Advent, začínající na přelomu listopadu a prosince, známe všichni jako období předcházející jednomu z nejdůležitějších katolických a pravoslavných svátků, Štědrého dne, dne
narození Ježíše Krista. Celý tento čas běžně označujeme jako Vánoce. Toto období bylo významné pro běžný život našich předků. Pomalu končily veškeré práce na polích a běh jinak poměrně náročného zemědělského života se během zimních měsíců zpomalil. Lidé měli příležitost odpočinout si od práce a více se věnovat společenskému životu nebo jednoduchým pracím, jako bylo například tkaní.
1
Advent je slovo pocházející z latinského Adventus, které znamená příchod. Velice známý je i řecký tvar tohoto slova, kterým je výraz parusie.2 Příchodem je myšlen druhý příchod Ježíše Krista, který je lidstvu prorokován prostřednictví Bible. Příkladem nám může být zejména Zjevení svatého Jana, které je poslední knihou Nového zákona a končí slovy Ježíše Krista „Ano, přijdu brzy“, aby k tomu pisatel knihy Zjevení Jan dodal: „Amen, přijď, Pane Ježíši“. Očekávání opětovného příchodu Ježíše Krista je něčím, co svou velikostí a důležitostí dalece převyšuje samotné adventní svátky a je spjato s křesťanskou vírou od samého začátku.3 Od tohoto velkého očekávání Ježíšova příchodu je odvozeno i jméno Církve adventistů sedmého dne.
Pro katolickou liturgii jsou Vánoce a jim předcházející adventní doba jedním z nejstarších svátků, který se traduje až do 4. století našeho letopočtu. V této době je oslavováno jak Ježíšovo narození, jehož datum je stanoveno na 24. prosince, tak proroctví Ježíšova druhého příchodu a očekávání jeho návratu, které je slaveno během celého adventu. Adventní čas zahrnuje čtyři neděle před 24. prosincem. Začíná vždy v neděli, která je nejbližší svátku svatého Ondřeje, připadajícího na 30. listopadu. Poslední adventní neděle tak vychází nejdéle na 24. prosince. Adventní neděle jsou tradičně označovány jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá, k jejich počítání dnes běžně slouží 4 svíčky na takzvaném adventním věnci.
Celý článek zobrazíte po přihlášení.
Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.
ZÍSKAT ČLENSTVÍ
Již máte účet? Přihlaste se.
Svůj účet máte navždy zdarma.
V dobách raného křesťanství býval advent delší, většinou kolem 6 týdnů.4 Nakonec byl však v 6.století papežem Řehořem Velikým ustálen na dnešní 4 neděle.5 Adventní dobu provází i svátky různých svatých, například svátek sv. Barbory. Tyto svátky byly zejména ve středověku pro běžné lidi významné, a často se v jejich duchu nesly lidové oslavy, které byly středobodem společenského života. Ovšem celostní charakter Adventu jako jednoho svátku, který má být dobou klidu a bohoslužeb, se mezi lidmi silněji ustanovil až v novověku. Mše se konají každou adventní neděli a nejslavnostnější je tradičně mše 24. prosince.6 Ostatně samotný název Vánoce, například v Anglickém jazyce “Christmas”, znamená v doslovném překladu Kristova mše.
Samotné datum Ježíšova narození však není jisté, což je důvodem pro rozdílnou dobu slavení Vánoc v katolické a pravoslavné církvi. Bible nám totiž o datu Ježíšova narození nic neříká. V Bibli není nic psáno ani o jakémkoli slavení Ježíšova narození, žádné zmínky o tom, že by spolu s učedníky slavil své narozeniny. Jedná se pouze o katolickou tradici, do jisté míry pravděpodobně navazující a nahrazující pohanský svátek slunovratu.7
Jak se k tomuto svátku staví adventisté? Církev adventistů ponechává slavení Vánoc na samotném uvážení každého jednotlivce.8 Jak již bylo řečeno, svátek není žádným způsobem opřen o svaté Písmo, a z tohoto důvodu je pro členy církve nezávazný. To však nutně neznamená, že bychom měli tento svátek odsuzovat. Čas, který je určen pro vzpomínání na období Ježíšova života či zamyšlení se nad významem očekávání jeho druhého příchodu nemůže být nikdy na škodu, ať už je či není stanoveno na správné datum Ježíšova narození. Samotný vánoční čas tak může být dobrou příležitostí k modlitbě, rozjímání a trávení času s rodinou a blízkými.
Redakce Genesis Era
