Mezinárodní den žen

První oslavy Mezinárodního dne žen datujeme k 28. únoru 1909 v New Yorku, kdy americká socialistická strana vyhlásila Mezinárodní den žen na popud aktivistky Theresy Malkiel. Později se začalo mluvit o tom, že měl tento svátek připomínat 8. března 1908, kdy newyorské švadleny uspořádaly velkou demonstraci za volební právo žen. Na tento boj za volební právo navázala v roce 1910 německá aktivistka Clara Zetkin, která v Kodani na konferenci Druhé internacionály prosadila mezinárodní pořádání svátku svých souputnic. Svátek žen se slavil na přelomu února a března od roku 1911 v Německu, Švýcarsku, Dánsku, Rakousko-Uhersku a v USA.

Osmý březen, začal být vnímán jako Mezinárodní den žen po revolučním roce 1917. Následující rok se ujali Svátku žen bolševici, kteří ale začali upozaďovat původní feministický význam. Svátek žen si přizpůsobili své potřebě a udělali z něj svátek, který oslavoval něžné pohlaví, aby se necítilo odstrčené. Pověst MDŽ se snažila napravit OSN roku 1975, kdy jej uznala za oficiální svátek neboli Den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.¹ Tímto dnem si ženy připomínají svou rovnoprávnost a svobodu.

Ale jak ženy a muže stvořil Bůh? Stvořil je jako sobě navzájem rovnocenné. Nejprve stvořil Adama a poté Evu.

Pokud nám jde o Boží ideál uvedený v Bibli, potom čteme, že se má muž a žena podřizovat jeden druhému (Efezským 5,21). Žena muži ale s tím, že muž ji miluje jako sebe sama, jako ten, který je pro ni ochoten obětovat i svůj život. Potom je ze strany ženy přirozené, že bude mít před takovým mužem úctu (Efezským 5,33). Když miluje manžel svou ženu jako Kristus církev, podřízení se manželky (Bible dodává, co myslí tím podřízením se, a tím je úcta) bude přirozenou reakcí vůči manželovi. Jedná se tedy o oboustranný vztah.

Svátkem žen oslavují všechny ženy nejen svou sílu, ale i odvahu. I sama Bible vypráví příběhy řady takových žen. Například Rút je symbolem statečnosti a víry. Symbolem oddanosti a trpělivosti je Ráchel, která prožila nekorektní jednání ze strany svého otce. Chtěla si vzít svou lásku Jákoba, ale její otec mu místo ní dal její sestru Leu. Ráchel se nevzdala a její modlitby byly později vyslyšeny. S Jákobem měli dva potomky, Josefa a Benjamína. Víra dovedla Abrahámovu ženu Sáru až k vytouženému potomkovi, přestože Sára i Abrahám byli již příliš staří na to, aby měli dítě. Abrahámovi bylo tou dobou přibližně 90 let. Přesto porodila syna Izáka. Na tomto příběhu se ukazuje, že Bůh plní všechny své sliby.²

Oslavy mezinárodního dne žen mají smysl a nejsou jen přežitkem komunistického režimu, který tento den zprofanoval. Během tohoto dne si připomínáme všechny ženské hrdinky, které se zasloužily o volební právo žen, rovnoprávnost a svobodu žen. Tento den má být ale také připomínkou toho, že v každé ženě se skrývá jedinečná síla, statečnost a odhodlání.

Redakce Genesis Era