Mizící obr
Některé populární názory se velmi pevně a podvědomě drží, takže je nutné vyvracet je znovu a znovu. Jedním takovým je domněnka, že zkameněliny vznikají tehdy, když je tvor pomalu pohřbíván ‘písky času.’ Někteří lidé vidí proces zkamenění /fosilizaci/ jako dlouhodobý proces doprovázející běžné uhynutí.
To je například i důvod, proč lidé často předpokládají, že pokud byli na Středním východě klokani (historie popsaná v Bibli nás informuje, že tam na krátký čas skutečně byli), tak bychom tam měli nacházet jejich zkameněliny. Nebo alespoň na místech mezi pohořím Ararat a jejich současným domovem v Austrálii.
Odpovědí je, že ke zkamenění dochází jen zřídka, je to v současném světě velmi ojedinělá událost. K běžnému průběhu událostí patří, že zvířata, která dnes zemřou netvoří zkameněliny. Každým rokem jsou na australských silnicích zabity milióny klokanů, určitě však nejsou předními kandidáty na zkamenění. Rozloží se.
Tato sloní zdechlina je nám dramatickou ilustrací. [Podívejte se do časopisu Creation 24(4):56, kde je ještě více fotografií.] Obrázek vlevo v časopisu ukazuje slona jeden den po smrti, fotografie vpravo byla pořízena 7–8 dní později.1 Biologické procesy (ponejvíce působení hmyzu) tak zpustošily struktury sloního těla, že je jasné, že zakrátko zůstane jen pár rozházených kostí.
VĚTŠINA TAKOVÝCH ZKAMENĚLIN SE NACHÁZÍ V OBROVSKÝCH POHŘEBIŠTÍCH, ČASTO MEZI HORNINOVÝMI VRSTVAMI.
Ty také velmi pravděpodobně podlehnou silám eroze a destrukce, pokud nebudou pohřbeny v usazeninách nějaké místní zátopy a nedojde-li k rychlému ztvrdnutí těchto usazenin, aby se tak zabránilo dalšímu rozkladu vlivem kyslíku a činnosti bakterií.
Samozřejmě, že ne každý rozklad je tak očividně rychlý, jako byl tento příklad. Pokud však tomuto procesu dáme několik měsíců, je jasné, že za normálních současných podmínek prakticky jakýkoliv uhynulý jedinec se spíše rozloží než zkamení.
Když tedy někdo najde třeba relativně neporušenou dinosauří kostru, pak mějme na paměti na prvním místě to, že musela být pohřbena rychle. Dále si uvědomme, že většina takových zkamenělin je nalézána v obrovských pohřebištích, často mezi horninovými vrstvami (jako jsou třeba pískovcové skály v Dakotě v USA), které pokrývají stovky tisíc čtverečních kilometrů. Položte si pak otázku, zda na současné zemi pozorujeme, že k podobným událostem dnes dochází.
Biblická zpráva popisující masivní vodní celosvětovou katastrofu je mnohem logičtějším vysvětlením existence těchto ‘miliard mrtvých organizmů, nanesených vodou po celém světě.’
