Kreacionismus, včera, dnes a zítra – 4. část

Krátký úvod

V minulém díle jsem se Vám pokusil nastínit světonázorovou situaci v akademické sféře v naší zemi, jak jsem ji sám zažil a zažívám dodnes. Ukázal jsem Vám také, že toto téma nebylo v historii nikdy vedeno korektním a kultivovaným způsobem. Nejinak je tomu i dnes. Kromě toho jsme často svědky neuvěřitelných absurdit, kdy i nejlepší světoví vědci jsou vlivnými evolucionisty v médiích nemilosrdně označováni za lháře, fanatiky a konspirátory, jakmile třeba jen naznačí, že věří v inteligentní, neevoluční původ světa a lidstva. Je to podobné, jako když dnes každému, kdo na veřejnosti řekne, že by naše vláda měla na prvním místě hájit zájmy českých občanů a tradiční hodnoty, dají média okamžitě nálepku „rusofil“, „dezinformátor“ nebo „fanatik“. Rozumní lidé ale ví, že věci spolu takto nesouvisí a že neplatí, když odmítám/přijímám A, automaticky tím odmítám/přijímám B nebo obráceně. Existuje totiž ještě C, D … Z a na to se v dnešní zkratkovité, uspěchané a rozhněvané době většinou vůbec nemyslí. Není vůle, není čas, není zájem. Ostatně, posuďte sami.

Trojnásobný profesor přírodních věd že nerozumí vědě?

Nedávno jsem se osobně setkal s vědcem, který patří mezi absolutní světovou špičku v syntetické organické chemii. Bylo to úchvatné setkání. V akademickém světě bychom to mohli přirovnat k audienci u prezidenta. Ten vědec se jmenuje James M. Tour a je držitelem tří profesorských titulů. V roce 2019 se dostal na první místo ve světové komunitě cca 7 miliónů vědců, kteří publikovali minimálně 5 vědeckých prací. Schůzku s panem profesorem jsme si domluvili přes email několik měsíců před mou pracovní cestou do USA v r. 2017. Pan profesor se mnou komunikoval stylem, jako by mě zval domů na návštěvu, byl ochotný, pozorný, otevřený a přátelský. Dokonce mi poslal i mapu univerzitního kampusu s vlastními popisky a informoval o naší návštěvě své kolegy a vrátnici s ochrankou, takže jsme nemuseli nic hledat a mohli jsme z ulice rovnou do jeho pracovny. Řeknu Vám, trošku se mi podlamovaly kolena, když jsme šli s kolegou kameramanem po chodbě, kde měl mít prof. Tour kancelář i laboratoře. Než jsme se stačili zorientovat v číslech dveří, vykouknul na nás z trvale otevřených dveří o hlavu menší pán s pronikavým zrakem a neobyčejnou laskavostí, která navozovala pocit, že se známe odjakživa. Musím říci, že někteří profesoři na Matfyzu působili v jistém ohledu dost podobně, přesto měl profesor Tour ještě něco navíc, co je myslím dost podstatné a co mě dodnes nepřestává fascinovat – ochotu bavit se s kýmkoliv z ulice o původu a smyslu života, vědě a jejích omezeních, Bohu, existenci zla atd – čili neuvěřitelně otevřený a pokorný člověk. S ničím takovým jsem se v českém akademickém prostředí nesetkal, až na jednu výjimku, kterou byl prof. RNDr. Vladimír Král, DrSc. (o něm více za chvíli).

Když nás profesor Tour pozval bez čekání dál do své pracovny, které vevodí velký mahagonový stůl a obří prosklená vitrína s jeho rodinnými fotografiemi, u něhož několikrát denně rozebírá se svými kolegy a studenty naměřené výsledky z laboratoří, cítili jsme, že jsme na správném místě a že nás čekají krásné chvíle. Nespletli jsme se. Profesor Tour začal naši návštěvu společnou krátkou modlitbou a tou ji pak také zakončil. Těžko se popisují pocity, které jsme u toho měli. Asi nejvýstižněji bych to vyjádřil větou – že se nám z blízkosti tohoto člověka nechtělo pryč. Překvapilo nás taky, jak vážně a zodpovědně se k naší návštěvě pan profesor postavil. Každý náš dotaz poctivě zodpověděl na kameru, a ještě nám pak řekl spoustu hezkých a povzbudivých slov na rozloučenou. Bylo to lidsky i akademicky naprosto výjimečné a profesionální setkání, které bych přál každému.

O to větším překvapením pro mě bylo, když jsem při prohledávání světového internetu narazil na docela značnou dávku místy až nechutné kritiky a pohrdání ze strany vlivných evolucionistů i některých mládežnických ateistických aktivistů, kteří se k trojnásobnému profesorovi přírodních věd vyjadřují, jako by s ním kradli kufry na nádraží. Řeknu Vám, život mě naučil jednu věc, a tou je respekt a základní lidská slušnost i k lidem, se kterými nesouhlasím. Dokud lidé spolu dokážou kultivovaně nesouhlasit a dovedou i přes nesouhlas znovu a znovu vstupovat do dialogu, je princip demokracie naplněn. Domnívám se proto, že nesouhlas s názory profesora Toura ohledně původu života neopravňuje zastánce evoluce a materialismu k vulgárním a dehonestujícím veřejným prohlášením na jeho adresu. Lidé, kteří toto dělají, zřejmě vůbec netuší, s kým mají tu čest a co znamená být na světové špičce v oboru syntetické organické chemie. Sám profesor Tour v mnoha svých veřejných přednáškách¹ vysvětluje, že je to právě jeho obor, co má ze všech vědních oborů největší právo se vyjádřit k původu života a jestliže on, jak špička ve světové syntetické organické chemii říká, že život nejen že nevznikl sám od sebe chemickou cestou, ale podle všech známých zákonů a procesů v chemii vzniknout ani nemohl a ani my lidé se všemi svými současnými technologiemi a inteligencí nedovedeme vyrobit ze základních chemikálií ani jedinou hlavní funkční komponentu buňky, nemluvě o buňce jako celku. Už mnoho let před profesorem Tourem prohlašoval podobnou myšlenku na svých přednáškách i slavný odpůrce evoluční teorie profesor Berlinski, že současné materialistické vědě by moc slušelo, kdyby malounko zpokorněla a přestala do světa vyřvávat nabubřelé evoluční řeči o tom, že ví, jak vznikl svět, protože to neví a ze své omezené pozice ani vědět nemůže.

Jak ale k takovému zkreslenému vnímání mohli evolucionisté vůbec dospět? Jak to, že dosud neslyšeli o mnoha a mnoha tisících špičkových vědců pracujících na předních světových vědeckých pracovištích, kteří jsou zastánci kreacionismu (či obecně inteligentního původu všech věcí) a nikdy o žádnou likvidaci vědy či demokracie ani slůvkem či skutkem nezavadili? Můžeme např. trojnásobného profesora přírodních věd prof. Dr. Jamese M. Toura z Nanokarbonového centra v Houstonu, který založil 8 prosperujících technologických společností, byl oficiálně zařazen mezi 50 nejvlivnějších intelektuálů světa, učil téměř na všech amerických univerzitách, pracoval v týmu nositele Nobelovy ceny za chemii a patří dnes mezi 20 nejlepších organických syntetických chemiků světa (!), považovat za šarlatána a pavědce, který chce svým odmítáním slepé materialistické evoluce zavádět středověk? Může vzdělaný člověk považovat tohoto špičkového vědce, který udává směr ve světovém výzkumu nanokarbonových struktur a superbaterií, za odpůrce vědy, pokroku a demokracie? Evidentně nikoliv. Musí tady tedy jít o něco jiného, ale o co?

Jestliže prof. Tour, který úspěšně syntetizoval jedny z nejhůře syntetizovatelných molekul, je držitelem více než 120 technologických patentů a autorem přes 650 vědeckých prací hojně citovaných ve špičkových světových vědeckých žurnálech, odmítá veškeré evoluční scénáře vzniku života, potom bychom se my ostatní měli minimálně zamyslet nad tím, co říká a ne z něj automaticky dělat kreacionistického bubáka, který nerozumí vědě. Věřte mi, prof. Tour vědě rozumí víc, než my všichni dohromady a nepochybně víc, než evoluční ideologové, kteří tohoto velikána moderní vědy špiní a kritizují, kde můžou.

Český velikán vědy pod palbou evoluční kritiky

Dost podobně jako profesor Tour na mě působil i můj blízký přítel a špičkový český vědec prof. Dr. Vladimír Král, DrSc.², který, žel, již není mezi námi. Setkání s ním bylo pro mě rovněž vždy setkáním s člověkem, který vědě a technologiím opravdu rozumí, kdo chápe široké mezioborové souvislosti i hluboké existenciální pravdy a kdo zkrátka není omezen jen na svůj úzký obor a laboratoř, ale dokáže zasvěceně hovořit o nejširší paletě témat a problémů od mezilidských vztahů, principů zdravého života, přes původ života, fungování lidského mozku, až po morálku, náboženské otázky, víru či posmrtný život. To je pro mě skutečně univerzitně – tedy univerzálně – vzdělaný člověk a poctivý intelektuál se vším všudy a ne někdo, kdo vše křečovitě cpe do krabice materialismu a evolucionismu bez ohledu na to, k jakým absurditám ho to dovede.

Setkání s profesorem Vladimírem Králem pro mě bylo vždy velkým požehnáním a povzbuzením v odhalování velkých pravd pravé vědy a pravé víry, která nehledí na pocity, počty, popularitu nebo politickou korektnost.

Setkání s profesorem Vladimírem Králem pro mě bylo vždy velkým požehnáním a povzbuzením v odhalování velkých pravd pravé vědy a pravé víry, která nehledí na pocity, počty, popularitu nebo politickou korektnost.³ Žel i o něm se mnozí čeští evolucionisté a ateisté i nejrůznější pisálkové vyjadřovali s hlubokým pohrdáním a neuvěřitelnou drzostí. Například jeho vynikající knížečka „Život – náhoda nebo záměr?⁴“ neobsahovala nic než hluboké pravdy, provokativní otázky a čistou vědu. Po vydání knížky však čeští ateisté a evolucionisté zaplavili český internet články, ve kterých se o panu profesorovi vyjadřovali jako o nedoukovi a náboženském fanatikovi, který nerozumí evoluční teorii a podobné perly. Stejně se zachovali i k přednáškovému cyklu prof. RNDr. Waltera J. Veitha z JAR⁵, které tlumočil profesor Král a které proběhly v Kongresovém centru Praha na podzim roku 2008.⁶ Takoví ale někteří lidé prostě jsou, nenávidí každého, kdo má jiný názor a kdo je v životě úspěšnější a vlivnější než oni, což pan profesor Král bezpochyby byl. Tím, že na tyto velikány moderní vědy útočí z pozice evolucionismu (nikoliv vědy, tam by nepochodili) se zkrátka snaží zviditelnit a doufají, že se tak zadarmo a bez práce svezou na jejich úspěších a zásluhách a využijí kritiku k posílení vlastní důležitosti a vlivu. Taktika stará jako lidstvo samo.
Dnes jsme si ukázali, že úcta a respekt k akademickým autoritám v otázce sporu mezi evolucionismem a kreacionismem neexistuje ani ve světovém měřítku a že tento spor neměl nikdy podobu kultivovaného dialogu. Také jsme si ukázali, že mezi zastánci inteligentního původu všech věcí i biblického kreacionismu jsou špičkoví světoví vědci, kteří vznesli nebo dosud vznášejí legitimní a závažné otázky, na které evolucionismus nebude v principu schopen nikdy odpovědět. Chtěli totiž otevřít dialog a pozvat co nejvíce lidí k hlubšímu zamyšlení nad svou existencí. O totéž jsem se dnes pokusil i já. Děkuji Vám za Váš čas a těším se na viděnou v příštím díle našeho zamyšlení nad kreacionismem.

Mgr. Libor Votoček
Redakce Genesisera.cz