Úvod Magazín Motivace Chtěj od života víc

Chtěj od života víc

Kdyby byl nadpis poněkud kratší a zněl „chtěj víc“, potom bych mohl někomu připadat jako nespokojený nenasyta, jinému jako ten, který nám všem přeje mnohem víc. Větší mzdu, vyšší důchod, delší dovolenou, být štíhlejší, zvládnout zkoušku ve škole atd. Mně ale nejde o to chtít víc, nýbrž chtít víc od života. A to je rozdíl.

Dovolím si čtenářům přiblížil dva příběhy naprosto odlišných lidí. „Když se Ježíš blížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral. Když uslyšel, že kolem prochází zástup lidí, ptal se, co se to děje. Řekli mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský. Tu zvolal: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ti, kteří šli vpředu, ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho otázal: „Co chceš, abych pro tebe učinil?“ On odpověděl: „Pane, ať vidím.“ Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“ (Lukáš 18,35-42)

Slepec, který žebral. Neměl nic, protože byl žebrákem, bezdomovcem, a zároveň byl slepý, což jej ještě více hendikepovalo a omezovalo oproti jiným lidem. Neměl to lehké, ale zvykl si. Co mu také jiného zbývalo. Byl přesvědčen, že to je jeho úděl. Že maximum, které může od života očekávat je to, že mu někdo dá při tak frekventované cestě něco k jídlu nebo nějaký drobný peníz. Onen žebrák slyšel, že se kolem něho něco se děje. (Alespoň nějaké změna do jeho jednotvárného života.) A tak se ptal, co se děje? A dostal zvláštní odpověď. Jde tudy Ježíš. A on si uvědomil, že o něm již něco slyšel. To je ten muž, který uzdravuje, pomáhá, zkvalitňuje život. Toho bych si neměl nechat ujít. A závěr? Ten nic nemající žebrák dostal to, v co ani nedoufal. Dostal víc.

Kolik lidí takto „sedí na cestě“ svého života a zvykli si. Moc od života nečekají. Moudří pesimisté říkají, že čím méně čekáš, tím jsi méně zklamán. A když nečekáš nic, nejsi zklamán vůbec. Kolik lidí žije v rámci svých možností. Ale proč nechtít víc? Někdo moudrý řekl: „Doposud jsme to zkoušeli bez Boha, nyní to zkusme s Bohem“. Ježíš, existuje, žije a něco nabízí. Věřící lidé o Něm mluví ve smyslu, že známost s Ním jim zkvalitnila život. A tak že by přece jenom na Něm něco bylo? Statistiky říkají, že lidé beroucí Boha vážně žijí zdravěji a déle, že je mezi nimi menší rozvodovost, méně sebevražd, že jsou v životě spokojenější atd. Necítíme někdy potřebu „volat na Ježíše“? Náš národ je jeden z nejateističtějších na světě. Ale když jedeme po silnici, potom uvidíme na krajnicích mnoho křížků, které jsou na místě nehody. Proč kříž, který je symbolem křesťanství? Není to jakési volání na Ježíše? Ale proč až tehdy? Proč ne dřív? Ten slepý u Jericha chtěl víc. A my?

Ano, do jeho úsilí vstoupili jiní lidé. Napomínali jej, aby mlčel. Přišlo zrazování a překážky, které se mohou vyskytnout i u nás. Proč se zajímáš o Ježíše, k čemu Ti to bude, jsi přece rozumný, moderní, věda dokázala, přece nejsi tak naivní. Přicházejí rádoby rozumné rady, logické argumenty, citové argumenty, jistě dobře míněná varování, která mají povalit naše rozhodnutí, ale proč to nezkusit s Ježíšem?

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Možná námitka: já ale nejsem slepý, nežebrám u cesty. Ten bezdomovec možná někoho takového jako Ježíš potřeboval, ale já ne. Nejsem přece tak naivní, stojím pevně nohama na zemi, nepotřebuji „dudlík“ jako dítě, mám rozum, nehledě k tomu, že jsem ve svém životě úspěšný. Náboženství je jen pro slabochy, naivní lidi…

A je tady druhý příběh. Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč; toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit. Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít. Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ On rychle slezl a s radostí jej přijal. Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“ Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ (Lukáš 19,1-8)

Celník, dokonce vrchní celník, veliký boháč. Tedy úspěšný muž. Co chtěl, mohl si koupit. Ale my čteme, že on toužil uvidět Ježíše. Možná to byla zvědavost, ale možná cítil potřebu chtít víc. Cítil, že něco potřebuje. Vylezl na strom, aby přes zástup viděl. No představte si takového váženého občana na stromě. Pro Zachea bylo šokující, že se Ježíš zastavil právě pod jeho stromem a oslovil právě jeho. A potom už věci nabraly rychlý spád. On rychle slezl a s radostí jej přijal. Povídali si, a Zacheus pochopil, že měl sice hodně, ale neměl všechno. Že může chtít víc. Klid do srdce, vyrovnané a čisté svědomí, dobré mezilidské vztahy atd. Ježíš jej o nic nepřipravil, naopak ještě hodně přidal.

Nechceme, aby náš život byl obohacen o něco, co ještě více naplní náš život? Ani nemusíme lézt na strom. A už vůbec nemusíte sedět u cesty a žebrat. Stačí vzít Ježíše vážně.

Jan Dymáček

Související články

Soužití ano, ale proč v manželství?

3. června 2024

Klasické manželství prožívá krizi a je „pouze pro téměř extrémně konzervativní lidi“. jaké jsou ony důvody pro vztah bez oddacího listu?

Všechno má svůj čas, i odpočinek.

31. května 2024

Bůh říká: "Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci." Jsem ale přesvědčen, že lidé potřebují spíše připomenutí nutnosti odpočinku.

Role muže a ženy ve vztahu II. - role ženy

27. května 2024

Někdo řekl, že ruka, která houpe kolébkou, vládne světu. Jak úžasný má vliv žena na svého muže. A kdo má vliv, má také odpovědnost.

O moudrosti

24. května 2024

Málokdo si dnes připustí, že není moudrý. Zaměňujeme moudrost s intelektuálními schopnostmi. Moudrost však vyžaduje charakter a morální cit.