Myšlení, klíč k životu
Ano, je to tak. Naše myšlení ovlivňuje náš život buď pozitivně nebo negativně. Naše myšlení určuje způsob, jakým se díváme na svět a události, které se nás dotýkají. Masmédia se většinou zaměřují na negativní věci, a tím ovlivňují i naše myšlení a potažmo i náš život. Vzpomeňme si na výrok Václava Havla, který hovořil o „blbé náladě“. Čím byla způsobena? Naším myšlením. V té souvislosti nemohu nepřipomenou výrok ekonoma Tomáše Sedláčka, který řekl, že krize, která svého času přišla není katastrofa, pouze si „nemůžeme dát k obědu dvě kuřata, ale jenom jedno a půl“. (Tím se nechci dotknout nikoho, kdo skutečně objektivně má nedostatek.) Stejné je to, když dva hodnotí, jestli je ta sklenice s vodou poloprázdná nebo poloplná. Jestli přemýšlíme o věci pozitivně nebo negativně. Pokud budeme o sobě uvažovat jako (například) o unaveném, málo schopném člověku, potom se také tak budeme cítit.
Dokážeme se radovat z maličkostí? Užívat si přítomného okamžiku? Když něco hezkého končí, jsme zahořklí nebo vděční? Ale to ovlivňujeme my. Právě naším myšlením korigujeme náš život. Možná, že někdo se brání tím, že přece nemůže nic dělat s tím, když negativní myšlenky přicházejí. Někdo z moudrých řekl: „Myšlenky jsou jako ptáci, kteří létají nad naší hlavou. Tomu samozřejmě nemůžeme zabránit. Můžeme ale zabránit tomu, aby si na naší hlavně udělaly hnízdo.“
V souvislosti s propojením našeho myšlení a kvality života si dovolím jít ještě dál. V současné době se často a s pýchou hovoří o tom, že jsme společnost, která se projevuje přemýšlením, pragmatičností, a která se nedá ovlivnit nějakými emocemi. Podívejme se ale kolem sebe, a samozřejmě i na nás samotné. V řadě politických debat mnoho pragmatismu není, ale emoce nabývají vrchu. Různé názory se ve společnosti neřeší rozumným uvažováním, ale „přímo stříkajícími“ emocemi, které pochopitelně nevedou k výsledku, ale ještě k většímu prohloubení vzájemného nepochopení. Dnes neplatí nějaká objektivní pravda, ale „můj názor“, který vyplývá spíše opět z emocí. A vedle toho zde jsou lidé, kteří považují víru v Boha za přežitek, naivitu a emocionální podlehnutí snadnému řešení všeho.
Když se ale podíváme do Bible, potom čteme: „Nuže králové, mějte rozum…“ (Žalm 2,10) „Hospodin na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, a dotazuje se po vůli Boží“ (Žal 14,2) „Mluvím k vám, jako k rozumným lidem, posuďte sami, co říkám“. (1. Korintským 10,15) „Konec všech věcí je blízko, žijte proto rozumně“. (1. list Petrův 4,7)
Bible apeluje na náš rozum, považuje nás za odpovědné, dospělé, přemýšlející lidi. Jako by chtěla říct: nenechte se už konečně ovládat emocemi, ale přemýšlejte. Protože právě vaše myšlení ovlivňuje váš život. Apoštol Pavel se právě „opírá“, dovolává našeho myšlení, našeho rozumu, když říká:
„Stáváte se služebníky toho, koho posloucháte. Buď otročíte hříchu (zlu), a to vede ke smrti, anebo posloucháte Boha, a to vede ke spravedlnosti, k životu. …a tak uvažujte jaký máte z toho, či z toho užitek?“ (Římanům 6,16.21)
Jako by chtěl říct: přemýšlejte o tom, co v životě funguje, přece máte dost zkušeností. Přemýšlejte a posuďte co vede ke spokojenému životu, co přináší nadějnou budoucnost, co zklidňuje mysl, co je vám ku pomoci a co je nakonec to, o co se můžete v životě opřít. V místech tragických havárií jsou u silnice křížky. Zvláštní v ateistické zemi. Vysvětlení se mně dostalo slovy, že když je už konec, potom nezbývá nic jiného a nikdo jiný než Bůh. Ale když je Bůh pomocí v takových situacích, proč jej nechávat až na konec. Proč ho nevzít do života dřív?
Dívejme se kolem sebe a přemýšlejme. Dívejme se na svůj život a přemýšlejme. Vnímejme kvalitu našich vztahů k nejbližším a přemýšlejme. Zahleďme se do budoucnosti a přemýšlejme. Zhodnoťme kvalitu a šíři naší životní naděje a přemýšlejme. Posuďme smysluplnost naších životů a přemýšlejme. A bylo by jistě možné pokračovat ve výčtu toho, co bezprostředně ovlivňuje kvalitu našeho života. A tak jsem přesvědčen, že platí i dnes to, co řekl Bůh těm, kteří jej následovali:
„K těmto přikázáním nic nepřidávejte ani z nich nic nevyjímejte. Zachovávejte je tak, jak mi je pro vás svěřil Hospodin. Budete-li je pečlivě respektovat, podáte ostatním národům důkaz o své moudrosti a vyspělosti a každý, kdo o těchto zákonech uslyší, to sám otevřeně uzná.“ (5. Mojžíšova 4,2.6)
Buďme moudří, čestní a pozitivní ve svém myšlení. Protože právě myšlení ovlivňuje kvalitu našeho života.
Jan Dymáček
