Úvod Magazín Vznik života Existují důkazy pro mladou Zemi?

Existují důkazy pro mladou Zemi?

Otázka stáří světa zaměstnává mysli mnoha vědců již celá staletí a je, více než jakékoliv jiné téma, spojena s několika zlomovými událostmi v historii novověké vědy, která se během 150 let posunula od datování dějin v řádu tisíců let k datování v řádu miliard let. Existuje však celá řada vědců, kteří teorii vysokého stáří odmítají. Mají tito vědci důkazy pro mladou Zemi?

Věda o stáří světa

Každý vědní obor pracuje s něčím, čemu se říká výkladové paradigma nebo hlavní vysvětlující rámec, podle kterého jsou interpretována všechna dostupná fakta a vědecká data. Žádný vědecký poznatek tedy nevykládá (nevysvětluje) sám sebe, ale potřebuje ke svému výkladu zastřešující teorii či výkladový rámec.1 Konkrétně stáří čehokoliv, ať už je to nějaká soška, zfosilizovaná kost, Země nebo dokonce celý vesmír, není možné přímo změřit, a to co změřit lze – např. izotopové složení vzorku – vyžaduje interpretaci v závislosti na zvolených předpokladech, které se ale mohou velmi lišit od skutečnosti. To je mimo jiné zdrojem vleklých sporů. Ještě do poloviny 19. století bylo biblické chápání dějin v řádu tisíců let mnoha významnými vědci uznáváno jako relevantní paradigma. Počátkem 18. století se však začaly objevovat první snahy o vybudování alternativního interpretačního rámce, který by nevycházel z historických literárních pramenů, ale přímo ze současných pozvolných přírodních procesů, jejichž rozsah a dynamika (časový průběh) se pak neomezeně extrapoluje (protahuje) do minulosti. Za hlavního průkopníka těchto snah je považován skotský právník Charles Lyell, z jehož průlomového díla „Principles of Geology” čerpal hojně i Ch. Darwin pro svou teorii biologické evoluce. Tím byl odstartován nový způsob chápání a datování dějin, který ve svých začátcích navrhoval stáří světa v řádu několika desítek tisíc let a postupem času se vypracoval až k několika miliardám let. Současná hodnota se pohybuje okolo 4,6 mld. let.

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Nízké stáří světa bylo pro vědu ještě donedávna samozřejmostí

Ačkoliv je metoda založená na biblických rodokmenech z historického, lingvistického i matematického hlediska vědecky v pořádku, není svou povahou přírodovědecká, což dráždilo a dodnes dráždí nastupující generaci naturalistů a materialistů, kteří od poloviny 19. století iniciovali masivní odklon vědecké komunity od biblického pojetí historie a přijetí tzv. uniformitarismu (stejnosti a pozvolnosti), který se stal hlavní myšlenkou celého evolučního paradigmatu.

Málo známou a často zpochybňovanou historickou skutečností je, že biblické vidění dějin i v Bibli často opakovaná výzva ke zkoumání a zvažování předkládaných skutečností, byly hlavním stimulem rozvoje moderní vědy. Asi největší boom v historických výpočtech stáří Země na základě biblických rodokmenů z 1. knihy Mojžíšovy se odehrál kolem roku 1600 n.l. Historikové jako Thomas Lydiat, Michael Maestlinus, Jacob Salianus, H. Spondanus, C. Longomontanus, A. Salmeron, J. Scaliger nebo J. Cappellus dospěli nezávisle na sobě ve svých výpočtech ke stáří světa okolo 4 tisíc let př. Kr.2 Asi nejslavnější prací je v tomto ohledu historická studie anglikánského arcibiskupa Jamese Usshera, který dospěl ke stvoření světa 4004 př. Kr.

Operační věda a důkazy nízkého stáří světa

Za hlavní přírodovědecké důkazy pro mladou Zemi jsou dnes považována gigantická lávová pole v rozsahu celých kontinentů, struktura oceánských hřbetů a příkopů a kopírující morfologie protilehlých pobřeží a horských masivů v blízkosti kontinentálních pobřeží, existence valounových polí vyvřelého původu ve vzdálenosti stovek km od nejbližších sopek, laboratorně prokázaná rychlá tvorba uhlí i nafty v řádu hodin, masivní zvrásnění sedimentárních multivrstev kontinentálního rozsahu, extrémně rychlá tvorba kaňonů v novodobé historii, nálezy vody v diamantech, existence polystrátových fosilií, dokonale zachovalé mořské fosilie na vrcholech nejvyšších hor, nálezy stále ještě elastických nerozložených měkkých tkání v dinosauřích fosiliích, poloniová radiohala v horninách, helium v zirkonových krystalech, vysoký obsah radioaktivního uhlíku c14 v diamantech a uhlí a mnoho dalších.3

Závažné důsledky

Vypadá to tedy, jako by se věda vracela velkým obloukem zpět k důkazům pro mladou Zemi. Tento návrat však není tak přímočarý a snadný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jednou věcí je přijetí vědeckých důkazů pro mladou Zemi a druhou věcí je přijetí biblického časového rámce, který potvrzuje mladou Zemi a který člověka přivádí ke Kristově evangeliu, realitě Božího soudu i blížící se apokalypse, a to je pro mnohé lidi, žel, zakázaná zóna.

Mgr. Libor Votoček
Redakce Genesis Era

Související články

Kreacionismus, včera, dnes a zítra – 4. část

23. září 2022

Může být mezi zastánci inteligentního, neevolučního původu všech věcí i vědec světového formátu? A jak je to s akademickým respektem a úctou?

Kreacionismus, včera, dnes a zítra – 3. část

16. září 2022

Víte, s jakými reakcemi v otázce původu světa byste se obvykle setkali na české akademické půdě? Můžeme věřit vědcům všechno, co říkají?

Jakých je 7 dní stvoření?

13. dubna 2022

Na otázku, jak dlouho trvalo podle Bible stvoření světa, můžeme nalézt dvě odpovědi. Někdy, že to bylo šest dní, jindy sedm. Kde je pravda?

Věda o stvoření

21. března 2022

Přírodovědné přístupy a teorie prošly během staletí velkým množstvím změn. Některé se snažily objevy naroubovat do již známých struktur.