Úvod Magazín Bůh a Bible Zacharjáš, pokračování

Zacharjáš, pokračování

Jedné noci, posel opět probudil proroka ze spánku, aby mu ukázal sedmiramenný svícen s olivami. Sedm ramen, řekl posel prorokovi, symbolizuje sedm očí Boha, který prohledává celou zemi, dva trsy oliv, jsou dva synové, kteří stojí před pánem celé země, Mojžíš jako představitel zákona a Eliáš jako představitel proroků.1 Kromě významu vidění, sdělil posel prorokovi Boží poselství o judském místodržiteli Judské krve, Zerubábelovi, který stanul při počátku obnovy chrámu: „Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolání: ´Jeruzalém došel milosti! ´… Ruce Zerubábelovi tento dům založili, jeho ruce jej také dokončí. ´I poznáš že mě k vám poslal Hospodin zástupů. ´ A kdo pohrdal dnem malých začátků, radostně bude hledět na olovnici v ruce Zerubábelově.“2

Jak bylo Zacharjášovi zjeveno, tak se skutečně stalo. O dostavění chrámu se dozvídáme z Ezdrášova svědectví:

„Židovští starší stavěli a dílo se jim dařilo, jak prorokovali proroci Ageus a Zacharjáš, syn Idův. Stavbu dokončili podle rozkazu Boha Izraele a podle rozkazu Kýra, Dareia a Artaxerxa, králů perských. Dům byl dostavěn třetího měsíce adaru v šestém roce kralování krále Dareia.“ Ezdráš (6,14-15)

Posledním viděním, které se Zachrjášovi dostalo, byla vize obrovitého svitku a nádoby zvané éfa. Svitek má představovat odsouzení, týkající se zlodějů a křivopřísežníků a éfa úděl, který je očekává. Uvnitř éfy seděla žena. „kdo je to,“ Otázal se Zacharjáš, a posel mu odpověděl: „To je Svévole.“ Náhle přiletí dva andělé odnesli éfu do domu v daleké zemi, ve kterém má navždy spočinout.3

Na konci celé knihy, podává prorok důležité proroctví týkající se příchodu Mesiáše. Jeruzalém je zde přirovnán ke kameni, který porazí všechny, kdo se ho pokusí zvednout. V onen den příchodu bude Jeruzalém ochraňován Boží vůlí, která se obrátí proti každému, který by na něj vytáhl, „Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním hořce lkát, jako se hořce lká nad prvorozeným…. V onen den se bude v Jeruzalémě rozléhat nářek… Naříkat bude země, každá čeleď…4

Toto proroctví je velice nápadně podobné skutečnostem, které se odehráli v posledních dnech života Mesiáše, Ježíše Krista, mezi lidmi a předpovídá jej. Zde však proroctví nekončí: „V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu a nečistoty.“5 Ježíš Kristus se skutečně obětoval za naše hříchy, tak jak bylo předpovězeno, a daroval nám novou naději. Avšak stále nás čeká dlouhá cesta, na které jako ovečky bez našeho pastýře, musíme obstát v očích Hospodina.: „Probuď se, meči, proti mému pastýři, proti reku, mému společníku, je výrok Hospodina zástupů. Bij pastýře a ovce se rozprchnou! K maličkým však obrátím svou ruku. Z celé země, je výrok Hospodinův, budou dvě třetiny vyhlazeny, zajdou, jen třetina v ní zbude. Tu třetinu však provedu ohněm. Přetavím je, jako se taví stříbro, přezkouším je, jako se zkouší zlato. Ti budou vzývat mé jméno a já jim odpovím. Řeknu: Toto je můj lid.« A oni řeknou: Hospodin je můj Bůh.“6

Související články

Desatero - A co k němu dodat?

30. srpna 2024

Prošli jsme všechna Boží přikázání. A nyní přichází otázka: je třeba ještě něco dodat? Dovolím si přidat ještě v závěru uvažování o desateru Božích přikázání malý komentář ve formě otázek a odpovědí.

Vedení dětí k víře

26. srpna 2024

Proč se spiritualitě vyhýbat, proč neumožnit našim dětem vnímat i tuto stránku lidského života? Přece dětem, zvláště těm našim, přejeme pouze a jenom to nejlepší.

Ježíš chodil a dobře činil

19. srpna 2024

Ježíš měl před sebou velmi důležitý úkol, který byl důvodem jeho bytí na této zemi. A to byl nejen příkladný život, ale hlavně zástupná smrt za všechny hříšníky. Přesto se ježíš nedal tímto úkolem pohltit, putoval zemí a dobře činil.

Desatero – 10. přikázání

16. srpna 2024

V desátém přikázání jde o varování před závistí a žádostivostí, a tím vlastně neupravuje pouze mezilidské vztahy, ale upravuje i náš vztah k sobě samému. Nerespektování tohoto přikázání, způsobuje totiž nejen rozklad mezilidských vztahů, ale ohrožuje i kvalitu života toho, kdo žárlivosti podléhá.