Diamanty: nejlepší kreacionistův přítel

Námitky (technické) a odpovědi

1. Hodnoty ¹⁴C v diamantech jsou výsledkem záření pozadí v detektoru. To ukazuje, že namítající metodě vůbec nerozumí. AMS neměří záření, ale počítá atomy. Byla to zastaralá scintilační metoda, která počítala pouze rozpadající se atomy, takže byla mnohem méně citlivá. V každém případě se průměr poměru ¹⁴C/C v diamantech doktora Baumgardnera blížil hodnotě 0,12 ± 0,01 pMC, což je mnohem více než laboratorní pozadí vyčištěného zemního plynu (0,08 pMC).¹
2. ¹⁴C vznikl štěpením U (ve skutečnosti jde o klastrový rozpad izotopů radia, které jsou v rozpadovém řetězci uranu). To byla záminka navržená pro ¹⁴C v uhlí, které bylo rovněž analyzováno v článku Dr. Baumgardnera, ale pro diamanty to nebylo možné. Ale aby se vysvětlil pozorovaný ¹⁴C, pak by uhlí muselo obsahovat 99 % uranu, takže v hovorové řeči by se vzorek označoval spíše jako „uranový“ než „uhelný“.²
3. ¹⁴C vznikl záchytem neutronů příměsí ¹⁴N v diamantech. Tím by však i v nejlepším případě normálního rozpadu vzniklo méně než jedna desetitisícina naměřeného množství. A jak upozorňuje Dr. Paul Giem:
   

   „Lze vyslovit hypotézu, že neutrony byly kdysi mnohem hojnější než nyní, a proto je v našich experimentálních vzorcích tolik uhlíku 14. Ale počet potřebných neutronů musí být více než milionkrát vyšší než těch, které se nacházejí dnes, a to nejméně po dobu 6 000 let; a každých 5 730 let, o které neutronovou spršku vrátíme zpět, zdvojnásobí počet potřebných neutronů. Pokaždé, když zkrátíme dobu trvání neutronové spršky na polovinu, zhruba zdvojnásobíme její potřebnou intenzitu. Nakonec se problém stane nepřekonatelným. Kromě toho, protože dusík vytváří z neutronů uhlík-14 110 000krát snadněji než uhlík-13, měl by vzorek s 0,000 0091 % dusíku obsahovat dvakrát více uhlíku-14 než vzorek bez dusíku. Pokud je neutronový záchyt významným zdrojem uhlíku-14 v daném vzorku, měla by se radiouhlíková data výrazně lišit v závislosti na obsahu dusíku ve vzorku. O žádných takových údajích nevím. Možná by tento efekt měl hledat každý, kdo vážně navrhuje, že významné množství uhlíku-14 bylo vyrobeno jadernou syntézou in situ.“³

   Navíc, pokud by za to byla zodpovědná atmosférická kontaminace, musel by se celý obsah uhlíku vyměnit přibližně jednou za milion let. Pokud by však k tomu docházelo, očekávali bychom obrovské rozdíly v radiouhlíkových datech v závislosti na pórovitosti a tloušťce, což by rovněž činilo metodu nepoužitelnou.¹ Dr. Baumgardner se tedy nejprve domníval, že 14C tam musel být od samého počátku. Pokud by však byl jaderný rozpad urychlen, řekněme nedávná epizoda v hodnotě 500 milionů let, mohlo by to vysvětlit některá pozorovaná množství. Jeho kolegové z RATE skutečně prokázali dobré důkazy o zrychleném rozpadu v minulosti, což by znehodnotilo radiometrické datování.

4. „Data“ ¹⁴C pro diamanty stará 55 700 let byla stále mnohem starší než biblická časová stupnice. To nám uniká: netvrdíme, že toto „datum“ je skutečným stářím; spíše kdyby Země byla stará jen milion let, natož 4,6 miliardy let, nemělo by být ¹⁴C vůbec žádné! Dalším bodem je, že 55 700 let vychází z předpokládané hladiny ¹⁴C v atmosféře. Protože si nikdo, ať už kreacionista nebo evolucionista, nemyslí, že v diamantu došlo k výměně uhlíku s atmosférou, je použití standardního vzorce pro datování ¹⁴C k určení stáří diamantu nesmyslné. Datování ¹⁴C také předpokládá, že poměr ¹⁴C/C byl konstantní. Potopa však musela pohřbít obrovské množství živých tvorů obsahujících uhlík a z některých z nich pravděpodobně vzniklo dnešní uhlí, ropa, zemní plyn a některé dnešní vápence obsahující fosilie. Studie dávné biosféry ukazují, že v minulosti bylo uhlíku několikasetkrát více, takže poměr ¹⁴C/C by byl několikasetkrát menší. To by vysvětlovalo pozorované malé množství ¹⁴C nalezené ve „starých“ vzorcích, které byly pravděpodobně pohřbeny při potopě.

Reference

1. Cupps, V.R. a Thomas, B., Deep time philosophy impacts radiocarbon measurements, CRSQ 55(4):212-222, jaro 2019. Viz také souhrnný článek Thomas, B., Contamination claims can not cancel radiocarbon results, Acts & Facts 49(4), Apr 2020.
2. Rotta, R.B., Evolutionary explanations for anomalous radiocarbon in coal? CRSQ 41(2):104-112, září 2004. O obsahu ¹⁴C v uhlí informoval např: Baumgardner, J., Humphreys, D., Snelling, A. a Austin, S., The Enigma of the Ubiquity of 14C in Organic Samples Older Than 100 ka, Eos Transactions of the American Geophysical Union 84(46), Fall Meeting Suppl., Abstract V32C-1045, 2003. A také: Lowe, D., Problems associated with the use of coal as a source of ¹⁴C free background material, Radiocarbon 31:117-120, 1989.
3. Giem, P., Carbon-14 content of fossil carbon, Origins 51:6-30 (2001), grisda.org.