
Duchovní život
Celý článek zobrazíte po přihlášení.
Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.
ZÍSKAT ČLENSTVÍSvůj účet máte navždy zdarma.
Ale pojďme ještě dál. Člověk se ptá, jak to bude s budoucností. Je to přirozené, protože jde o jeho kvalitu života. Pan profesor Matějček, psycholog, podotýkal, že každý člověk potřebuje otevřené dveře do budoucnosti. A to zvláště v současné době, kdy válečné konflikty, přírodní katastrofy, nevraživost mezi národy, sucho, migrace atd. příliš optimismu nepřinášejí. A Bible na tyto otázky odpovídá. „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.” (Jan 14, 1-3) Dokonce poslední větou, kterou nám Ježíš sdělí v Bibli je: „Ano, přijdu brzo“ (Zjevení Jana 22,20).
A dovolím si jít ještě dál. Jsme my lidé a všechno, co je na zemi, pouze produkt náhody? Nahodilé věci obvykle nedávají smysl. Pokud by si vzal architekt papír a začal na něm dělat nahodile čáry, asi by se těžko dopracoval k tomu, že by to byl návrh rodinného domu. (Byť by nad tím seděl milióny let.) Náhoda může vytvořit snad i hezké věci, ale otázkou je, zdali použitelné. Pokud my lidé jsme produktem náhody, máme smysl života? Bible ale říká, že „na počátku stvořil Bůh nebe a zemi…“ (1. Mojžíšova 1,1) a následně člověka, muže a ženu. Nejsme produktem náhody, ale jsme výtvorem architekta, který přesně věděl, co navrhuje a vytváří.
A co když se stane, že jsem po všech stránkách „na dně“. Ano, lékaři, psychologové, psychiatři mne mohou jistě pomoci. Ale vždy? Narušené vztahy, které mohou postihovat dospělé i děti, bezperspektivní budoucnost, smutek nad ztrátou toho nejbližšího, bezradnost při potřebě důležitého rozhodnutí… Mám pokračovat? Ježíš říká: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout“ (Matouš 11,28). V průběhu času jsem již několikrát narazil na statistiku sebevražd, která říká, že čím religioznější oblast, tím méně sáhnutí si na život.
A tak bychom jistě mohli pokračovat dál a dál. Duchovnost, to není bití se v prsa, odříkávání náboženských textu, teatrální modlení. Naplnění duchovní oblasti, mně přináší jistotu, že moje existence není dána nějakou nahodilou souhrou nahodilých událostí, že mám před sebou otevřenou budoucnost, že se mám v životě o koho opřít, i když mně nikdo není schopen pomoct, že mám-li zatížené svědomí, mám přesto jistotu odpuštění, že mám někoho, kdo mne vede takovou cestou života, abych mohl prožívat dobré vztahy a smysluplný život. A tak, je to pro nás užitečné, ba dokonce potřebné?
Jan Dymáček
Redakce Genesis Era