ČLENSTVÍ ZDARMA
Úvod Magazín Připravujeme Ligři a velfíni? Co dál?

Ligři a velfíni? Co dál?

Bláznivá hybridní zvířata… co nám říkají? Zdá se, že se vymykají klasifikačním systémům vytvořeným člověkem – ale co stvořené „formy“ v knize Genesis?

Autor: Don Batten

V originále vydáno: 16. ledna 2013

Pokud můžeme zkřížit zebru a koně (a vznikne zebroid či „zorse“), lva a tygra (liger nebo tigon) nebo kosatku černou a delfína (delfín velrybí či „velfín“), co to vypovídá o původních formách zvířat, které stvořil Bůh?

Bible nám v 1. kapitole knihy Genesis říká, že Bůh stvořil rostliny, aby produkovaly semeno „podle své formy“ (verše 11, 12). Bůh také stvořil zvířata, aby se rozmnožovala „podle své formy“ (verše 20, 24, 25) (Český studijní překlad: „podle svého druhu“, pozn. red.). Obrat „podle své formy“ se v Genesis 1. kapitole opakuje desetkrát, tento princip je tedy zjevně důležitý. My si jej však sotva povšimneme. Když zasadíme semínko rajčete, nečekáme, že ze země vyrazí muškát. Nečekáme ani, že náš pes porodí koťata nebo že teta Běta, která čeká dítě, přinese z porodnice šimpanzí mládě! Naše každodenní zkušenost potvrzuje pravdu Bible, že zvířata a rostliny plodí potomstvo věrné svým formám.

Co je však stvořená „forma“? Jaké organismy dnes odpovídají formám, které Bůh stvořil na počátku? Kreacionistický vědec Karl Linné (1707-1778), zakladatel taxonomie,1 se snažil určit stvořené formy. Definoval „druh“ jako skupinu organismů, které se mohou křížit mezi sebou, ale ne s jinou skupinou, podobně jako v knize Genesis. ( Viz níže.)

Hledání stvořených forem

Z knihy Genesis vyplývá, že schopnost plodit potomstvo, tj. rozmnožovat se mezi sebou, definuje původní stvořené formy. Linné si to uvědomoval, přitom však pojmenoval mnoho druhů2 bez jakýchkoli šlechtitelských pokusů, například na základě vlastností květů. Ve zralém věku prováděl rozsáhlé hybridizační pokusy (křížení) a uvědomil si, že jeho pojetí „druhu“ je příliš úzké na to, aby své druhy mohl považovat za stvořené formy; usoudil tedy, že rod (lat. genus) možná lépe odpovídá stvořené formě.3,4

Stvořená forma kočky


Možná historie koček od stvoření. Speciace (založená na již existujících vytvořených genetických informacích) se pravděpodobně vyskytla rychleji po potopě v důsledku větších environmentálních tlaků, izolace v důsledku migrace malých populací a mnoha neobsazených ekologických nik.

Dodnes jsou kreacionisté často karikováni jako lidé, kteří věří, že Bůh na počátku stvořil všechny druhy, které dnes máme, právě takové, jaké jsou dnes. Tomu se říká „druhová stálost“. Bible však tomu neučí. Přesto univerzitní profesoři často ukazují studentům, že nový „druh“ vznikl například u octomilek, a pak tvrdí, že se tím vyvrací popis stvoření v Genesis. Právě této chyby se dopustil Darwin, když studoval pěnkavy a želvy na Galapágách. (Mylně také předpokládal, že stvoření znamená, že každý organismus vznikl tam, kde se dnes nachází; z Bible je však zřejmé, že dnešní obratlovci žijící na souši migrovali na svá současná stanoviště po Potopě.)

Pokud se dva živočichové nebo dvě rostliny mohou křížit (alespoň natolik, aby vzniklo skutečně oplodněné vajíčko), pak musí patřit ke stejné původní stvořené formě, resp. z ní pocházet. Pokud kříženci pocházejí z různých rodů jedné čeledi, naznačuje to, že celá čeleď mohla vzniknout z jedné stvořené formy. Pokud jsou rody v rámci řádu rozděleny do různých čeledí, naznačuje to, že z původní stvořené formy možná vznikl celý řád.

Na druhou stranu, pokud se dva druhy nekříží, nemusí to nutně dokazovat, že nepocházejí ze stejné formy. Všichni známe páry, které nemohou mít děti, ale to neznamená, že jsou to odlišné druhy!

V případě tří druhů, A, B a C, pokud se A a B mohou křížit s C, pak to naznačuje, že všechny tři pocházejí ze stejné stvořené formy – bez ohledu na to, zda se A a B mohou křížit mezi sebou. Reprodukční bariéry mohou vznikat například mutacemi. Dejme tomu, že u dvou forem octomilky (Drosophila) vznikne potomstvo, které se nemůže rozmnožovat s rodičovským druhem.5 To znamená, že se jedná o nový biologický „druh“. Důvodem je mírná chromozomální přestavba, nikoli nová genetická informace. Nový „druh“ je k nerozeznání od rodičů a zřejmě patří ke stejné formě jako rodiče, protože z nich pochází.

Následuje několik příkladů kříženců, které ukazují, že stvořená forma je často nadřazena druhům či dokonce rodům, jak je pojmenovali taxonomové.

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Muly a zebroidi


Zonkeys jsou výsledkem křížení zebry a osla (vlevo). „Tigger“ (vpravo), patří Camille Maluotoga z Nového Mexika v USA a je to jméno, které dala tomuto kříženci mezi koněm a zebrou, známému jako zorse.

Křížením samce osla (Equus asinus) a samice koně (Equus caballus) vzniká mula (v opačném případě se jedná o mezka). Běžně se také vyskytují kříženci mezi zebrou a koněm (zorse) a zebrou a oslem (zedonk, zonkey, zebrass).

Někteří kreacionisté tvrdí, že vzhledem k tomu, že tito kříženci jsou sterilní, musí být kůň, osel a zebra samostatné stvořené formy. Nejenže to však překračuje biblický text, ale je velmi pravděpodobné, že koně, osli a zebry (šest druhů Equus) jsou potomky jediné stvořené formy, který opustil archu. Naznačuje to samotná hybridizace, nikoliv to, zda jsou potomci plodní či nikoliv. Neplodnost u potomků může být způsobena přeskupením chromozomů u různých druhů – změnami, které způsobí, že různé druhy mají stejnou informaci DNA, ale chromozomy různých druhů již nejsou správně sladěny, aby umožnily plodnost potomků. Takové (neevoluční) změny v rámci formy mohou u kříženců způsobit sterilitu.

Ligři

Samec lva afrického (Panthera leo) a samice tygra (Panthera tigris) se mohou pářit a zplodit mládě zvané liger. Při obráceném křížení vznikne tigon. K takovému křížení ve volné přírodě obvykle nedochází, protože většina lvů žije v Africe a většina tygrů v Asii. Lvi a tygři prostě nejdou dohromady, ve volné přírodě jsou nepřátelé. V Institutu pro velmi ohrožené a vzácné druhy v Myrtle Beach v Jižní Karolíně (USA) však chovali lva a tygřici společně. Lev Arthur a tygřice Ayla se spřátelili a z jejich spojení vznikli Samson a Sudán, dva obrovští samci. Samson má ve stoji na zadních nohách výšku 3,7 m, váží 500 kg a dokáže běžet rychlostí 80 km/h.

Lvi a tygři patří spolu s jaguárem, levhartem a sněžným levhartem do stejného rodu Panthera v podčeledi Felinae. Do této podčeledi patří také rod Felis, který zahrnuje pumu a řadu druhů menších koček, včetně kočky domácí. Gepard, rod Acinonyx, patří do jiné podčeledi.6 Rody Panthera, Felis a Acinonyx tak mohou představovat potomky tří původních stvořených forem koček, nebo možná dvou: Panthera-Felis a Acinonyx, nebo dokonce jediné formy kočky. Vyhynulý šavlozubý tygr mohl být jinou stvořenou formou (viz schéma výše; poznámka doplněna na doplnění, říjen 2020: studie DNA vyhynulé šavlozubé kočky zjistila, že se od všech ostatních koček značně liší; doi.org/10.1016/j.cub.2020.09.051).

Kočkám rodu Panthera chybí na rozdíl od koček rodu Felis jazylka na zadní straně jazyka. Acinonyx má jazylku, ale nemá schopnost zatahovat drápy. Rozdíly mezi kočkami tedy mohly vzniknout ztrátou genetické informace v důsledku mutací (ztráta kosti; ztráta schopnosti zatahovat drápy). Všimněte si, že to nemá nic společného s evolucí od molekul k člověku, která vyžaduje přidávání nových informací, nikoliv jejich ztrátu (což nepřekvapuje v padlém světě, kde se věci mají tendenci „rozpadat“).

Velfín jménem Kekaimalu

V roce 1985 bylo v havajském Sea Life Parku zaznamenáno narození mláděte z páření samce kosatky černé (Pseudorca crassidens) a samice delfína skákavého (Tursiops truncatus).7 Porod zaměstnance parku překvapil, protože rodiče jsou vzhledově poměrně odlišní. V tomto případě se jedná o křížence různých rodů z jedné čeledi, Delphinidae (delfíni a kosatky).8 Vzhledem k tomu, že potomci jsou v tomto případě plodní (Kekaimalu mezitím porodila velrybí mládě), jsou tyto dva rody z definice skutečně jedním polytypickým biologickým druhem.2 Ostatní rody ve skupině jsou si mnohem podobnější než tyto dva, které zplodily potomky na Havaji, což naznačuje, že všech 12 žijících rodů může pocházet z původní stvořené formy.

Cama jménem Rama

Veterináři ve Spojených arabských emirátech úspěšně zkřížili velblouda a lamu. Cama pojmenovaná jako Rama má kopyta lamy a krátké uši a ocas velblouda. Vědci doufají, že se jim podaří spojit nejlepší vlastnosti obou zvířat v jednom zvířeti – lepší vlnu a klidnější povahu lamy s větší velikostí velblouda.

Hybridní had jménem Genae


Had ‚Genae‘ – živé, zdravé potomstvo hadů ze dvou různých rodů (viz hlavní text).

Genae (na obrázku vpravo) vznikl křížením albinotické užovky červené (Elaphe guttata) a albinotické korálovky sedlaté (Lampropeltis triangulum) v kalifornském parku plazů.9 Tento konkrétní mezidruhový hybrid je zřejmě plodný. Genae je téměř čtyři roky stará a měří už 1,4 m. Rodičovští hadi patří do stejné čeledi hadovitých, Colubridae; úspěch tohoto křížence naznačuje, že mnoho dnešních druhů a rodů hadů v této čeledi může pocházet ze stejné stvořené formy.

Ostatní kříženci

V rámci formy skotu se vzájemně kříží sedm druhů rodu Bos, může se s nimi však křížit také severoamerický zubr, Bison bison, a vzniká tak „cattalo“. Celá čeleď skotu, Bovidae, pochází tedy pravděpodobně z původní stvořené formy skotu, která byla na Arše.10


Lahodné ovocné druhy, liči (vlevo) a longan (vpravo), se kříží, přestože jde o různé rody.

Šlechtitelé vyšlechtili některé zemědělsky významné rostliny křížením různých druhů a dokonce i rodů. Například obilnina tritikále (žitovec), vzniklá křížením pšenice (Triticum) a žita (Secale), je dalším plodným křížencem mezi rody.

Během let, kdy jsem pracoval jako vědecký pracovník pro australskou vládu, jsem se podílel na vytvoření hybridu lahodného ovoce liči (Litchi chinensis) a longanu (Dimocarpus longana), které patří do stejné čeledi.11 Studoval jsem také hybridy šesti druhů z čeledi kustovnicovitých (Annonaceae). Každá z těchto dvou skupin čeledí, které dnes botanici uznávají, pravděpodobně představuje původní stvořené formy.

Bůh stvořil všechny formy neboli základní typy živočichů a rostlin se schopností vytvářet rozmanité potomstvo. Tato rozmanitost vzniká rekombinací existujících genetických informací, které byly stvořeny na počátku, a to úžasnou reprodukční metodou vytvořenou Bohem. Od Pádu (Genesis 3. kapitola) došlo k některým změnám také v důsledku degenerativních změn způsobených mutacemi (např. ztráta velikosti křídel u kormoránů na Galapágách).

Variace umožňují potomkům stvořených forem přizpůsobit se různým prostředím a „naplnit zemi“, jak přikázal Bůh. Pokud rody představují stvořené formy, pak Noe vzal na archu necelých 20 000 suchozemských živočichů; snad i mnohem méně, pokud z forem příležitostně vznikaly rody. Z těchto forem vzniklo mnoho „dceřiných druhů“, které mají zpravidla méně genetických informací (a jsou tedy specializovanější) než rodičovská populace na Arše. Správně chápaná adaptace přírodním výběrem (který se zbavuje informace) nezahrnuje přidávání nové složité informace DNA. Studenti by se tedy neměli učit, že se jedná o důkaz „probíhající evoluce“, jako by to ukazovalo proces, kterým se ryby nakonec mohou změnit v lidi.

Pochopení toho, co nám Bůh řekl v knize Genesis, poskytuje pevný základ pro přemýšlení o klasifikaci živých organismů, jak ji popsal Linné, a o příčinách vzniku obrovské rozmanitosti, kterou dnes vidíme.

„Geep“? Ne – „chiméra“

Přestože „geep“ má ve svém rodokmenu ovce i kozy a nese znaky obou druhů, nejedná se o křížence. Jedná se o „chiméru“, která vznikla smícháním (oplozených) embryonálních buněk dvou různých druhů.

DNA v každé dospělé buňce (včetně pohlavních buněk) je tedy buď plně ovčí, nebo plně kozí – proto je na některých místech srst bílá a řídká jako u kozy, na jiných hustá jako u ovce. Každý potomek tedy bude buď zcela ovcí, nebo zcela kozou. Tato umělá manipulace se velmi liší od situace, kdy se dva živočichové stejné formy (ale odlišného druhu) páří a vytvářejí živé potomstvo.Existují však vzácné příklady skutečných kříženců mezi ovcemi a kozami.

Linné a klasifikační systém

Linné zavedl dvoudílný systém pojmenování rodů a druhů. Například pšenici nazval Triticum aestivum, což v latině znamená „letní pšenice“. Takové „vědecké“ názvy se obvykle píší kurzívou a rod začíná velkým písmenem. Při použití ve vědeckých pracích se za názvy uvádí zkrácené jméno vědce, který použil název jako první. Pokud za jménem následuje „L.“, znamená to, že jméno poprvé použil Linné. Například kukuřice se jmenuje Zea mays L. Linné pojmenoval mnoho rostlin a živočichů.

V jednom rodu může být jeden nebo více druhů, takže rod je vyšší klasifikační úrovní. Linné také rozvinul myšlenku seskupování rodů do vyšších skupin, které nazval řády, a řádů do tříd. Linné odmítal předdarwinovské evoluční myšlenky své doby a zdůrazňoval, že život není souvislá řada nebo „velký řetězec bytí“, což byla starověká pohanská řecká myšlenka. Dokázal klasifikovat rostliny a živočichy, obvykle do přehledných skupin, protože mu chyběly přechodné formy.

Později byly přidány další úrovně klasifikace, takže dnes máme druh, rod, čeleď, řád, třídu, kmen a říši. Někdy se přidávají další úrovně, například podčeleď a podkmen.

Jediný velfín na světě… falešný kříženec kosatky/delfína


Celfín Kekaimalu, 19letý potomek falešné kosatky a delfína skákavého v Atlantiku, se pářil s delfínem a zplodil dívku Kawili Kai (výše).

Falešné kosatky (pseudorcas) a delfíni skákaví jsou každý z jiného rodu. Umělé klasifikační systémy byly uvrženy do zmatku, když se tito dva tvorové spářili a dali živé potomstvo.

To naznačuje, že všechny kosatky a delfíni, kteří jsou všichni ve stejné rodině, jsou jedním stvořeným druhem.

Velikost, tvar a barva tohoto velfína jsou přesně mezi velikostí, tvarem a barvou jejích rodičů. Má 66 zubů – „průměr“ mezi pseudorkasami (44 zubů) a delfíny skákavými (88).

Kekaimalu se od té doby pářil s delfínem, aby zplodil živé mládě.