Úvod Magazín Příroda a evoluce Chemická evoluce: důkaz nebo slepá víra?

Chemická evoluce: důkaz nebo slepá víra?

Nekreacionistický informační teoretik Hubert Yockey publikoval před více než 30 lety následující zasvěcený komentář:

„Výzkum v oblasti původu života se zdá být unikátní v tom smyslu, že jeho výsledek byl již přijat jako směrodatný… . Jediné, co ještě zbývá udělat, je objevit takové scénáře, které by detailně popsaly mechanismy a procesy, kterými ke vzniku života došlo.”

Tohle je dobré si uvědomovat při četbě populárních evolučních příběhů nebo v reakcích těm, kteří tvrdí, že zastánci inteligentního designu jsou „předpojatí”. Dr. Yockey zakončil svoji studii slovy:

„Docházíme nutně k závěru, že v rozporu se zavedeným a v současnosti přijímaným typem moudrosti (učenosti) nebyl dosud napsán scénář popisující genezi života na Zemi prostřednictvím náhody a přirozených příčin, který by bylo možné přijmout na základě faktů a nikoliv víry.“

Nadace pro Vznik života (Origin-of-Life Foundation) nabízí v současné době jeden milión dolarů tomu, kdo poskytne chemicky věrohodné naturalistické řešení problému samovolného vzniku genetického kódu a života. Na jejich webové stránce se uvádí:

„‚Odměna Původu života‘ ® (dále jen ‚Odměna‘) bude udělena za navržení vysoce věrohodného mechanismu spontánního vzniku genetických instrukcí v přírodě, které by byly dostačující ke vzniku života. Podmínkou získání odměny je předložení vysvětlení, které by bylo v souladu se zde podrobněji vymezenými empirickými, biochemickými, kinetickými a termodynamickými koncepty a které by bylo rovněž publikováno v uznávaných, recenzovaných vědeckých časopisech.“

Dodnes nebyla tato cena nikomu vyplacena a čím víc víme o minimálních požadavcích pro život, tím méně pravděpodobným se jeví nalezení nějakého alespoň vzdáleně přijatelného materialistického vysvětlení vzniku života. Tento problém je dnes dál od svého vyřešení, než kdykoli předtím.

Kde je důkaz?

Ve výše uvedeném pojednání jsme rozpitvali obvyklé chemické evoluční představy o pravěké chemické polévce. Zdá se však, že jen málokdo si uvědomuje, že o existenci takové pravěké chemické polévky neexistuje nejmenší důkaz. Taková polévka měla být zdrojem esenciálních aminokyselin a nukleotidů obsahujících dusík. Pokud by existovala, pak by evoluční geologové měli nalézt ve velmi starých horninách (jak oni tvrdí), sedimenty bohaté na dusík. Přesto v materiálech, které tito geologové nazývají jako nejstarší organické materiály, nebyl nalezen téměř žádný dusík – jen kolem 0,015 %. Dva geochemici poukazují na to, že:

„Pokud vůbec někdy existovala prebiotická polévka, potom bychom očekávali, že alespoň někde na této planetě nalezneme buď masivní sedimenty obsahující ohromné množství různých organických dusíkatých sloučenin, aminokyselin, purinů, pyrimidinů, atd., nebo obrovská množství dusíkatého koksu (dusík obsahujícího materiálu podobajícího se grafitu) v silně metamorfovaných sedimentech. Ve skutečnosti nebyl nikde na Zemi nalezen žádný takový materiál.“

Život z mimozemského prostoru?

Aby zdůraznili zoufalství teoretiků chemické evoluce, uchýlili se někteří vědci k tvrzení, že život začal kdesi ve vesmíru. Tomuto konceptu se říká panspermie, z řečtiny πάν (pan, vše) a σπέρμα (sperma, semeno), tj. semena života jsou všude ve vesmíru.

Klasická podoba teorie panspermie tvrdí, že semena (života) doputovala na Zemi přirozenou cestou, pravděpodobně v kometách. Tato představa však ve skutečnosti vůbec nic neřeší, pouze celý problém vzniku života odsouvá do neznáma. Jinými slovy, principiální problémy s chemií a původem informace platí bezezměny i v případě, že by život vznikl kdekoliv ve vesmíru, a to nebereme v úvahu značnou nepravděpodobnost přežití takových „zárodků života“ během milióny let trvajícího putování chladným, vzduchoprázdným prostorem, na jehož konci čeká naše Slunce s mohutnou dávkou sterilizující (život likvidující) radiace. Nedávný výzkum ukázal, že extrémní teploty způsobené třením komety o zemskou atmosférou – kdy uvolněné teplo způsobuje hoření a efekt „padající hvězdy“ – by mikrobi nemohli přežít.

Novější verze této teorie se nazývá řízená panspermie a tvrdí, že život na Zemi zaseli mimozemšťané. K zastáncům této teorie patřil i jeden ze spoluobjevitelů dvoušroubovice DNA Francis Crick (1916-2004) a také Leslie Orgel. Zvláště Crick byl puzen svou frustrací z teorií o chemické evoluci:

„Čestný člověk, vyzbrojený veškerým dnes dostupným poznáním, by mohl říct jen to, že původ života se v současnosti jeví v jistém smyslu téměř jako zázrak. Tolik je totiž podmínek, které by musely být splněny, aby to fungovalo. Pokaždé, když píšu článek o původu života, jsem rozhodnut, že už nikdy žádný nenapíšu, protože je zde příliš mnoho spekulací, za kterými stojí příliš málo faktů.“

Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že koncept panspermie jen posouvá problém původu života o krok zpátky; jeho zastánci by totiž museli věřit tomu, že tihle hypotetičtí mimozemšťané nejprve vznikli chemickou evolucí. Člověk si klade otázku, jak může někdo útočit na teorii stvoření jako na něco „nevědeckého“ jenom proto, že předpokládá existenci nepozorovatelného Stvořitele, a přitom považovat řízenou panspermii za „vědu“ navzdory ad hoc teoriím o nepozorovatelných mimozemšťanech. Všimněte si také, že panspermie je argumentem „evoluce mezer“ (tj. je postaven na „neznámých mezerách“ v evoluci) a řízená panspermie se zase odvolává na inteligentní plán (design, návrh, projekt).


(pozn.: Úryvek ze 3. kapitoly „PŮVOD ŽIVOTA“ z nově publikované knihy „Achillovy paty evoluce“)
Vaše redakce GENESISERA.CZ

Související články

#5 Třetí kategorie vědy - Forenzní, Neopakovatelná, Historická | Genesis Era Q&A

28. března 2024

Podrobnější představení 3. kategorie vědy.

#4 Druhá kategorie vědy: terénní, opakovatelná, pozorovací | Genesis Era Q&A

21. března 2024

Podrobnější představení 2. kategorie vědy.

#3 První kategorie vědy: laboratorní, opakovatelná, experimentální | Genesis Era Q&A

14. března 2024

Podrobnější představení 1. kategorie vědy.

#2 Definice vědy a její rozdělení do 4 kategorií | Genesis Era Q&A

7. března 2024

Odpověď na první otázku, kterou jste nám poslali do redakce - Co je to věda?