Žárlivost jako klad

A tak problémem může být, když je žárlivosti příliš, ale stejným problémem může být, i když je žárlivosti málo. Určitá forma žárlivosti může být důvodem pro dokládání lásky a zdravého zájmu o partnera.

Žárlivost v mezilidských vztazích je přirozený jev. Už malé dítě žárlí na svého sourozence v souvislosti s rodičovskou přízní. Partneři mají v sobě jistou dávku žárlivosti vyplývající ze vzájemného vztahu. Obava ze ztráty milovaného člověka a vztahu je totiž přirozená. Pokud někdo tvrdí, že v žádném případě ani trochu nežárlí, potom by se měl zamyslet nad tím, zda-li mu jeho partner/partnerka není lhostejný/lhostejná. Žárlivé střežení daného vztahu je také nezbytnou podmínkou jeho trvání. Tedy pokud žárlivost nedosáhne patologického stavu, potom je v pořádku. Proč? Nedávné studie ukázaly, že žárlivost může i prospívat a může být zařazena mezi pozitivní prvky ve vztazích. Důvodem je, že jistá míra žárlivosti může upravovat jednání a chování jedince tak, aby zabránilo možnému odchodu partnera/partnerky. Nehledě k tomu, že jistou formou dokladuje trvající lásku. Kdyby tomu tak nebylo, potom by nevěra nemohla být vnímána jako něco negativního, jako narušení vztahu. A tak problémem může být, když je žárlivosti příliš, ale stejným problémem může být, i když je žárlivosti málo.

Je zde ještě jeden rozměr žárlivosti. Rodiče milují svoje děti a žárlivě je střeží. Nedovolí, aby jim někdo, byť by jen náznakem ublížil. Rodičům při jejich „žárlivosti“ nejde o sebe, ale jde jim o jejich děti, které milují. A tak je důležité, co je důvodem pro žárlivost. Jestli majetnické sklony, nebo touha chránit. Touha zaručit bezpečí.

Naopak Bůh touží po výlučném vztahu se svým lidem, a zároveň jej chce „žárlivě“ střežit. Tak jako rodiče žárlivě střeží svoje děti.

Bible říká, že Bůh je žárlivý právě v tomto slova smyslu. „Nebudeš se klanět jinému bohu, protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je Bůh žárlivě milující.“ (2. Mojžíšova 34,14) Bible Kralická, nejstarší český překlad z původních biblických jazyků, překládá slovo žárlivý výrazy horlivý a silný. Odborníci hovoří o tom, že v hebrejštině jde spíše o výraz silného angažovaní se ve prospěch člověka. Úděl člověka není Bohu lhostejný, ale hluboce se ho dotýká. A to píše Bible v době, kdy různá božstva, kterým lidé věřili, se o člověka nezajímala a úděl lidí se jich nijak nedotýkal. Naopak Bůh touží po výlučném vztahu se svým lidem, a zároveň jej chce „žárlivě“ střežit. Tak jako rodiče žárlivě střeží svoje děti. Proto je Bůh žárlivě milující. Horlivý v péči o člověka. Nakonec jsme jeho stvoření, jsme jeho děti. Proto se k nám chová jako milující otec.

Potřebné je, aby se v našem vystupování slily obě pojetí pozitivní žárlivosti. Žárlivost, která upravuje pozitivně moje jednání vůči tomu, koho miluji, která dokladuje moji lásku a zájem o druhého, stejně jako obavy z jeho ztráty, ale na druhé straně musí jít o žárlivost ve smyslu ochrany toho druhého, o jeho bezpečí a nejlepší prospěch. Partnerovi/partnerce vadí, jestli někoho, koho miluje ztrácí, ale zároveň mu/jí vadí, že se ten druhý řítí do zkázy. To je ta žárlivost, která nerozbíjí, ale staví. Která nemá onen negativní, ale naopak pozitivní význam. Jde o žárlivost, která je žádoucí.

Jan Dymáček