Malachiáš

Prorok Malachiáš zaujímá v Biblickém pořadí takzvaných malých proroků poslední místo. Jeho proroctví je také poslední knihou Starého zákona. Prorocké vystoupení Malachiáše se datuje od dostavění druhého Jeruzalemského chrámu, roku 515 před Kristem, do příchodu Ezdráše s Nehemjášem mezi lety 458-445 před Kristem. Tedy zhruba v do první poloviny 5. století před Kristem. Jedná se o období, které bývá tradičně nazýváno Perským, a to především kvůli tehdejšímu rozmachu perské říše pod vládou slavných králů, Dareiose I., Xerxése a Artaxersése I. Jméno Malachiáš, hebrejsky Malachi (Malʾāḵī,), znamená v překladu můj posel. Jménem posla Božího, bývali obecně označováni proroci a kněží, a je tak velmi pravděpodobné že se nejedná o skutečné jméno, tak jako u ostatních proroků, ale spíše o pseudonym.1

Malachiáš, na rozdíl od většiny ostatních proroků, kteří v těžkých časech svými proroctvími utužovali ve víře vlastní lid a snažili se jej přivést zpět na Hospodinovi cesty, vedoucí do lepších časů, promlouvá do doby míru a prosperity. Na jeho proroctví je patrné že se člověk neodvrací od Boha jen ve zlých časech, kdy viní Boha za svá utrpení, ale i v časech míru a pohody. Prorok vystupuje vůči hamižnosti svých druhů, kteří obírají Boha na obětinách. „Proč mám darovat Bohu cenná zvířata ze svého stáda, proč se mám před ním pokořovat, když se stejně nejvíce daří svévolníkům?“ Říkají si lidé a neberou svou službu Hospodinu vážně. Pochybnost a závist se vkrádá do lidských srdcí stejně snadno v časech zlých i v časech dobrých. Prorok je však nabádá, aby nepřemýšleli nízce o Boží spravedlnosti. Připomíná svému lidu vážnost nadcházejícího Božího soudu, který jediný může rozhodnout o pravosti a nepravosti každého člověka.2

Hle, přichází ten den hořící jako pec; a všichni opovážlivci i všichni kdo páchají svévolnosti se stanou strništěm. A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů; nezůstane po nich kořen ani větev. Ale vám, kdo se bojíte jména, vzejde slunce spravedlnosti se zdravým na paprscích. Rozběhnete se a budete poskakovat jako vykrmení býčci, pošlapete svévolníky, že budou jako popel pod chodidly vašich nohou v ten den, který připravuji.“ (Malachiáš 3, 19-21)

Prorok však kárá i samotné Boží služebníky, kněze, kteří místo toho, aby byli ztělesněním cti a zákona, jsou zkorumpovaní, neberou své poslání vážně a v důsledku toho upadají u lidu do neváženosti. Jsou to právě kněží, kteří mají tu povinnost připomínat lidem jejich smlouvu s Bohem. Jako jeho mluvčí mají být spravedlivýí a pravdivýí, a co nejvíce podobni svému Bohu. A to proto, aby s ním svůj lid mohli seznamovat a udržovat ve váženosti jeho jméno.3

Zákon pravdy byl v jeho ústech, bezpráví se na jeho rtech neobjevilo; chodil se mnou pokojně a bezelstně a mnohé odvrátil od nepravosti. Vždyť rty kněze střeží poznání, z jeho úst se vyhledává zákon, Neboť on je poslem Hospodina zástupů. Vy jste však z této cesty sešli…“ (Malachiáš 2, 6-8)

Možná že i dnes se nám do srdcí často vkrádají pochybnosti. Ve světě se děje tolik zla, které jako by nemělo hranic a mnohým nespravedlivým lidem se daří. Snažíme se konat dobro a nerozumíme neštěstí, které nás čas od času stíhá. I k nám jako by dnes zaznívala prorokova slova, která pro nás možná poněkud archaickým jazykem říkají, abychom se nebáli, nezáviděli a neobviňovali Boha z nespravedlnosti, jelikož nespravedlnost je dílem pouze lidských rukou. Abychom nevyměnili materiální úspěch za černé svědomí, které se z duše jen těžce smývá.4 Lidé v době Malachiáše žili v klidu a míru. To je ale svedlo k neúctě vůči Bohu, což dokazovali slovy i činy. A v čele takového odpadnutí od Boha byli, žel, i kněží. Lidé se rozváděli, zanedbávali dávání desátků, mluvili o tom, že sloužit Bohu je k ničemu atd. A Bůh je prostřednictvím Malachiáše upozorňuje na to, že nedělají dobře. Přijde doba, kdy uvidíte rozdíl mezi tím, kdo Bohu slouží a tím, kdo Bohu sloužit nechce. Vraťte se tedy zpět k Bohu, říká Malachiáš.

Ellen G. Whiteová: „Bůh dává sluneční svit i déšť, způsobuje růst rostlin a dává schopnosti a zdraví k získávání prostředků. Protože všechna požehnání pocházejí z jeho štědré ruky, přeje si, aby mu muži a ženy na znamení vděčnosti odváděli desátky a přinášeli dary. Jedině tak se z Boží vinice nestane holá pláň. Lidé mají projevovat nesobecký zájem o budování Božího díla ve všech částech světa. Skrze taková poselství, jaká jim přinesl prorok Malachiáš, jako i prostřednictvím útlaku ze strany pohanských národů se Izraelci nakonec naučili, že pravý úspěch je závislý na poslušnosti Božího zákona.“ (Ellen G. Whiteová, Od slávy k Úpadku, str.165-166)

Redakce Genesis Era

Související články

Jan Hus

12. července 2024

Jan Hus vstupuje se svými kázáními do složité situace. I přesto se však nebál kriticky vyjadřovat k morálnímu úpadku tehdejší církve a mezi lidmi se rychle stával oblíbeným.

Samson

5. července 2024

Příběh o Samsonovi a jeho daru síly, je mezi lidmi poměrně známý. Může v nás na vzbuzovat obdiv, avšak otevírá i otázky daleko hlubší.

Buďme rozumní

1. července 2024

člověk se dnes rozumem snaží obhájit věci nerozumné. Dnešní doba má daleko blíž k pocitovosti než k pragmatickému přemýšlení. Jenže mít dobrý pocit je málo.

Natán

28. června 2024

Nátan byl prorokem za vlády slavného židovského krále Davida. Ani moudrý král David však navzdory své bohabojnosti, nebyl zcela bez hříchu.