnými právy, ale i odpovědností. Jde tedy spíše o vzájemné doplnění než o nějakou podřízenost. Bible jednoznačně prosazuje rovnocennost mezi mužem a ženou. A protože manželství potřebuje soukromí, rodiče jsou povinni „propustit děti do manželství“. Ale aby to bylo možné, děti musí opustit rodiče v závislosti na nich.

Povinností muže ve vztahu je milovat, chránit, vést a poskytovat jistotu ve všech oblastech života. Musí být autoritou, ale laskavou autoritou. (Efezským 5,25-31) Žena má milovat, mít k milujícímu muži úctu, být mu rovnocenná a být dobrou matkou. Děti musí zaujmout místo, které jim náleží. Nemohou být „klínem“ mezi rodiči, protože vztah rodičů vytváří ovzduší v celé rodině.

Vztah v manželství je výlučný a trvalý. (2. Mojžíšova 20,14) Je to závazek věrnosti na celý život, protože Bůh nesouhlasí (až na výjimky, viz. Matouš 5,32) s rozvodem. (Malachiáš 2,16)

Bylo by jistě možné pokračovat a rozšiřovat biblický pohled na manželství, ale máme zde alespoň základní obrys. To ke všem těm dalším pohledům na smysluplnost, kvalitu, uspořádání a existenci manželství.

Jan Dymáček

Související články

Mezilidské vztahy v modlitbě Otče náš?

17. března 2025

Mezilidské vztahy ovlivňují náš život každý den. Mnoho rad a metod může pomoci, ale skutečná změna přichází až s Božím vedením.

Věci důležité a důležitější

10. března 2025

Rozvody se usnadňují, samoživitelů přibývá a společnost hledá způsoby, jak pomoci. Ale nemělo by se stejně tak dbát i na prevenci, posílení rodinných hodnot a odpovědného přístupu k vztahům? Možná řešíme důsledky, ale zapomínáme na příčiny.

Péče o vztahy

29. ledna 2025

Vztahy jsou nezbytnou součástí života a zdrojem radosti. Pokud o ně nepečujeme, mohou nám začít připadat jako problém. Jejich kvalita závisí na naší ochotě investovat čas, na pozornosti, na odpuštění a pozitivním přístupu, protože právě my sami máme moc je proměnit.

Očekávání a neočekávání ve vztahu

29. října 2024

Člověk vstupuje do vztahu a často má mnohá očekávání. Avšak je důležité si uvědomit, že druhého nemohu zásadně změnit k obrazu svému. Zamilovaný mnohdy miluje, protože neví, nechce vidět jaký druhý skutečně je, zato láska miluje i když ví.