Archanděl Michael
Michael bývá často popisován jako nebeský vůdce andělů. Tak jako byl Gabrielovi přisuzován atribut Božího posla, Michael bývá považován za Božího válečníka. Tomu odpovídá i jeho tradiční zobrazení v umění, které většinou ukazuje Michaela oděného v brnění a třímajícího meč. Velice časté je také zobrazení Michaela jak v boji vítězí nad drakem. Tento výjev pochází z biblického Zjevení Janova, které popisuje události konce světa, během kterého má dojít k druhému příchodu Ježíše Krista, k definitivnímu poražení zla a nastolení nebe na zemi. Důležitou úlohu v tomto boji má sehrát právě archanděl Michael:
V Novém zákoně se pak můžeme setkat se zmínkou o archanděli Michaelovi ještě na jednom místě a to v Judově listu. Tento list je jednou z mála epištol, které nejsou přisuzovány apoštolu Pavlovi. Jedná se o list takzvaného admonitního charakteru, tedy o list, který přísným tónem napomíná lidi za to, že odpadli od Hospodina. Odsuzuje ty, kteří propadli smilstvu a rouhání. Jako vzor hodný následování pak zmiňuje právě Michaela, který ani tváří v tvář ďáblu, nepropadl rouhání a nenávisti:
V rámci Starého zákona se můžeme s Michaelem setkat ve knize Daniel. Viděli jsme, že v knize Daniel podstatným způsobem vystupoval i Gabriel, který Danielovi zprostředkovával prorockou vizi o příchodu Ježíše Krista. A právě Gabrielovi měl Michael přispěchat na pomoc, aby ono zprostředkování mohl učinit:
V těchto verších se dočítáme o boji mezi anděli a “ochráncem perského království”. Míněn je patrně určitý démon, padlý anděl, spirituální entita ztělesňující zlo. Ukazují nám, že na světě probíhá neustálý boj mezi silami dobra a zla, o jehož skutečných rozměrech často nemáme ani ponětí. Zároveň ukazují, že Danielovy modlitby měli v tomto konfliktu svou roli. Nezapomínejme tedy na významnou roli člověka v tomto boji dobra a zla, přestože nám jeho skutečný rozměr není vždy naprosto zřejmý. Nezapomínejme také, že tento boj nikdy neustává, stejně tak se musí Michael a Gabriel opět navrátit, aby znovu svedli boj se silami zla:
Michael vystupuje ještě jednou v knize Danielově a to v samotném závěru textu. Jeho vystoupení se nese v podobném duchu, jako v případě Zjevení Janova. Michael zde vystupuje jako ochránce Božího lidu, na jehož straně bude stát v době konce. To opět poukazuje na důležitou úlohu archanděla Michaela v rámci závěrečného boje dobra se zlem:
