Eucharistie

Toto slovo patří mezi cizí, méně známá slova a přitom popisuje tak zásadní a důležitou skutečnost. Následně se podíváme na význam slova a další souvislosti spojené s Eucharistií. Podle náboženského slovníku je Eucharistie buď modlitbou díků, nebo křesťanské stolování s Kristem.1 Použití spojení buď a nebo zde však není příliš vhodné. Společné křesťanské stolování je s modlitbou díků spojené. Slovo Eucharistie protestanské církve nahrazují slovem Večeře Páně. Pojďme se tedy na tuto záležitost podívat.

Pesach je židovský svátek, který připomíná vyjití izraelitů z egyptského otroctví. Někdy se také nazývá svátek nekvašených chlebů, protože právě nepoužívání kvasu je pro tento svátek typické – připomíná spěšný odchod z Egypta.2

Večeře Páně

Společné poslední hodování učedníků, Velikonoční příběh Jidášovy zrady nebo alespoň slavný Da Vinciho obraz zná jistě každý. Kristova poslední večeře je velice důležitá událost, a to z mnoha důvodů. Ježíš již věděl, že se vydává na smrt. Před slavením svátku Pesach tedy svolal své učedníky a večeřel s nimi. Při večeři

“Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dal jim ho se slovy: ‘To je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku.’ Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: ‘Tento kalich je nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás.’ ”(Lukáš 22,19-20)

Základem této večeře byl nekvašený chléb (nekvašený proto, že kvas je v bibli symbol hříchu) a kalich, které symbolizují Ježíšovo tělo a Ježíšovu krev. Podstatnou částí obřadu je právě vzdání díků před konzumací těchto symbolů, ze kterého pochází název Eucharistie.

Mytí nohou

Pokud se maličko vrátíme k tomu, co předcházelo večeři Páně, setkáme se s již ne tak široce známou událostí. Před samotnou večeří připravil Ježíš vodu do umyvadla a začal učedníkům mýt nohy (Jan 13,5). Tento obřad má jasnou symboliku, kterou sám Ježíš vykládá: “Nazýváte mě Mistrem a Pánem a máte pravdu, neboť jím jsem. Když jsem však já, váš Pán a Mistr, umyl nohy vám, máte i vy mýt nohy jeden druhému. Dal jsem vám příklad, abyste se chovali, jako jsem se já zachoval k vám.” (Jan 13,13-15)

Tento obřad se před katolickou mší dodnes praktikuje během oslavy Velikonočních svátků. V Církvi adventistů však předchází každému podávání chleba a kalicha. Umývání nohou neslouží k fyzické očistě, ale jde o symbol očištění srdce.3

Obřady dnes

Církev Adventistů slaví Večeři Páně obvykle čtyřikrát do roka.4 Stejně jako večeře Páně byla určena apoštolům, je i slavení Eucharistie určeno věřícím křesťanům. Eucharistie není pouze vzdáním díků a připomenutím poslední večeře, i když to, co si během Eucharistie připomínáme, pramení právě z ní. Už jen samotné společné stolování je něco významného. Sdílení stolu, a navíc společného jídla (jeden chléb lámaný mezi všechny) je symbolem propojení, společenství mezi lidmi navzájem, ale i spojení s Ježíšem. Je to zároveň důkaz rovnosti všechpřed Bohem. Všichni jedí stejný chléb a pijí společně z jednoho kalicha. Podporuje to jednotu společenství.

Chléb a kalich

Metafory o Ježíši jako o chlebu či vinné révě se vyskytují ve všech evangeliich. Je však důležité oddělovat hmotný chléb, který nás nasytí a chléb života, který máme od Boha a nasytí nás tak, že nikdy nebudeme hladovět. Protože ‘nejen chlebem bude člověk živ, ale vším, co vychází z Hospodinových úst’ (Matouš 4,4). Důležité je přijímat Krista, Jeho nabídku odpuštění a spasení. Symbolicky přijímat jeho Tělo. “Já jsem chléb života, kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit”. (Jan 6, 35)

Eucharistie nebo také Večeře Páně je jedním ze základních náboženských obřadů již od doby Ježíšovy. Připomíná nám Ježíšovo obětování, díky kterému jsme vykoupeni z hříchu. Připomíná nám, že jsme součástí Božího společenství. A připomíná nám i to, že Kristus se jednou vrátí, aby nás spasil.

Související články

O chlebu 2/2

18. října 2024

Chléb. Obyčejný, běžný produkt. A přitom tak důležitý pro fyzický život. Psal jsem o tom již dříve. A v té souvislosti jsem vzpomínal Ježíšovu důležitou poznámku. Že jeho slova, Bible, je duchovním chlebem, který je stejně tak důležitý jako chléb fyzický. Může se jevit, že Bible je užitečná pouze pro duchovní život člověka, ale pravdou je, že duchovní stránka bytí člověka je potřebná pro celkový kvalitní, smysluplný a pokojný život.

Jak si odpustit

16. října 2024

Bez odpuštění by bylo mnoho nešťastných lidí. Velice správně se zdůrazňuje, že odpuštění sice potřebuje ten, komu se odpouští, ale možná ještě více je potřebuje ten, kdo odpouští. Problémem ale je, když máme odpustit sami sobě. Jak toho docílit?

Rút

14. října 2024

Kniha Ruth je poměrně krátký, přesto však zajímavý a poučný příběh který ukazuje, že se Boží vůle odehrává i prostřednictvím zcela obyčejných lidí.

Kdyby nebylo zlo…

23. září 2024

Nevraživost mezi lidmi, agresivita, lhaní, nekorektnost, zisk na úkor druhého. To jsou věci, které kdyby nebyly, jak krásně by se žilo!