Zacharjáš, pokračování

Jak bylo Zacharjášovi zjeveno, tak se skutečně stalo. O dostavění chrámu se dozvídáme z Ezdrášova svědectví:

„Židovští starší stavěli a dílo se jim dařilo, jak prorokovali proroci Ageus a Zacharjáš, syn Idův. Stavbu dokončili podle rozkazu Boha Izraele a podle rozkazu Kýra, Dareia a Artaxerxa, králů perských. Dům byl dostavěn třetího měsíce adaru v šestém roce kralování krále Dareia.“ Ezdráš (6,14-15)

Posledním viděním, které se Zachrjášovi dostalo, byla vize obrovitého svitku a nádoby zvané éfa. Svitek má představovat odsouzení, týkající se zlodějů a křivopřísežníků a éfa úděl, který je očekává. Uvnitř éfy seděla žena. „kdo je to,“ Otázal se Zacharjáš, a posel mu odpověděl: „To je Svévole.“ Náhle přiletí dva andělé odnesli éfu do domu v daleké zemi, ve kterém má navždy spočinout.³

Na konci celé knihy, podává prorok důležité proroctví týkající se příchodu Mesiáše. Jeruzalém je zde přirovnán ke kameni, který porazí všechny, kdo se ho pokusí zvednout. V onen den příchodu bude Jeruzalém ochraňován Boží vůlí, která se obrátí proti každému, který by na něj vytáhl, „Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním hořce lkát, jako se hořce lká nad prvorozeným…. V onen den se bude v Jeruzalémě rozléhat nářek… Naříkat bude země, každá čeleď…“⁴

Toto proroctví je velice nápadně podobné skutečnostem, které se odehráli v posledních dnech života Mesiáše, Ježíše Krista, mezi lidmi a předpovídá jej. Zde však proroctví nekončí: „V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu a nečistoty.“⁵ Ježíš Kristus se skutečně obětoval za naše hříchy, tak jak bylo předpovězeno, a daroval nám novou naději. Avšak stále nás čeká dlouhá cesta, na které jako ovečky bez našeho pastýře, musíme obstát v očích Hospodina.: „Probuď se, meči, proti mému pastýři, proti reku, mému společníku, je výrok Hospodina zástupů. Bij pastýře a ovce se rozprchnou! K maličkým však obrátím svou ruku. Z celé země, je výrok Hospodinův, budou dvě třetiny vyhlazeny, zajdou, jen třetina v ní zbude. Tu třetinu však provedu ohněm. Přetavím je, jako se taví stříbro, přezkouším je, jako se zkouší zlato. Ti budou vzývat mé jméno a já jim odpovím. Řeknu: Toto je můj lid.« A oni řeknou: Hospodin je můj Bůh.“⁶