Úvod Magazín Rodina a děti Jak najít sám sebe

Jak najít sám sebe

Než se budeme snažit odpovědět na otázku „jak najít sám sebe“, je třeba si definovat co znamená „najít sám sebe“. Někdy je snazší začít ale opakem. On/ona se nemůže nějak najít, stále se hledá – řekne někdo o někom. Střídá zaměstnání i zaměstnavatele, střídá partnery/partnerky, stále hledá nějaké společenství, kde mu/jí bude dobře, někdy je až přiliž veselý/veselá, aby druhý den bylo všechno jinak, navštěvuje kdejaké večírky a z toho je zase razantně odsuzuje… Prostě se hledá, neví kdo je, potřebuje najít sám sebe. A my můžeme dodat, že takový člověk je nestálý ve svých rozhodováních, ve svých emocích, může mít výčitky, komplexy, pocit méněcennosti atd. Otázka tedy zní: jak z toho, jak najít sám sebe/sama sebe?

Je vždy otázkou, co je příčinou takového stavu. Jsem k ničemu, nic nedokáži – tedy pocit méněcennosti. Ale ten mnohdy vyplývá z porovnávání se s druhými, eventuálně z požadavků, které na mě klade doba. Jsem přesvědčen, že nám tady Bible dává odpověď. V Markově evangeliu 6,38 čteme, že Ježíš nabádá učedníky k tomu, aby nasytili velký zástup lidí, ke kterým právě mluvil. Oni zcela logicky odpověděli, že nemají tolik jídla, aby mohli naplnit Jeho přání. A On na to odpověděl: „Jděte se podívat kolik chlebů máte“. Jinými slovy: mne nezajímá co nemáte, co nedokážete, ale co máte, co dokážete. Nezabývejme se tolik tím, co nezvládáme, ale více tím, co zvládáme. Že toho není tolik, co dokáže ten druhý? Ježíš vypráví příběh, kdy bohatý člověk odjížděl na delší dobu mimo svůj domov a služebníkům svěřil majetek k hospodaření. Jednomu dal pět dílů, jinému dva díly, a ještě jinému jeden díl. (Matouš 25,14nn) Prostě každý dostane nějaké dary, schopnosti a vybavenost do života, a tak je to třeba brát. Je možné, že ten, kdo zvládá široký rozsah činnosti, nezvládá právě tu, kterou máme my.

Jiným důvodem může být skutečnost, že se nám nedaří. Nejsme tak úspěšní jako jiní. A tady jde o to, z jakého úhlu pohledu se na tuto skutečnost dívám. Thomas Alva Edison řekl:

„Neselhal jsem 10 000 krát. Našel jsem 10 000 způsobů, jak věci nefungují.“1

Ano, jde o to, jak se na věc dívám. Zklamal jsem nebo jsem zjistil, že tudy cesta nevede a je třeba jít jinudy? Nebuďme hned hotovi s hodnocením sama sebe. Znovu použiji slova Thomase Alva Edisona:

„Naše největší slabost spočívá ve vzdání se. Nejjistější způsob, jak uspět, je vždy zkusit to ještě jednou.“2

A někdo řekl, že:

„K tomu, abychom mohli prožívat svůj život naplno, potřebujeme přijmout své dobré i stinné stránky a naučit se s nimi pracovat.“

Jiným problémem může být, že neznám svoji hodnotu, nedoceňuji se. Každý člověk má hodnotu, každý je originál. Jak nás hodnotí Bůh? „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“. (Jan 3,16) Jiné překlady říkají: „aby každý, kdo v něho věří…“ Bůh nedělá rozdíly. Pro Něho je každý jedinec vzácný, a tak hodnotný, že za každého dal život svého Syna Ježíše Krista. Co je víc než život. To je přece ta největší hodnota. Větší již není. A právě tuto největší hodnotu dal Bůh za člověka. Jakou hodnotu tedy přisuzuje Bůh člověku. Tu největší.

„Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“ – Jan Amos Komenský3

A to je další věc, na kterou můžeme narazit v souvislosti s hledáním sebe sama. Nemít smysl bytí. Nemít otevřenou budoucnost a neznat svoje kořeny, svoji minulost, která nám mnohdy dává vysvětlení současnosti. A já, jako věřící musím říct, že nejsme produktem náhody, ale promyšleného plánu Boha Stvořitele. On nás stvořil, vycházíme z Jeho rukou a On nám také dává smysl bytí. Jsme zde proto, abychom užívali darů života, které nám Bůh dal, abychom přinášeli druhým pokoj a radost: 2. Korinským 6,6 „Prokazujme se bezúhonností, poznáním, trpělivostí, dobrotivostí, Duchem svatým, nepředstíranou láskou…“. Koloským 3,13 „Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy“. Žalmy 103, 2-4 „Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním…“. Ano, Bůh řeší naši minulost – odpouští nám, napravuje, dává zapomenout, je s námi v naší přítomnosti – svojí pomocí, radami a nabídkou uvedou v Bibli, a také nám nabízí budoucnost – život věčný, naději, že to lepší nás teprve čeká.

A tak by bylo možné pokračovat. Dovolím si zakončit několika citáty z biblické knihy Žalmů.

Žalm 121,2

„Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi“.

Žalm 46,2

„Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená“.

Žalm 40,2

„Všechnu naději jsem složil v Hospodina. On se ke mně sklonil, slyšel mě, když o pomoc jsem volal“.

Žalm 37,5

„Uval na Hospodina svoji cestu a důvěřuj mu, on bude jednat“.

Jan Dymáček
Redakce Genesis Era

Související články

Očekávání a neočekávání ve vztahu

29. října 2024

Člověk vstupuje do vztahu a často má mnohá očekávání. Avšak je důležité si uvědomit, že druhého nemohu zásadně změnit k obrazu svému. Zamilovaný mnohdy miluje, protože neví, nechce vidět jaký druhý skutečně je, zato láska miluje i když ví.

Vedení dětí k víře

26. srpna 2024

Proč se spiritualitě vyhýbat, proč neumožnit našim dětem vnímat i tuto stránku lidského života? Přece dětem, zvláště těm našim, přejeme pouze a jenom to nejlepší.

Manželství

22. července 2024

O manželství a soužití jedinců byly napsány „metry“ knih, neskutečné množství článků, pojednání, ale i vědeckých prací. Nebudu proto rozšiřovat tento výčet, ale zaměřím se na biblický pohled na manželství. O něm se totiž až tak moc nepíše. A přesto je to důležité.

Role muže a ženy ve vztahu III. - role ženy, pokračování

19. července 2024

Ženy, akceptujte, že jsou muži jiní a chápejte tyto rozdíly jako mosty, ne jako překážky. K pochopení musíme umět naslouchat. A to pozorně.