Úvod Magazín Věda a filozofie Kreacionistický přínos vědě

Kreacionistický přínos vědě

Don Batten
Přeložil M. T., editoval Pavel Kábrt (Kreacionismus.cz)

Skeptici na nás někdy požadují seznam kreačních vědců, kteří byli nějakým přínosem pro vědu. Na tuto výzvu můžeme uvést pětinásobnou důkladnou odpověď:

1. Kreacionisté založili moderní vědu

Francis Bacon (1561–1626), klasická vědecká metoda; Gerardus Mercator (1512–1594), kartografie, vynálezce Mercatorova mapového zobrazení; Galileo Galilei (1564–1642), fyzika, astronomie; Johannes Kepler (1571–1630), astronomie; Blaise Pascal (1623–1662), pravděpodobnost, hydrostatika, barometr; Robert Boyle (1627–1691), chemie, dynamika plynů; John Ray (1627–1705), přírodopis; Nicolaus Steno, zakladatel stratigrafie (geologie); Isaac Newton (1642–1727), dynamika, gravitační zákon, zákon ochlazování, zrcadlový dalekohled, světelné spektrum, spoluvynálezce diferenciálního počtu; Gottfried Wilhelm Leibnitz (1646–1716), matematika, spoluvynálezce diferenciálního počtu; John Flamsteed (1646–1719), zakladatel greenwichské hvězdárny; Carolus Linnaeus (1707–1778), taxonomie, biologická klasifikační soustava; John Dalton (1766–1844), teorie atomu, stavová rovnice plynu. A ještě je spousta dalších.1

2. Kreacionistická východiska představují filozofickou páteř vědy

ŽIVÉ OCENĚNÍ DOSLOVNÉHO BIBLICKÉHO PŘÍBĚHU V KNIZE GENESIS VČETNĚ ADAMOVA PÁDU SEHRÁLO PODSTATNOU ROLI V ROZVOJI VĚDECKÉ METODY, ZÁKLADU MODERNÍ VĚDY.

Zde je šest premis, na kterých je založena moderní věda a které pocházejí z biblického křesťanství:2

  1. Existuje cosi jako objektivní pravda.
  2. Vesmír je skutečný, protože Bůh stvořil nebe a zemi (Genesis 1).
  3. Ve vesmíru existuje řád, protože Bůh je Bohem řádu, nikoli zmatku — (1. Korintským 14:33).
  4. Poznatky o fyzickém světě získáváme výzkumem a pokusy, spíše než spoléháním se na pouhé hloubání (jak to činili staří Řekové).
  5. Člověk může zkoumat svět a měl by tak činit, protože nás Bůh pověřil vládou nad svým stvořením (Genesis 1:28).
  6. Člověk může vypůsobit myšlenky i činy; ty pak nejsou jen pouhým výsledkem deterministických zákonů chemie mozku.

Živé ocenění doslovného biblického příběhu v knize Genesis včetně Adamova Pádu sehrálo podstatnou roli v rozvoji vědecké metody, základu moderní vědy. Peter Harrison, profesor přírodních věd a náboženství na katedře Andrease Idrea oxfordské univerzity, řekl,
“Kdyby se neprosadilo přijímání doslovného znění Bible a následné přijetí biblických příběhů raně moderními vědci, moderní věda by patrně vůbec nevznikla. Krátce řečeno, Bible a přijetí jejího doslovného znění hrálo zásadní roli ve vývoji západní vědy.”3

3. Evoluce nepřispěla k vědeckému pokroku

V požadavku skeptiků je obsažena i jistota, že evoluční myšlení přispělo významně k vědeckému pokroku, ale renomovaní vědci se jednoznačně vyjádřili, že tomu tak není. Dr. Marc Kirschner, zakladatel katedry systematické biologie na lékařské fakultě Harvardské univerzity, konstatoval:
“ Ve skutečnosti se za uplynulých 100 let téměř veškerá biologie vyvíjela nezávisle na evoluci, kromě samotné evoluční biologie ovšem. Molekulární biologie, biochemie ani fyziologie vůbec nebraly evoluci v úvahu.”4
Samozřejmě, jako evolucionista Kirschner doufá, že jednoho dne tomu bude jinak.

Na podobnou notu napsal antikreacionista Larry Witham:
“Je však překvapující, že nejpozoruhodnějším aspektem přírodovědců jako celku je, jak málo se zaměřují na evoluci. Každodenní lhostejnost vůči evoluční teorii je podle zvláštního vydání BioEssays o evoluci z roku 2000 velkým ‘paradoxem’ biologie. ‘I když by velká většina biologů patrně souhlasila s okřídleným rčením Theodosia Dobzhanskyho, že “Pouze ve světle evoluce dávají věci v biologii smysl”, většina z nich vykonává svoji výzkumnou práci docela šťastně bez jakéhokoliv zvláštního zřetele na evoluční myšlenky’, napsal redaktor zmíněného vydání. ‘Evoluce se jeví jako nepostradatelná jednotící myšlenka a zároveň, jako myšlenka krajně zbytečná.’”5
Witham vyjádřil rovněž naději, že by se snad mohly věci v budoucnu změnit.

Poté, co podal přehled celé šíře přínosných trendů v biologických vědách, napsal člen Americké asociace pro pokrok ve vědě (American Association for the Advancement of Science, AAAS) a bývalý profesor Philip Skell,
“Darwinovská evoluce — ať už jsou její hodnoty jakékoliv — neposkytuje experimentální biologii žádné plodné objevitelské impulzy.”6

4. Evoluce je pro vědecký pokrok škodlivá

VZHLEDEM KE SLEPÝM ULIČKÁM, DO KTERÝCH NÁS EVOLUČNÍ MYŠLENÍ ZAVÁDÍ A K PLÝTVÁNÍ LIDSKÝMI I FINANČNÍMI ZDROJI, BYLA A JE EVOLUČNÍ TEORIE PRO VĚDECKÝ POKROK ŠKODLIVÁ.

Vzhledem ke slepým uličkám, do kterých nás evoluční myšlení zavádí a k plýtvání lidskými i finančními zdroji, byla a je evoluční teorie pro vědecký pokrok škodlivá. Existuje mnoho příkladů tohoto jevu, jako třeba neplodné hledání milionů neexistujících přechodných fosilií7 o kterých darwinisté tvrdili, že budou nalezeny.

Popadá mne vztek, pomyslím-li na četné doktorandy, kteří ztratili tři či čtyři roky života neplodnou prací při přehrabování hornin za účelem nalezení nějakých přechodných forem. A pak jsou tu zcestné představy o zakrnělých orgánech a ‘odpadové DNA’, v obou případech to byla zábrana najít jejich funkci — a je toho tady ještě daleko víc. [Divím se, že autor tohoto článku neuvedl alespoň zlomek těch strašných důsledků evolučně pojatého lékařství, kdy bylo mnoho lidí zmrzačeno i zabito v důsledku chybného evolucionistického postoje k lidským orgánům a lidskému tělu, viz zde a zde– pozn. PK]

A je zde i trapná historie vědeckých podvodů vyrůstajících z evolucionismu. Většina lidí slyšela o Piltdownském člověku a Haeckelových nákresech embryí a možná i o jeho fantazii jménem Monera. Podvodů je však ještě mnohem víc včetně žabičky ropušky starostlivé, Archaeoraptora, i stovek článků o behaviorální ekologii od Anderse Møllera, abychom uvedli jen několik z nich.8

5. Kreacionistické úspěchy ve vědě jsou trvalé

Kolik z dnešních vědců, myšlenkově orientovaných na evoluci, dosáhlo ve vědecké práci něčeho významného; 1 z 500? Kolik je na světě otevřeně kreacionistických vědců? Je jich nepochybně mnoho tisíc, ale známe jména jen asi necelých 500 z nich.9 Stačí tedy dva kreacionisté z našeho seznamu, aby ‘porazili těžkou váhu’ evolucionistické vědecké přesily.

Zde jsou někteří kreacionističtí vědci moderní doby, kteří stojí za povšimnutí (v abecedním pořadí):

  • Professor Dr. Bernard Brandstater— průkopník v anesteziologii. Kromě mnoha dalších zásluh razil myšlenku asistovaného dýchání pro předčasně narozené děti s prodlouženou intubací a vyvinul zlepšený katétr pro epidurální anestézii; oba postupy byly zavedeny v celém světě.10
  • Prof. Stuart Burgess— světový znalec biomimetiky (napodobování designu v přírodě). Je profesorem průmyslového designu, katedra strojírenství, univerzita Bristol (Velká Británie) a vede na této univerzitě výzkumnou skupinu konstruktérů. Dr. Burgess je autorem více než 40 článků zveřejněných ve vědeckých časopisech a dalších 50 příspěvků na konferencích. Zaregistroval také 7 patentů a dostal různá ocenění, ze kterých je poslední Vědecká medaile Wessex Institutu.11
  • Professor Dr. Ben Carson— průkopník v dětské neurochirurgii. Dlouhou dobu byl přednostou dětské neurochirurgie v medicínském komplexu univerzity Johnse Hopkinse. Byl prvním chirurgem, který úspěšně rozdělil siamská dvojčata spojená hlavami a prosazoval také chirurgickou léčbu padoucnice u malých dětí jakož i četné další inovace. Byl oceněn 51 čestnými doktoráty včetně toho z univerzity Yale a Kolumbijské univerzity jako výrazu uznání svých vynikajících výsledků. Je členem lékařské společnosti Alpha Omega Alpha Honor Medical Society, Společnosti významných Američanů Horatia Algera a sedí v četných dozorčích radách obchodních společností a ve vědeckých radách vzdělávacích institucí. Roku 2001 vyhlásilo CNN a časopis Time Bena Carsona jedním z 20 nejvýznamnějších lékařů a vědců USA. Téhož roku ho vybrala Kongresová knihovna za jednu z 89 ‘Žijících legend’. V únoru 2008 udělil prezident Bush Carsonovi Lincolnovu medaili a prezidentskou Medaili svobody, nejvyšší občanská vyznamenání USA.
  • Dr. Raymond Damadian— člověk s velkou zásluhou o vývoj medicínských zobrazovacích metod s použitím magnetické rezonance (MRI). Byl oceněn Národní medailí USA za technologické inovace, Medailí Lincolna-Edisona a zařazen do Národní síně slávy vynálezců po boku Thomase Edisona, Alexandra Grahama Bella a bratří Wrightů. Roku 2001 ho za celoživotní zásluhy ocenila nadace Lemelson-MIT jako „člověka, který vynalezl skener MRI“. Všeobecně se má za to, že Damadian byl diskriminován v tom smyslu, že mu nikdy nebyla udělena Nobelova cena ani spolu s jinými (dva další vědci si toto ocenění rozdělili), ačkoli objevil fakt, že nemocná tkáň má jiný signál než tkáň zdravá.12
  • Dr. John Hartnett— vyvinul nejpřesnější atomové hodiny světa, které se využívají ve výzkumu a průmyslu po celém světě. Je laureátem Ceny pro vynikajícího vědce (DORA) udělované Australian Research Council (ARC) na univerzitě v Adelaide, kde je mimořádným profesorem. Za relativně krátkou kariéru publikoval více než 200 článků ve vědeckých časopisech, je spoluautorem několika knih a přednášel na konferencích.13
  • Dr. Raymond Jones— vyřešil závažný problém nestravitelnosti rostliny Leucaena (tropická luštěnina) pro pasoucí se skot v Austrálii, kromě jiných zásluh. Tento výzkum přinesl australskému průmyslu s hovězím masem stovky milionů dolarů. Jones byl oceněn Zlatou medailí CSIRO za vynikající výzkumné výsledky a Cenou Urrbrae.14
  • Dr. Felix Konotey-Ahulu— mnoho průkopnických výsledků, zejména v oblasti zvládání srpkovité anémie. Je čestným profesorem humánní genetiky Kwegyira Aggreye na univerzitě Cape Coast, Ghana, a lékařem-poradcem pro genetiku v oblasti srpkovité anémie a jiných hemoglobinopatií v komplexu nemocnic Phoenix v Londýně. Ironií je, že srpkovitá anémie je často nesprávně považována za ‘důkaz evoluce’ v učebnicích přírodních věd.
    Jako uznání své práce dostal Dr. Konotey-Ahulu mnoho vyznamenání.15
  • Dr. John Sanford— registroval přes 30 patentů na základě svého výzkumu ve šlechtění rostlin a genetice. Jeho nejdůležitější vědecké přínosy se týkají tří vynálezů, biolistického procesu (‘genová puška’) odolnosti odvozené od patogenů a genetické imunizace. Velká část transgenních zemědělských plodin (jak pokud jde o výnosy tak o osetou plochu) pěstovaných v dnešním světě byla vytvořena metodou genového inženýrství s použitím technologie genové pušky vyvinuté Johnem a jeho spolupracovníky. Dr. Sanfordovi bylo přiznáno Ocenění významného vynálezce, udělovaného asociací Central New York Patent Law Association v letech 1990 a 1995.16
  • Dr. Wally (Siang Hwa) Tow— průlomový výzkum v oblasti ‘molárního těhotenství’, nemoci vázané na chudobu. Byl pozván, aby v letech 1962-3 přednášel na zhruba čtrnácti špičkových pracovištích gynekologie a porodnictví v Americe včetně špičkových univerzit jako je Harvard, Johns Hopkins, Kolumbijská univerzita, Newyorská univerzita, UCLA, Cornellova a Stanfordova univerzita. Byla mu udělena docentura Williama Blaira Bella společností RCOG [Royal College of Obstetricians and Gynaecologists] v rámci uznání důležitosti jeho díla. Působil jako profesor a vedoucí katedry porodnictví a gynekologie, Národní univerzita Singapore.17

Je jasné, že kreacionisté učinili značný přínos pro vědu a činí tak i nadále. Bez kreacionistů by patrně vůbec neexistovala ta moderní věda, jakou dnes známe!

Podobné články v angličtině

Pro další četbu v angličtině

Související články

Design inspirovaný přírodou #7 - Genesis Era Akademie

15. listopadu 2024

Dokazují lidské technologie inspirované přírodou Boha?

Nezjednodušitelná složitost popírající evoluci! #6 - Genesis Era Akademie

15. listopadu 2024

Jev, kdy systém funguje pouze s určitým počtem unikátních součástek na správném místě.

Svět pro potřeby člověka? Náhoda nebo záměr? #5 - Genesis Era Akademie

15. listopadu 2024

Je svět záměrně vyprojektován pro potřeby člověka, nebo je produktem pouhé náhody a nezměrného množství času?

Augustin – Co je to čas?

15. listopadu 2024

Svatý Augustin je jeden z nejvýznamnějších křesťanských filosofů a teologů. Jedenáctá kniha Vyznání je dodnes velice pozoruhodnou úvahou nad tím, co je čas. Dnes se na ni podíváme blíže.