Zpackaní Brouci
I chyba může být někdy výhodou
Autor: Carl Wieland
Přeložil: Pavel Kutina (Úhelný Kámen)
Problematickou otázkou evoluční víry je: „Jakým mechanismem byly vlastně přidány všechny ty nové informace potřebné k postupné přeměně jednobuněčného tvora na pelikány, palmy a lidi?“ Přirozený výběr sám o sobě nestačí; výběr znamená likvidaci informací. Skupina tvorů se může lépe adaptovat například na chlad a to vyloučením jedinců, kteří nenesou dost genetické informace pro tvorbu husté srsti. Ale to nevysvětluje původ informace pro tvorbu husté srsti.
Aby evolucionisté vysvětlili nové informace potřebné pro jejich teorii, mají jen jediné želízko v ohni — mutace. Tyto náhodné chyby vznikají, když se genetická informace (což je kódovaná sada instrukcí v DNA, která je „vzorem“ nebo „plánem“ specifikujícím stavbu a fungování jakéhokoliv tvora) kopíruje z jedné generace na druhou. Takovéto pomíchání informace má však přirozenou tendenci být škodlivé,1 nebo přinejlepším neutrální.2
Nicméně, evolucionisté věří, že se příležitostně objeví „dobrá“ mutace, která je ve výběru upřednostněna a umožní tvorovi, aby postoupil na své evoluční cestě a stal se něčím úplně jiným.
Špatná změna
Existují „dobré“ mutace? Evolucionisté mohou ukázat na hrstku případů, kdy mutace pomohla tvorovi přežít lépe než těm, kteří ji neměli. I když je potřeba se na tyto mutace podívat zblízka. Takzvané „dobré“ chyby jsou pořád špatnými změnami na to, aby proměnily rybu ve filozofa — ony totiž vedou přesně opačným směrem. Místo aby informace přidávaly, tak informace ničí nebo narušují způsob jejich vyjádření (ale to není překvapivé, jelikož jsou to pořád náhodné chyby).
Tak například brouci, kteří ztratili svá křídla. Určitý druh okřídleného brouka obývá velkou oblast kontinentu. Na malém větrném ostrůvku však stejný druh brouka křídla nemá.
Snadno si představíme co se stalo. V populaci brouků se občas vyskytne defekt způsobený mutací, který zabrání zformování křídel. To znamená, že je nějakým způsobem ztracena nebo pomíchána informace pro „tvorbu křídel“.
Poškozený gen (gen je jako dlouhá „věta“ nesoucí část instrukcí zaznamenaných v DNA) bude předán všem potomkům tohoto brouka a také následujícímu potomstvu, protože se kopíruje znovu a znovu. A tak budou všichni potomci tohoto brouka bez křídel.
Pokud by žil brouk s defektem způsobujícím bezkřídlost např. na australské pevnině, měl by menší šanci uniknout hmyzožravcům a tak by byl pravděpodobněji vyřazen pomocí principu „přežití nejsilnějšího“ ještě před tím než by zanechal potomstvo. Takzvaný „přirozený výběr“ by pomohl odstranit (nebo alespoň omezit hromadění) podobné genetické chyby.
Odfouknuti
Ovšem na větrném ostrůvku mají létající brouci sklon být odváti na moře a proto je výhodou nemít křídla. Časem pak zajistí eliminace všech brouků s křídly to, že přežije jen nová „bezkřídlá“ varianta, která byla tímto „přirozeně vybrána“. „Vidíte!“, řekne evolucionista. „Prospěšná mutace — evoluce v akci!“ Nicméně s tím neuspěje, protože i když je tato mutace výhodná pro přežití, pořád je to chyba — a tedy ztráta nebo poškození informace. A to je přesný opak toho, co evolucionisté potřebují, aby předvedli skutečnou evoluci.
Abychom mohli věřit údajnému procesu, který měl změnit molekuly v člověka, byla by potřeba takové mutace, která by přidávala informace. Ukazovat, že chyba způsobená ztrátou informace dává lepší šance na přežití, je bezvýznamné (alespoň co se týče důkazu skutečné evoluce).
Souhrn:
- Evoluční teorie potřebuje, aby nějaká mutace šla „vzhůru“— a přidala informaci.
- Mutace, které pozorujeme jsou obecně neutrální (nemění informaci nebo její „význam“ v kódu) nebo míří informačně dolů — chyby, které ztrácí/poškozují informace.
- Vzácné „výhodné“ mutace, na kterých lpějí evolucionisté, vypadají, že jsou stejně jako ta s bezkřídlým broukem — změnami směrem „dolů“. A tím pádem také ztrátami informací, které i když poskytují výhodu pro přežití, míří pro potřeby evoluce přesně opačným směrem.
Všechny naše zkušenosti z reálného světa, zejména ty z „informačního věku“, ukazují, že spoléhat na vytvoření informace pomocí náhodné chyby kopírování je toužebné přání „slepě věřících,“ ne věda.
