Úvod Magazín Rodina a děti České tradiční Vánoce

České tradiční Vánoce

Článek navazuje na text o Adventu, v němž jsme hovořili především o historii vzniku tohoto svátku, o jeho významu v rámci katolické církve a v neposlední řadě o tom, jakým způsobem k tomuto svátku přistupuje církev adventistů sedmého dne. Dnes se podrobněji podíváme na některé lidové zvyky a tradice typické pro české prostředí, jež doprovázejí jak jednotlivé svátky adventní doby, tak samotný Štědrý den.

Úvod

Vánoce mají v dnešní době napříč celým západním světem podobu masově populárního svátku, který slaví i mnozí lidé bez křesťanského vyznání. Jeho komerční podoba se nedá přehlédnout a pro mnoho lidí, cenících si tradičních a duchovních hodnot, se stala známkou společenského úpadku. Ovšem jeho další dvě stránky přece jen stále existují vedle ní. První je stránka církevní, oslavující narození Ježíše Krista a připomínající si nutnost očekávání jeho návratu. Druhou jsou pohanské lidové zvyky. V dřívějších dobách byly tyto dvě stránky od sebe neoddělitelné. Přenesme se přes vágnost dnešního pojetí a podívejme se, jak významným svátkem byly Vánoce dříve.1

Sv. Ondřej

Na den 30. listopadu připadá svátek sv. Ondřeje, který předznamenává začátek adventní doby. Sv. Ondřej je církevním patronem svateb a nevěst. Na tento den tak připadají lidové zvyky věštění. Vykládají se sny, dívky i chlapci se schází a společně odlévají olovo. Z odlitků se pak pokoušeli vyvěštit co je v budoucím životě čeká: jaké bude jejich povolání či kdo se stane jejich druhem nebo družkou.2

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Barborky

4.prosinec je svátkem Barborek, který byl dříve prvním velkým svátkem adventním, často doprovázený bujarými oslavami či maškarními průvody. Zejména na vesnicích se ustálil zvyk, kdy ženy, zahalené do bílých plášťů, kterým lidé říkali Barborky, roznášely dětem po vesnici ovoce a sladkosti a hrozily těm dětem, které zlobily. Sv. Barbora je považována za patronku horníků, a proto se v tento den nechávala ve štolách rozsvícená světla, aby světice i nadále ochraňovala horníky před úrazy. Jeden z nejkrásnějších gotických kostelů v České republice nacházející se v Kutné Hoře je právě této patronce věnován.3

Mikuláš

Sv. Mikuláš byl podle příběhů velice štědrým biskupem a byl odedávna jedním z nejoblíbenějších svatých. O tom svědčí i velká řada profesí, které si jej vybraly za svého patrona. Svátek sv. Mikuláše je jedním z nejpopulárnějších adventních svátků. Byl vždy slaven průvody maškarád, které navštěvovaly jednotlivé domácnosti. V dřívějších dobách lidé používali různé podoby masek, tak jako například během masopustu. Průvody zpravidla vedla postava sv. Mikuláše, která měla tak jako dnes ústřední úlohu. Od 19. století však postupně různé masky mizí a zůstává pouze známé trio, tak jak jej známe dnes. Čerti straší děti a dávají jim tak, někdy možná až příliš razantně najevo špatnost hříchu. Andělé zase projevují soucit a dobrodiní. Samotný Mikuláš většinou dává dobré rady, za které očekává přísliby dobrých skutků.4

Štědrý den

Štědrý den připadá v kalendáři na 24.prosince a začíná podle liturgie v ranních hodinách poslední adventní mší. Tento den se zpravidla až do večerních hodin drží půst. Dětem se za to slibuje, že pokud půst zvládnou, uvidí zlaté prasátko. V tento den musí být vždy již doma uklizeno a nesmí se vykonávat žádná práce. Lidé mají napečené takzvané vánočky a cukroví, v Česku je typickým pokrmem pro sváteční večeři kapr s bramborovým salátem a rybí polévka. Po slavnostní večeři se křesťané odebírají na půlnoční mši, která je provázena zpěvem vánočních písní. Vše je laděno do bílé slavnostní barvy a lidé si připomínají radostnou událost narození Ježíše Krista. Typickým vánočním symbolem je vánoční stromek, pod kterým se lidé navzájem obdarovávají vánočními dárky. Tento zvyk vznikl v 16. století v Německu, nejprve v podobě veřejného stromku na náměstí nebo rynku a na Štědrý den se pod něj ukládaly dary a pokrmy převážně pro děti chudších řemeslníků.5

Závěr

Můžeme se ptát, na kolik pro nás mají být důležité zvyky pohanského původu či samotný svátek vánoční čerpající oporu jen ze zvyklostí katolické církve. Vánoční čas však může být pro každého křesťana užitečným obdobím k oslavení narození Ježíše Krista, očekávání jeho druhého příchodu a celkově ke sblížení s Bohem. Jednotlivé svátky různých světců, kterých je v adventní době hojně, nás mohou nabádat k připomenutí si hodnoty zbožného života a vést nás k zamyšlení nad sebou samým. Lidové zvyky, bychom neměli kvůli jejich původu striktně odsoudit. Přeci jen nabádají ke štědrosti, která se realizuje například skrze koledu či vánoční dary. Různé zvyky vedou ke sbližování lidí jak v rodinném kruhu, tak mimo něj a svým způsobem ukazují na důležitost a krásu lásky k bližnímu.6

Redakce Genesis Era

Související články

Když maminka zavolá 52 - Mimiškolka Dvojka

30. ledna 2023

Ovečka 51 - Mimiškolka Dvojka

30. ledna 2023

Podívej, každý je jiný 50 - Mimiškolka Dvojka

30. ledna 2023

Přítel dětí 49 - Mimiškolka Dvojka

30. ledna 2023