Role muže a ženy ve vztahu I. – role muže
Aniž bychom si to uvědomovali nebo připouštěli, vstoupil do života rodin zvláštní fenomén. Autoritou dítěte je dnes téměř stoprocentně žena. Dítě se narodí z ženy, žena je s ním v prvních letech života, žena učitelka je s ním ve školce i škole, o jeho zdravotní stav obvykle pečuje lékařka a zdravotní sestra, a bylo by jistě možné pokračovat dál. Lze to sice vnímat jako pozitivum, protože žena má k dítěti blíž, ale někdo napsal, že „dnešní mladý muž usiluje ze všech sil o to, aby byl opravdovým mužem, a to takovým, jakým je jeho… maminka“. A tak není až tak problém v tom, co muži dělají, ale spíše v tom, co nedělají. Drží se dál od rodiny, zabývají se jinými věcmi, kterými mohou ospravedlnit svoji malou angažovanost v jejím chodu. Výsledný efekt? Ženy byly nuceně vmanipulovány do oblastí, které muži opustili. Dnes by bylo možné mluvit o epidemii neviditelných otců. Samozřejmě se to netyká zdaleka všech, ale kolik dětí vyrůstá bez otce, kolik dětí vidí otce pouze několik minut před spaním, kolik dětí zůstává při dovolené rodičů u prarodičů atd. Chápu, mnoho práce, náročná doba, náročný šéf v práci… Jenže „zmizení“ otce má velký dopad na celou rodinu. Děti potřebují vliv obou rodičů. „Synům nahrazují mužské vzory pohádkové bytosti, akční hrdinové, herci, v nejlepším případě dědečkové. Dobře ale vím, že ať budu syny vychovávat sebelépe, mužství jim nikdy nepředám. Děti potřebují vidět, jak věci dělají muži.“ 1
Někteří muži by chtěli změnit manželku, děti, zaměstnání, cokoliv. Ale muž musí změnit
předně sebe. O mužství se nedá básnit, mužství je třeba žít. A k tomu je potřebná odvaha. Odvaha k vedení, ale také, (a to předně), ke změně sama sebe.
Každý muž má tři úkoly: vést, chránit, být autoritou. Muž musí poskytovat bezpečí, zázemí, stabilitu, být oporou manželce a pevnou jistotou, ke které může manželka a děti vzhlížet. Opravdový muž nedokazuje svoji mužnost tím, že neustále zdůrazňuje, že je hlavou rodiny, a že se bude neustále dovolávat své autority. Mužnost neprojeví ani tím, že bude nutit rodinu, aby jednala přesně podle jeho příkazů, eventuálně ukazovat svoji fyzickou sílu na manželce a dětech. Muži se mnohdy ukrývají před odpovědností. Když byl Adam tázán Hospodinem, co se stalo, Adam odpověděl: „Žena mne dala ovoce“. Jiný příklad: rodina sedí u stolu, dítě převrhne sklenici a dostane od táty vyhubováno. Převrhne-li otec, vyhubuje manželce, že ji dala na špatné místo. I když se muž snaží ukrýt před Bohem a před odpovědností, Bůh očekává, že bude vůdcem.
Jak se má projevovat muž? Trávit spolu s rodinou kvalitní čas. Sdílet se, vyměňovat pocity. Komunikace je totiž základem života. Když je komunikace zastavena, nastává nenormální stav. Žena se potřebuje sdílet a muž musí vnímat tuto potřebu ženy a naslouchat. Povídejte si se svojí ženou. Sedněte si k ní, třeba když připravuje jídlo, a zeptejte se, jak se celý den měla. Když manželka v tomto necítí vaši blízkost, má dojem, že ji nemilujete. Muži, nemůžete čekat, že vám bude dávat manželka to, co vy potřebujete, když vy jí nebudete dávat to, co potřebuje ona. Být ji nablízku nic nestojí, kromě vašeho času a vaší lásky.
Každá žena potřebuje ujištění, že je pro svého muže unikátní. To je její jistota. Mluvte o své ženě před druhými s uznáním a pozitivně. Zajímejte se o věci, které jsou pro ni důležité. Berte ji, pokud to je možné, sebou na různá setkání. Čím víc si totiž vážíš své ženy, tím je pro Tebe báječnější. Denně svého partnera a své děti chvalte.
Žena potřebuje být milována. To je naprosto nezbytnou součástí ženské duše. Musí jít ale o lásku, která je vyjádřena činy, a to i romantickými. O lásku, která je vyjadřována různým způsobem každý den. Nejde pouze o informaci. Vyjádření lásky, to je hnací síla vztahu. Tím se vztah živí. Všimněte si jejího nového účesu a oblečení. Buďte k ní fyzicky jemný i na veřejnosti. Dávejte ji najevo, že je pro vás nejdůležitější.
Žena potřebuje být ochraňována, cítit bezpečí. Nejenom fyzické, ale také ve vztahu, mít se o koho opřít, potřebuje někoho, kdo by převzal na svoje bedra mnohá rozhodnutí a nesl také rizika těchto rozhodnutí. Musím ale také připomenout to, co dnes není populární. Vliv, jakým na rodinu muž působí, závisí na tom, jak zná a respektuje Boha. „Když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské“.2 Bůh ustanovil muže jako ochránce ženy. Muž někdy slouží celému světu, a když přijde domů, chce, aby bylo slouženo jemu. Pravda je však taková, že nejdůležitější služba je služba v rodině.
Někteří muži by chtěli změnit manželku, děti, zaměstnání, cokoliv. Ale muž musí změnit
předně sebe. O mužství se nedá básnit, mužství je třeba žít. A k tomu je potřebná odvaha. Odvaha k vedení, ale také, (a to předně), ke změně sama sebe.
Jan Dymáček