Daniel, část druhá
Daniel dále působil jako královský vykladač snů od Boha. Královi Nebúkadnesarovi se jednou zdál sen o velkém a hojném stromu, který musel být pokácen na příkaz Božího posla. Na pařez pak měla být dána měděná obruč. Daniel se snu nejprve zalekl, ale poté poskytl králi výklad:
„Zde je tedy výklad, Výsosti; zde je výrok Nejvyššího o mém královském pánu: Budeš odehnán pryč od lidí a budeš bydlet mezi zvířaty. Budeš jíst trávu jako býk a nebeskou rosou se napojíš. Tak strávíš sedm období, než poznáš, že nad lidským královstvím vládne Nejvyšší, a komu chce, je udílí.“2
A tak se i skutečně stalo. Král poblázněn utekl z paláce a dlouho pobýval mezi zvířaty, když pak opět přišel k sobě a byl nalezen svými poddanými, oplýval pokorou před Hospodinem a vzýval jeho jméno.3
Své prorocké schopnosti nadále potvrzoval Daniel i za vlády krále Belšasara. Při jedné hostině, kterou král pořádal, přikázal, aby hosté pili z posvátných číší dovezených z Jeruzalémského chrámu. Náhle se u stěny objevilo zápěstí ruky a vyrylo na zeď nápis: MENE MENE TEKEL UFARSIN. Nikdo z královských kněží a věštců nebyl schopen nápis rozluštit, král proto nechal přivolat Daniela. Daniel pokáral krále za jeho rouhání vůči Hospodinu, které učinil znesvěcením posvátných číší a poté mu vyložil nápis: „Mene – Bůh tvé kralování ‚sečetl‘ a podtrhl. Tekel – byl jsi ‚zvážen‘ na vahách a shledán příliš lehkým. Peresa – tvé království je ‚rozpolceno‘ a dáno Médům a Peršanům!“4 Ještě tu noc byl král zavražděn a jeho království ovládnuto Médským krále Darjaševem.
Za vlády tohoto krále měl Daniel projít velkou zkouškou odvahy. Daniel byl pro svou moudrost brzy odměněn vysokým správcovským postavením, a to se mnohým závistivým správcům nelíbilo. Jednoho dne tak přemluvili krále Darjaševa, aby učinil výnos, který zakáže všem lidem modlit se ke komukoliv jinému než ke králi samotnému. Každý, kdo by výnos porušil měl být vhozen do lví jámy. Daniel i přes králův výnos dál pokračoval ve svých upřímným modlitbám k Bohu. Na to ostatní správcové čekali a když přistihli Daniela u modlitby, okamžitě ho přivedli za králem. Ten, přestože si choval Daniela v oblibě, pochopil že byl obelstěn a podle starobylého zvyku, nemohl již vydaný výnos zrušit. Daniel byl vhozen do jámy se lvy a rychle nad ním zavřeli víko. Král tu noc nemohl spát a časně ráno pospíchal k jámě, přesvědčit se o Danielově osudu. Zvolal na něj a ke svému překvapení zaslechl, jak mu Daniel odpovídá. A skutečně, Daniel zde stál bez úhony mezi lvi, kterým Bůh zadržel tlamy a tím zachránil Danielův život. Daniel byl z jámy vytažen a místo něj byli vhozeni ti, kteří vůči Danielovi zosnovali léčku. Ty však Bůh neušetřil a byli brzy rozcupováni hladovými lvy.5
Kromě nadání ve vykládání snů, byl Daniel několikrát obdařen viděním budoucnosti, kterou mu odhalí anděl Gabriel. V podobě čtyř šelem, se mu ukazují budoucí království, která mají následovat po Babylonii, podobně jako ve snu krále Nebúkadnesara. Avšak v tomto vidění se Danielovi odhalí velice důležitá budoucnost. Poté, co Bůh zvířata, představující dějiny světa, odsoudí a tak ukončí dějiny, přijde Boží království, které bude patřit Synu Člověka, Mesiášovi. Daniel tak předpověděl příchod spasitele, Ježíše Krista.6 Anděl Gabriel Danielovi odhalil jistotu, že Boží lid se navrátí do své nové vlasti.7 Daniel také vzpomíná události týkající se Médo-perské, Řecké i Římské říše, stejně jako rozdělené Evropy. Poté Bůh ukončuje dějiny a nastoluje svoje království, království Boží. Dějiny světa budou ukončeny příchodem Michaela, tedy Ježíše Krista, a tím bude naplněn slib, který dal těm, kteří jej přijmou za svého Vykupitele.8
