Panna Marie

Roku 381 bylo ustanoveno na koncilu v Konstantinopoli, že Marie byla pannou a počala zásluhou Ducha svatého, aby bylo následně roku 431 toto církevní dogma přijato jako závazné. Nicméně se o těchto záležitostech nadále uvnitř církve vedly spory, i když Marie nehrála v průběhu prvního tisíciletí ve střední a západní Evropě žádnou významnější roli. Jedinou výjimkou byla část východní Evropy, především Byzanc, kde se kult Panny Marie začal v rámci Evropy objevovat jako první. Evropští teologové se často obávali toho, že Panna Marie by mohl převýšit význam Ježíše Krista. O tom svědčí například spor o nanebevzetí Panny Marie, které velice brzy přijal jako pravdivé východní směr křesťanství. Dogmatem katolické církve se to stalo až v roce 1950.²

Jedním z nejstarších svátků Panny Marie je svátek na počest jejího narození bez dědičného hříchu, který kromě ní zdědily po Evě všechny ostatní ženy. Tento svátek je poněkud výjimečný, vezmeme-li v úvahu, že u světců se zpravidla slaví událost jejich smrti, jakožto počátek jejich nebeského života. Svátek má kořeny v 5.století v Jeruzalémě, stejně jako svátek nanebevzetí Panny Marie. Tento svátek se od 7. století objevuje i v Římě a titulovala se podle něj většina mariánských kostelů v průběhu středověku. Na našem území se kult objevuje především v předhusitské době, a to spíše ze strany jednotlivých prelátů či světských panovníků. Kult totiž nebyl oficiálně podporován katolickou církví. Někteří tak svátek vítali nejen ze svého osobního přesvědčení, ale i jako prostředek protestu vůči katolickému centralismu.

K rozšíření mariánských svátků do Evropy notně přispěly křížové výpravy do Svaté země konané na počátku 12. století. Zde se spousta rytířů a králů setkávala s místními rytířskými řády, které ctily řadu mariánských svátků a uctívali mariánský kult. Podle legendy se dokonce během první křížové výpravy zjevila Marie rytířům a pomohla jim dobýt Jeruzalém. Dá se říci, že symbolika Panny Marie, v podobě ženy s nadpřirozenými schopnostmi, která reprezentovala jednoduchý kult lásky a dobra, byla pro rytíře i pro běžný lid srozumitelnější než zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

V průběhu 13.století se postupně zásluhou řeholních řádů šíří kult Panny Marie mezi lid. Největší rozmach však zažily mariánské kulty v barokní době 15.století, a to především mezi prostými lidmi. V kostelech se lidé klaněli Ježíši Kristu, mimo něj se v rámci různých procesí a oslav obraceli k Panně Marii. Je však nutné podotknout, že tento kult nemá žádné kořeny v pohanských svátcích. Lidové oslavy si i přes svůj světský charakter zachovaly silnou duchovní stránku.

Dalšími svátky, kromě již nejstarších dvou zmíněných, je například svátek Navštívení Panny Marie, jímž se míní setkání Panny Marie se sestřenicí Alžbětou, založený ve 13. století. Dále svátek Marie Růžencové, který je údajně odvozen od zázraku, jímž Panna Marie zajistila vítězství ve slavné námořní bitvě u Lepanta proti Osmanským Turkům v roce 1571.³ Panna Marie Sedmibolestná je, kromě barokního zobrazení Panny Marie protknuté sedmi meči, symbolem mnohých strastí, které ji za života doprovázely. Svátek s ní spojený má silné kořeny na Slovensku a Panna Marie Sedmibolestná je oficiální katolickou patronkou Slovenska. Velkými místními svátky, které jsou poměrně známé, jsou den Panny Marie Lurdské k údajnému zjevení z roku 1858 a den Panny Marie Fatimské, která se údajně zjevila skupince dětí v roce 1917.