Ropa z řas
‚Kaše‘ z řas se během minut mění na surovou ropu
Vědci ze Spojených států vypracovali způsob, jak přeměnit řasy na surovou ropu za méně jak 60 minut. Směs řas a vody, připomínající spíše hrachovou polévku, je vystavena teplotě 350 °C a tlaku 20 miliónů pascalů, což rozloží řasy na ropu a plyn. Vědci zjistili, že asi 80 až 90 % vody činí ‚kaši‘ z řas pro proces přeměny nejlepší.
Takto vytvořená surová ropa, stejně jako ta z ropných studní, může být rafinována na letecké palivo, benzín, naftu a další produkty, a plyn může být přeměněn na zemní plyn s rozličným použitím, jako je vaření či vytápění domácností nebo pro pohon aut. 1
DESÍTKY LET BYLA ROZŠÍŘENA VÍRA, ŽE ‚FOSILNÍ PALIVA‘, JAKO JSOU ROPA ČI PLYN, POTŘEBUJÍ KE SVÉMU VZNIKU Z ŘAS A ROSTLIN MILIÓNY LET.
Desítky let byla rozšířena víra, že ‚fosilní paliva‘, jako jsou ropa či plyn, potřebují ke svému vzniku z řas a rostlin (a dalšího pohřbeného organického materiálu—viz poznámku níže) milióny let, poté, co byly pomalu zachyceny v horninách a vystaveny zemské teplotě a tlaku po ohromně dlouhé věky.
TEPLOTA A TLAK JSOU DOSTAČUJÍCÍ FAKTORY KE VZNIKU ROPY V ULTRAKRÁTKÉ DOBĚ
Jenže teď už víme, že milióny let nejsou pro vznik ropy a plynu potřebné. Tento průmyslový proces (u kterého nejsou zapotřebí žádná chemická činidla) ukazuje, že teplota a tlak jsou dostačující faktory ke vzniku ropy v ultrakrátké době. A jak teplota, tak i tlak, jsou ‚přirozeně‘ k dispozici, když je organický materiál pohřben 2 hluboko v zemi, k čemuž muselo dojít ve velkém měřítku v době celosvětové potopy popsané v Genesis. Tisíce let, které od té doby uběhly, jsou víc než dostačující k vyprodukování obrovských fosilních zásob, které dnes nalézáme.
Je pozoruhodné, že pro přeměnu řas na ropu jsou potřebná velká množství vody. Fakta naznačují, že některé naše zásoby plynu a ropy pocházejí z ohromných ploch vodních květů řas existujících během rok dlouhé celosvětové potopy, což byl důsledek vulkanické aktivity, která změnila chemickou rovnováhu i teplotu vody. Jak víme, k vodnímu květu z řas dnes dochází v důsledku stresu prostředí. Ohromná kvanta řas mohla být katastroficky pohřbena uvnitř sedimentárních nánosů během Potopy—před asi 4 500 roky.
Je to docela trapné, že kdykoli se objeví důkazy, že fosilní paliva nepotřebují ke svému vzniku ohromné časové věky, objeví se v médiích titulky typu ‚Na procesy, které zde trvají jen minuty, potřebovala příroda celé milióny let‘.
Pochází veškerá surová ropa z pohřbených rostlin či řas?
Téměř jistě nikoli. Některé zásoby ropy, zvláště ty z Venezuely, obsahují velká množství vanadia; o těch se věří, že pocházejí na prvním místě z nahromadění mořských organizmů, zvláště z měkkýšů.
Mějte na mysli, že pohřbená vegetace, vystavená teplotě a tlaku, se nejprve může změnit na uhlí, které rovněž vznikne ve velmi krátké době. Uhlí se může přeměnit na ropu, je-li vystaveno dalším vysokým teplotám a tlakům. Příkladem jsou zásoby ropy v australském průlivu Bass Strait, které nesou chemické znaky toho, že pocházejí z geograficky blízkých zásob hnědého uhlí blízko Gippsland. Věří se, že zásoby ropy se tam tvoří právě v současnosti, v důsledku zatlačování uhelných ložisek hlouběji do země. 3
Také máme důkazy k domněnce, že se některá ropa tvoří přímo z metanu, plynu hluboko v zemi. Některá ropná ložiska se nalézají ve vyvřelých horninách, ve kterých zřejmě žádná vegetace nebyla uložena. Jedna z teorií mluví o činnosti mikrobů, jako jednom z možných faktorů pro vznik ropy. 4