Podcasty

Tato otázka se velmi úzce týká metod určování stáří nebo-li datovacích metod, ale o nich speciálně v této odpovědi do podrobna mluvit nebudeme, jelikož je jim věnována celá samostatná kategorie otázek nazvaná „URČOVÁNÍ STÁŘÍ“, kde jsou pro vás připraveny nejčastější dotazy týkající se datovacích metod. Mrkněte i na ně.

Přímo k otázce je potřeba říci především to, že není jedna věda na všechno — na minulost, přítomnost i budoucnost zároveň. Nic takového neexistuje! Důkazem toho je, že máme různé vědní obory, které se velmi odlišují v metodice výzkumu i ve stupni ověřitelnosti svých zjištění. 

V sekulární vědě – tj. ateistické a materialistické vědě postavené na evolučním vidění světa – jsme zvyklí na rozdělení věd podle předmětu studia — na fyziku, chemii, biologii, genetiku, informatiku, archeologii, paleontologii, geologii, astronomii atd. atd. V tomto sekulárním chápání se tedy věda dělí na různé obory podle toho, čím se který zabývá. Ačkoliv je toto rozlišení věd nejčastější a zná ho prakticky každý už od základní školy, má mnoho nedostatků a je silně zavádějící. Např. každý poctivý fyzik by vám potvrdil, že neexistuje ostrá hranice mezi např. fyzikou a chemií nebo fyzikou a biologií, fyzikou a informatikou, fyzikou a astronomií atd. Proto od jisté doby vznikají tzv. meziobory, které zmíněnou nelogičnost sekulárního rozdělení věd podle předmětu studia částečně smázavají. Např. biofyzika, biochemie, fyzikální chemie, astrofyzika, astrochemie, astrobiologie atd. atd. I to je však problematické rozlišení věd, protože z toho nelze poznat, jakým způsobem dospívají ke svým poznatkům a jak potom ověřují jejich platnost.

Biblický, stvořitelský přístup k vědě však přichází s rozlišením vědních oborů na základě něčeho jiného a sice toho, jakým způsobem získávají a ověřují své poznatky. Nedělí tedy vědu na fyziku, chemii, biologii atd. ani na biofyziku, fyzikální chemii, paleontologii nebo astrofyziku, ale na vědu operační, vědu observační, vědu historickou a vědu zjevenou nebo sdělenou. Tyto 4 kategorie věd jsou narozdíl od sekulárního rozdělení (na obory a podobory) velmi dobře rozlišitelné mezi sebou navzájem a to právě tím, jakým způsobem získávají své poznatky a jak následně ověřují jejich platnost.

V okamžiku, kdy přijmeme biblický pohled na vědu a rozlišíme mezi sebou

1. vědu operační – experimentální – laboratorní — která se zabývá realizací a zkoumáním pouze na požádání opakovatelných jevů
2. vědu observační – pozorovací – terénní — která se zabývá pozorováním pouze opakovatelných jevů
3. vědu historickou — která se zabývá zkoumáním pozůstatků pouze neopakovatelných jevů
4. vědu zjevenou nebo sdělenou — která se zabývá zkoumáním prvotních příčin a nad-přirozených jevů

začneme mít naprosto jasno v tom, co a kdy je možné zjistit a následně ověřit. Pak nebudeme po historikovi chtít laboratorní důkaz, protože laboratorní důkaz může potvrdit pouze opakovatelný děj a nikoliv náš výklad děje neopakovatelného-historického. Stejně tak nebudeme po experimentátorovi v laboratorním bílém plášti požadovat důkaz toho, že dinosauři žili spolu s lidmi, protože opakovatelné laboratorní procesy nemohou na takovou otázku dát žádnou odpověď. Stejně tak se nebudeme vysmívat teologovi  nebo filozofovi jenom proto, že nemá ve své pracovně nejmodernější vakuovou aparaturu na molekulární epitaxi nebo sváření polymerů. 

Obecně tedy můžeme říci, že vědy zabývající se výzkumem opakovatelných jevů (ať už v laboratoři na požádání nebo v terénu) zaměřují svoji pozornost na přítomnost a to jednoduše proto, že potřebují právě tu opakovatelnost. Vedle toho vědy zabývající se výzkumem dochovaných pozůstatků z neopakovatelných minulých událostí zaměřují svoji pozornost hlavně na minulost a sice tu její část, která se neopakovala.

S tímto rozumnějším rozdělením věd pak snadno pochopíme, proč drtivá část oboru zvaného evoluční biologie (přesnější název je historická biologie) nemá s opakovatelnou laboratorní ani opakovatelnou terénní vědou moc společného – jen velmi okrajově a podpůrně. Stejně tak paleontologové nebo antropologové, geologové či archeologové nezkoumají opakovatelnou část reality, ale jen velmi částečné pozůstatky neopakovatelných historických událostí. Proto jsou jejich závěry především výklady a interpretace toho, co si myslí, že se kdysi stalo … ale mohou se naprosto mýlit a také se to velmi často stává, rozhodně častěji, než jsou tito vědci ochotni veřejně přiznat.

Právě téma stvoření vs. evoluce, materialismus vs. idealismus, ateismus vs. teismus, sekulární světonázor vs. biblický křesťanský světonázor atd. je postaveno na tomto důležitém rozlišení. Pokud si budeme vědu rozdělovat jen na obory jako je fyzika, chemie, astrofyzika, biofyzika apod., nebudeme schopni nikdy správně pochopit podstatu těchto konfliktů a budeme nevyhnutelně míchat kategorie, dojmy s pojmy a alegorii s filagorií.

K dalšímu studiu vám v této chvíli doporučím odpovědi týkající se určování stáří.

Mgr. Libor Votoček, Zakladatel a odborný garant Genesisera.cz

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA

FA