David a Goliáš
Pelištejci se vydali na vojenské tažení proti Izraelitům. Předehrou k možné následné bitvě bylo vystoupení pelištejského obra Goliáše, který 40 dní vycházel a vybízel někoho z Izraelitů, aby s ním přišel bojovat. Kdo vyhraje, uzme vítězství i pro své vojsko a svou zem, a předejde tak bitvě. Goliáš měřil asi 3 metry, jeho brnění vážilo 50 kilo, a hrot jeho kopí kolem 6 kilo. A tak je celkem pochopitelné, že se mu nikdo neodvážil postavit. Do vojska ke svým bratrům přichází David, kterého jeho otec poslal, aby přinesl bratrům potravu a přinesl o nich zprávy. A tak se stal svědkem Goliášova vychloubání a výzev. Protože slova tohoto bojovníka vzal jako urážku svého národa, tím i urážku svého Boha, rozhodl se, že půjde s Goliášem bojovat. Vzhledem k tomu, že výzbroj vojáka byla pro něho těžká a nebyl zvyklí v ní chodit, odložil ji a šel proti obru pouze s prakem a kameny. Goliáše porazil a tím Izraelské vojsko zvítězilo.
Projevme se jako ti, kteří mají zdravé sebevědomí. Ne pýchu, ne drzost, ale jako ti, kteří nesedí v koutku, ale dokáží se v důvěře v Boha takovým Goliášům postavit.
„Goliáš“ je obrazné pojmenování pro naše problémy, které mohou být veliké, velmi obtížné, a v našich očích těžko řešitelné, tedy těžko porazitelné. Ale s Bohem je, stejně jako David Goliáše, můžeme porazit. To je poučení z této události. Jsem ale přesvědčen, že to není všechno, co nám vzpomínaný příběh může říct do našeho života. A tak to vezměme popořádku.
Když David slyšel chvástání Goliáše, ptal se na další podrobnosti. Jeho bratři v tom ale viděli drzost, nedobré a sobecké pohnutky. David se však bránil slovy „Co jsem provedl, to se nemohu optat?“ To nebyla drzost, nebo vychloubání. On se totiž také ptal, kdo je ten pohan, který tupí řady živého Boha. Kdo je ten, kdo si myslí, že jemu naklonění bohové porazí Boha Izraele. Kdo je ten, který zesměšňuje věřící, protože tím chce dokázat, že jejich Bůh není, nemá sílu, a je pouze vymyšlený? Tedy projevil zdravé sebevědomí. Neseděl v koutku, nebyl ten, který by byl schopen se maximálně bránit. Francouzský filozof Bernard-Henri Lévy v odpovědi na otázku, co současnou Evropu nejvíce sužuje, uvedl, že je to „nedostatek odvahy a malomyslnost“. Projevme se jako ti, kteří mají zdravé sebevědomí. Ne pýchu, ne drzost, ale jako ti, kteří nesedí v koutku, ale dokáží se v důvěře v Boha takovým Goliášům postavit. Bůh může začít uskutečňovat vysvobození až když my jsme ochotni jít.
Když jej král Saul přijal, protože se zvěsti o Davidovi donesly až k němu, řekl, že není možné, aby on porazil Goliáše, protože je pouze chlapec, kdežto Goliáš je silný, zkušený profesionál. David ale oponoval slovy. „Člověk nesmí klesat na mysli.“ (1. Samuelova 17,32). K těmto slovům měl důvod. „Neklesej na mysli, protože Hospodin mne vytrhne ze spárů toho Pelištejce. Vždyť boj je Hospodinův.”
Jediný, kdo měl odvahu a byl ochoten, byl David. Nejdříve je třeba porazit svého Goliáše strachu v sobě. Svoji neodvahu, svoji slabost. Zkusit to. I nejistý krok je víc než žádný.
Slovíčko vždyť, jako by říkalo: Ty to nevíš? Ty si to neuvědomuješ? Možná valíme před sebou velký problém. Máme obavy z něčeho, co je nad naše síly. Naše vztahy jsou v troskách, naše ekonomická situace je svízelná, požadavky na nás kladené jsou nezvládnutelné. Naše zdravotní problémy nás decimují. Ale je to neřešitelné? Neklesej na mysli, protože Hospodin vysvobodí. Buď tím, že odvalí balvan problému, nebo nám dá sílu jej unést. „Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci, zachraňuje lidi, jejichž duch je zdeptán.“ (Žalm 34,19) Nepropadejme strachu, protože na naší straně, pokud si to opravdu přejeme, je Bůh.
Když Goliáš 40 dnů vybízel někoho z Izraelského vojska k boji, nikdo výzvu nepřijal, protože se báli. Možná, kdyby někdo onu výzvu přijal, a byl ochoten bojovat, mohl zvítězit tak, jako David. Ale nikdo ochotu neměl. Jediný, kdo měl odvahu a byl ochoten, byl David. Nejdříve je třeba porazit svého Goliáše strachu v sobě. Svoji neodvahu, svoji slabost. Zkusit to. I nejistý krok je víc než žádný. Každý úspěch začíná rozhodnutím to zkusit. Nelson Mandela řekl: >„Odvaha není absence strachu, ale vítězství nad ním.“ Být ochoten a schopen v důvěře, že Pán je s námi, postavit se našemu Goliášovi, ať už je jakýkoliv.
David si vzal prak a z potoka si nasbíral kameny. To bylo všechno, co měl nejen na svoji obranu, ale také pro svůj cíl porazit obra. Goliáš se mu zcela pochopitelně smál a izraelské vojsko pochybovalo, stejně jako by pochyboval kdokoli i v dnešní době. Slabá výzbroj, která nemůže obstát. Když slepý žebrák Bartimeus prosil Ježíše o pomoc, neměl nic. Pouze mošnu a plášť. A přece měl něco, co komentoval i sám Ježíš. Měl víru, že Ježíš mu může pomoci. Pro lidi dnešní doby je víra a modlitba slabá výzbroj. Co zmůžeme proti obrům, kteří stojí proti nám, když máme pouze víru a modlitbu. Ježíš řekl Bartimeovi: Víra tvá Tě uzdravila. Naše výzbroj se může jevit jako slabá. Ale rozhodně je účinná. „Ne mečem a kopím vysvobozuje Hospodin.“ (1. Samuelova 17,47) Někdo řekl, že: „Žádné jiné náboženství, žádná jiná filozofie, nic pod sluncem se neprokázalo být tak silným zdrojem naděje a síly, jako křesťanství. Buďte realističtí, a budete průměrní. Buďte „naivním snílkem“, a nemožné se stane realitou!“ Náš Goliáš nás nemůže přemoci.
Jan Dymáček
