Úvod Magazín Věda a filozofie Temná energie a nepolapitelný chameleón – ještě víc temnoty z temné strany

Temná energie a nepolapitelný chameleón – ještě víc temnoty z temné strany

John G. Hartnett
Přeložil Václav Dostál, editoval Pavel Kábrt (Kreacionismus.cz)
Publikováno: 8. říjen 2015 (GMT+10)

NASA/ESA, The Hubble Key Project Team and The High-Z Supernova Search Team. Obrázek 1: Supernova 1994D typu Ia v galaxii NGC 4526 (zářivý malý bod vlevo dole).

Pokud jste si dosud mysleli, že temná hmota je něco hodně podivného – a je tu teď nový ‘bůh mezer’ v kosmologii — jakýsi další ‘neznámý bůh’, kterého vědci používají, aby ‘hranatý kolík’ vypozorovaných faktů nacpali do ‘kulaté díry’ standardního velkého třesku, pak říkám, že máte dobrý důvod zamyslet se ještě jednou.

Temná energie je dokonce ještě podivnější. Je to údajně nějaká forma ‘antigravitační’ energie, rozpínající vesmír stále větší rychlostí při jeho stárnutí. Temná energie byla vymyšlena z potřeby sladit teorii s pozorovanými daty, která údajně dávají vzdálenost velmi vzdálených galaxií jako funkci jejich rudých posuvů.1 O těchto rudých posuvech se věří, že znamenají rozpínání vesmíru, což je tvrzení, které lze, jak věřím, dostatečnými důvody zpochybnit. 2, 3, 4, 5

TAK, JAK SE TO NYNÍ PREZENTUJE, [TEMNÁ ENERGIE] JE COSI JEŠTĚ PODIVNĚJŠÍHO NEŽ JEN FIKCE – VYŽADUJE TO FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI, KTERÉ FYZIKA NEZNÁ.

Když ovšem dva nezávislé týmy astronomů použily supernovu typu Ia pro způsob určení vzdáleností galaxií nezávisle na jejich rudém posuvu, oba objevily tutéž věc – aby mohli teorii velkého třesku sladit se svými pozorováními, museli k tomu astronomové ještě něco přidat — temnou energii. Už jsem dříve poukázal na to, že jejich metody obsahují skryté uvažování v kruhu, tj. stanov si předem, jakou kosmologii chceš dokazovat, podle toho si vyber takové supernovy, které ve svých analýzách použiješ, a poté tyto supernovy použij pro testování pravdivosti své kosmologie.6

Temná energie je, jak říkám, jen další faktor-slátanina, protože je to špatná teorie, která měla být zamítnuta už dávno. Můžete se ptát, jaký důkaz mám pro takové tvrzení. Důkazem, že temná energie je faktor-slátanina je to, že ve skutečnosti ve fyzikální laboratoři nic takového neexistuje. Tak, jak se to nyní prezentuje, jde o cosi podivnějšího než je jen fikce; vyžaduje to fyzikální vlastnosti, které fyzika nezná, jak to uvidíme ještě níže. Ačkoliv toto samo není nezbytný základ zamítnutí, musíme si připomenout původ myšlenky — byla navržena jen pro a prioripředpoklad pravdivosti kosmologie velkého třesku a historie vesmíru.7

wikipedia.org Obrázek 2: Chameleón.

Temná energie má přesně takové nutné vlastnosti, aby standardní model velkého třesku souhlasil s pozorovanými fakty. Výsledkem je extrémní iluze.

Ať byla hledána kdekoli, nebyla tam nalezena.

Existují dva uchazeči o vysvětlení existence temné energie. Buď je to vlastnost vakua prostoru samého a tedy může být popsána univerzální konstantou —kosmologickou konstantou— konstantou dominující celému prostoru a času, nebo je výsledkem nové ‘páté’ síly vesmíru, novým typem energie, zvaným kvintesence. Kvintesence podle teorie nemusí být konstantou dominující prostoru a času. Mohla vzniknout v nějakém čase ve velmi raném vesmíru a později možná zmizí.

CHAMELEÓNSKÉ ČÁSTICE SE … PRÁVĚ JAKO JEJICH JMENOVCI, … PŘIZPŮSOBUJÍ SVÉMU OKOLÍ A SKRÝVAJÍ PŘED ODHALENÍM.

Největší problém s kosmologickou konstantou je, že teoretické výpočty pro ni převyšují předpověď hustoty energie kosmického vakua o 120 řádů. Takže hodnota kosmologické konstanty určená z kosmologie je menší než teoretický odhad činitelem 10−120. Tento rozpor byl nazván “nejhorší teoretickou předpovědí v historii fyziky!”8 V kosmologii je to známo jako problém kosmologické konstanty.

V částicové fyzice jsou síly přenášeny částicemi. Např. elektromagnetická síla je přenášena fotony a silná jaderná síla — která váže protony a neutrony v jádře — je přenášena gluony. Jedním návrhem k podpoře pojmu kvintesence byla hypotéza chameleónské částice, která je vlastním přenašečem síly.

“Chameleónské částice nesou chameleónskou sílu, a právě jako jejich jmenovci, se tyto částice přizpůsobují svému okolí a skrývají se před odhalením. Ale místo aby měnily barvu, mění hmotnost.”9 (Zdůraznění od autora článku)

“Teorie pokračuje s tím, že uprostřed zemského prostředí o velké hustotě získávají chameleóny velkou hmotnost a subatomické částice s velkou hmotností se těžce odhalují. Jako důsledek, pátá síla, kterou nesou, by se stávala slabou a měření by byla zcela nemožná. Ale v prázdnějším prostoru chameleóny ztrácejí hmotnost. Základní síla, kterou představují, by tak působila na větší vzdálenosti, a mohla by působit v kosmických měřítcích a ovlivňovat evoluci vesmíru.”10

Obrázek 3: Schéma pokusu na univerzitě v Berkeley k detekci chameleónů. Jestliže existují, mají předpokládaný malý účinek na gravitační přitahování mezi césiovými atomy a hliníkovou koulí. Odkaz 14.

To zní jako mimořádná pohádka. Stejně jako s temnou hmotou, která má vlastnosti nutné pro souhlas teorie s pozorováním, ale zůstává neodhalená, jsou tyto chameleóny navrhovány k témuž a také zůstávají neodhalené. Proto jejich název. Nabírají své vlastnosti (tj. ztrácí svou hmotnost jak je jim libo), aby vzdorovaly odhalení normální experimentální fyzikou. Pro porovnání, gluony mají zanedbatelnou hmotnost (byla naměřena menší než 0,0002 eV/c), ale přidružená silná jaderná síla má velmi krátký dosah. To je opačná vlastnost, než je navrhováno pro chameleóny. Více temnoty z temné strany temného odvětví částicové fyziky vycházející z víry ve velký třesk.

Fyzici Paul Hamilton a Holger Müller postavili malou kulovou vakuovou komoru a provedli velmi obtížný pokus v laboratoři ve snaze detekovat přítomnost chameleónů: čekali, ale vodník nepřišel.11

„Neodhalili nic jiného než zemskou gravitaci, která vylučuje chameleóny – indukované síly milionkrát slabší než gravitace. To vylučuje široký rozsah možných energií pro částici.”12

Tyto druhy pokusů se nyní hojně vyskytují v laboratořích s přesnými měřícími technikami, které důvěrně znám. Také jsem při laboratorním pokusu vyhledával nepolapitelné částice temné hmoty, ve skutečnosti ještě lehčí než jsou vlastní kandidáti temné hmoty, jenže tyto druhy pokusů jsou v podstatě nulovými pokusy 13 zrozené z potřeby najít prvky kosmologie velkého třesku. Ale všechny tyto pokusy, ať už hledaly temnou hmotu nebo temnou energii, neodhalí nic, což se očekává, jestliže entity z temného odvětví neexistují. Výzkum zahrnuje pokusy v CERNu v Ženevě a v Národní Fermiho laboratoři urychlovačů v Illinois.

K dnešnímu dni můžeme do seznamu přidat ještě i chameleóna. Buď neexistuje nebo se tak dobře skrývá, že nemůže být odhalen. To je docela vyhovující, že?

Závěr

Temná energie má bizarní vlastnosti, nutné k pohánění expanze vesmíru až do pozdějšího stavu zrychlení. Ale zrychlení expanze je odvozeno čistě jen na základě teoretické shody s pozorovanými daty. Je-li teorie špatná, pak zbytek je nesmysl. A protože teorie nesedí bez temné energie, která je sporná a neověřitelná, pak je sporná a neověřitelná platnost i samotné teorie.

Mohou být tyto podivné entity jako jsou chameleónské částice, které se samy skrývají před detekcí v laboratorních pokusech, avšak jsou potřeba ve vzdálených částech vesmíru, kde se nepřímo zjevují následkem aplikování standardní teorie velkého třesku na pozorovaná data, jen vedlejším produktem chybného paradigmatu?

Podobné články v angličtině

  • The authors of the claimed biggest astrophysics discovery of the century admit they may have been wrong
  • New study confirms BICEP2 detection of cosmic inflation wrong
  • Inflation—all in the ‘Dark’
  • The singularity—a ‘Dark’ beginning
  • Hey, not so fast with the Nobel Prize!
  • Has the ‘smoking gun’ of the ‘big bang’ been found?
  • Does the Bible really describe expansion of the universe?
  • ‘Dark photons’: another cosmic fudge factor
  • Dark radiation in big bang cosmology
  • Missing cosmic sources elude astrophysicists
  • Is there definitive evidence for an expanding universe?
  • Dark Matter and the Standard Model of particle physics—a search in the ‘Dark’
  • Stars just don’t form naturally—‘dark matter’ the ‘god of the gaps’ is needed
  • Why is Dark Matter everywhere in the cosmos?

Pro další četbu v angličtině

  • Light-travel time: a problem for the big bang
  • Does observational evidence indicate the universe is expanding?—part 1: the case for time dilation
  • Does observational evidence indicate the universe is expanding?—part 2: the case against expansion
  • Has ‘dark matter’ really been proven?
  • CMB Conundrums
  • Godless universe untenable
  • On the origin of universes by means of natural selection—or, blinded by big bang blackness

Videa v angličtině k tomuto tématu

  • Astronomie, velký třesk a stvoření — Časopis Stvoření ŽIVĚ! (2-16)

Související články

Definování základních pojmů

17. listopadu 2021

Jeden z předních světových evolucionistů Dr. John Endler zveřejnil výsledky svého rozsáhlého výzkumu „přirozeného výběru” a dospěl k jednoznačnému závěru, že jeho výzkumy nepodporují myšlenku evoluce od mikrobů k lidstvu…

Dawkinsova podvodná argumentace na příkladu selekce živorodek duhových (gupek, pavích oček)

16. listopadu 2021

Richard Dawkins ve své knize Největší show pod Sluncem, chybně argumentuje, že přirozený výběr gupek ve volné přírodě je přesvědčivým důkazem evoluce…

Darwinovy pěnkavy

15. listopadu 2021

Obvyklý odhad evolucionistů ohledně toho, kolik času potřebovaly Darwinovy pěnkavy na vydělení (radiaci) ze své mateřské populace, se pohybuje od jednoho do pěti milionů let. Reálné výzkumy však potvrdily mnohem kratší čas v řádu...

Věda o stvoření nebo věda o evoluci?

13. listopadu 2021

Stvořitelský biblický pohled na svět - především jeho vznik a historii - je jako možný závěr vědeckého bádání dle současných „pravidel“ proevoluční, materialistické vědy zcela zapovězen, dokonce i kdyby byl pravdivý.