Ani dnes není naděje nedostatkové zboží

Byla doba, kdy lidé vyčítali křesťanům, že si vymýšlí katastrofické scénáře, a to jenom proto, aby mohli přinášet křesťanské řešení. Něco ve smyslu „čím hůř, tím líp“. Ta doba už je pryč. Ne proto, že by lidé nevymýšleli katastrofické scénáře, ale proto, že skutečnost je tíživá. Klimatické změny, nemoci, strach z přepadení, okradení, nedodržení slova, z rozpadu vztahu, z třetí světové války, z nevěry, z lhostejnosti, nelásky, morálního úpadku, či cynismu atd. To vše společnost zatěžuje. Největší problém ale není v tom, co je, ale v tom, zdali je nějaká naděje, že bude lépe. Potřebujeme pozitivní výhled do budoucnosti. Žijeme sice v přítomnosti, ale žijeme budoucností. Přítomnost je totiž tak kvalitní, jak kvalitní je naše budoucnost. Bible tento stav komentuje slovy: „Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů. Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti – ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje…“ (Římanům 8,19-20)

Trvá však naděje. Zpráva, která zní světem. Je pravda, že se o ní v masmédiích nepíše a nehovoří, přesto je to zpráva nejdůležitější. Mnozí lidé dnes z různých důvodů odložili Boha, víru, a říkají, že Boha nepotřebují. Bible, Bůh, víra, to jsou pouze „berličky pro slabochy“. Žel s tím ale odložili i naději. A přitom lidé touží po naději, protože ona je jako kyslík. Dokud máme naději, můžeme dýchat. Ztratíme-li naději, nemáme nic. Jsme beznadějný případ. A my nechceme být beznadějný případ! Úžasné je právě to, že Bůh nám garantuje, že nejsme beznadějný případ. „Ten, od něhož je to svědectví, praví: „Ano, přijdu brzo.“ Amen, přijď, Pane Ježíši!“ (Zjevení Jana 22,20) A s Ježíšem přijde to, co viděl Jan:

Ještě žijeme v „zimě“, ještě je „břečka, sychravo“ tak, jak ještě nebylo, ale jaro se blíží. A to je zpráva, která prochází celými dějinami. Budoucnost, kterou nám Bůh nabízí řeší stávající stav. Naděje nabízená Bohem je východisko z krize. Kvalitu přítomnosti vnímáme podle toho, jaká je kvalita budoucnosti i když se (ona budoucnost) momentálně projevuje jinak. Když se řekne „to je beznadějný případ“, znamená to, že je konec a že mu není pomoci. A tak ta nejdůležitější zpráva pro tento svět je, že nejsme beznadějný případ, „protože trvá naděje“. Není vše ztraceno. Je před námi budoucnost, jejímž garantem je Ježíš Kristus. On kvůli nám podstoupil smrt a svým zmrtvýchvstáním nám vrátil naději. Proto: „Posilněte své zemdlené ruce i klesající kolena, a `vykročte jistým krokem“. (Židům 12,12-13)

Jan Dymáček