Úvod Magazín Nezařazené Micheáš

Micheáš

20. září 2023

Prorok Micheáš je jedním z dvanácti takzvaných Malých proroků a je autorem stejnojmenné Biblické knihy. Prorokoval zhruba mezi lety 737 až 696 před Kristem. Pocházel ze skromné rodiny, sídlící v jedné z vesnic ve východní části Judska. Dobu, do které pronášel svá kázání sdílel s významnými prorokem, Izajášem v těsné návaznosti na proroka Ámose. V mnohém jsou si jejich proroctví podobná. Jejich kritiky míří především na zkorumpované elity tehdejšího Jeruzaléma. Bohatí se nespravedlivě obohacovali na chudých a z těchto hříchem pošpiněných peněz byla budována sláva a prestiž Jeruzalémského města.

Prorok Micheáš prohlásil, že zatímco se hříšníci ze Sijónu rouhavě zaštiťují Bohem se slovy: „Což není Hospodin uprostřed nás? Na nás nepřijde nic zlého,“ budují Sijón „krveprolitím, Jeruzalém bezprávím“ (Micheáš 3,11.10.)

V této době vládli králové, o kterých se dozvídáme mnoho z biblické knihy Izajášovi a z knihy Královské. Byli jimi králové Jotám, Achaz a Chizkijáš. Jejich vláda byla charakteristická odklonem od Boha. Mnozí z nich se oddávali starým náboženským praktikám. Největší odklon zažil Jeruzalém za doby krále Achaze, který se netajil uctíváním pohanského boha Baala.

„Zbožný vymizel ze země, přímého mezi lidmi není. Všichni strojí vražedné úklady, jeden druhého do sítě loví… Nejlepší z nich je jak potměchuť, nejpoctivější jako plot z trní.“ (Micheáš: 7,2.4.)

Změna nastala až za doby krále Chizkajáše, který se pokusil o náboženskou reformu. Zlo, které se rozbujelo za vlády krále Achaze však zapustilo kořeny příliš hluboko. Judské království se kvůli Achazově obdivu pohanských Asyrských Bohů a samotné Asyrské říše dostalo v těžké době války proti nečekanému spojenectví Aramejské a Izraelské říše do područí vlivu mocné Asyrské Říše.¹ Jedním z prvních Micheášových zvěstí bylo neblahé proroctví zkázy Jeruzaléma a Samáří.² Toto proroctví se stalo jediným, které se v rámci starého zákona objevuje podruhé. V jednom ze svých proroctví se o něm zmiňuje prorok Jeremiáš,³ který zkázu Jeruzaléma, když byl v roce 586 před Kristem srovnán se zemí, zažil na vlastní oči.

Poslové Boží, do jejichž řad Micheáš bez pochyby patřil však nadále vybízeli svůj lid k tomu, aby nezavírali oči před Hospodin, neprchali před ním. Nabádali, aby se lid Jeruzalémský opět navrátil ke svému Bohu a mohl tak opět prodlévat v jeho dobrotě. S hlubokým citem promlouval ke svým krajanům slovo Boží:

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

„Lide můj, co jsem ti udělal? Jaké potíže jsem ti působil? Odpověz mi. Vždyť jsem tě vyvedl z egyptské země, vykoupil jsem tě z domu otroctví, poslal jsem před tebou Mojžíše, Árona a Mirjam.“ (Micheáš 6,3.4.)

Část jeho proroctví, které v rámci Biblického kánonu můžeme rozhodně řadit mezi kratší, nesla hluboký význam a vymykala se proroctví jeho současníků. Nesla totiž také důležité poselství o příchodu Mesiáše. Micheášova Boží prozřetelnost poskytla svým současníkům samotné místo, z kterého vzejde syn Boha i člověka, náš spasitel, Ježíš Kristus.

A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných. I když je Hospodin vydá v plen do chvíle, než rodička porodí, zbytek jeho bratří se vrátí zpět k synům Izraele. I postaví se a bude je pást v Hospodinově moci, ve vyvýšeném jménu Hospodina, svého Boha, a budou bydlet bezpečně; jeho velikost bude nyní sahat až do dálav země. Micheáš (5, 1-3)