
Pohanství
Celý článek zobrazíte po přihlášení.
Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.
ZÍSKAT ČLENSTVÍSvůj účet máte navždy zdarma.
Mezi pohanské zvyky patřily oslavy osmi velkých svátků odvíjejících se podle slunečního cyklu. Byly nezbytnou součástí jejich života, příležitostí k setkávání a společného slavení. Čtyři z těchto svátků připadají na nejznámější astronomické události, a to rovnodennosti a slunovraty. Dalšími významnými svátky jsou například Hromnice, dožínky a dušičky.
Svátky s pohanskými kořeny
- Dušičky neboli Samhain se konal každý rok na přelomu října a listopadu. V období, kdy se dny zkracují a světla ubývá. Bariéry mezi světem živých a mrtvých se ztenčují. To byl důvod, proč naši předci tvrdili, že se v tento den můžeme setkat s našimi dávnými předky.
- Zimní slunovrat (Yule) představuje začátek zimy, ale také návrat světla. Svátky slunovratu se vyznačovaly bohatými hostinami, zábavou a obětováním. Z pohanské doby přežil zvyk zdobení stromu života.
- Hromnice (Imbolc, 2. února) se spojují s pranostikou „na Hromnice o hodinu více“. Naši předkové si tento den spojovali zejména se světlem, protože dny se začínaly pomalu prodlužovat. Ve světle viděli nadějné vyhlídky do budoucnosti díky přicházejícímu jaru.
- Ostara, jarní rovnodennost připadá na 20. března. Den v této době trvá stejně dlouho jako noc. Pohané v tento den oslavovali probuzení bohyně jara Ostary. Svátky jara se spojovaly s plodností. Symbol bohyně byly vejce a zajíček, které se staly i symboly lidových Velikonoc. Věřilo se v očistnou sílu jarní přírody, která se dnes přeměnila na „jarní úklid“.
- Beltain (Čarodějnice či Filipojakubská noc) byla považována za jednu z nejmagičtějších nocí v roce. Byla to noc z 30. dubna na 1. května. Bůh Belen byl typickým symbolem pro velký oheň. Ohně pohané přeskakovali a věřili v jeho očišťující moc a načerpání nové síly. Dále se věřilo v sabat čarodějnic, který se měl konat během 3 nocí na přelomu dubna a května. Z toho důvodu se vrhá čarodějnice do ohně jako znak vítězství nad temnými silami zimy.
- Letní slunovrat (Litha, Svatojánská noc, 21. června) je den s nejdelším dnem a nejkratší nocí. V ten den pořádali Keltové velké slavnosti, při kterých tančili kolem ohňů a „čarovali“ pomocí bylin.
- Žně (Lughnasad) se slavili uprostřed prázdnin v noci mezi 31. červencem a 1. srpnem. Žně byly spojovány se sklizní a obětováním prvního obilí. Z ručně natrhaných klasů obilí se upekl chléb, každý z kmene dostal kousek a zbytek se obětoval bohům jako poděkování za ochranu a úrodu.
- Dožínky či den díkůvzdání (Mabon, podzimní rovnodennost) se vyznačují příchodem podzimu a tedy i příchodem tmy a zimy. Nejdříve děkovali pohané bohům za úrodu. Poté přišel čas na odpočinek.3
Jak vidíme, spousta pohanských zvyků a svátků je stále přítomna i v našich tradicích. A ne jenom to. Mnoho lidí, kteří se nehlásí ke křesťanství, dokonce se hlásí k ateismu, věří různým pověrám, horoskopům, předpovídání budoucnosti pomocí kyvadélka, kávové sedliny, magické koule atd. Myslím, že platí to, co bylo řečeno již dávno, že: „doba odkřesťanštění neznamená, že lidé nevěří ničemu, naopak věří všemu“. A tak pravdu má Ježíš, který říká: „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ (Jan 8,32)
Redakce Genesis Era