Pro svoje zdraví můžeme vykonat víc, než si myslíme
Dnes známe pojem „psychosomatické problémy“. Již z názvu, je patrná souvislost psychiky a těla. Jde o spojení řeckých slov psyché – duše a sóma – tělo. Psychické funkce mohou ovlivňovat tělesné a naopak. Odborníci tvrdí, že až 70 % všech tělesných obtíží má na svědomí psychika. Strach, trvalý stres, rozpad partnerského vztahu, úmrtí blízkého člověka, nefungující rodinné vztahy, nespokojenost v životě, obavy z budoucnosti… jako lidé jsme totiž komplexní bytosti, kdy oblast tělesná, duševní, duchovní i sociální jsou navzájem propojeny. „A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem“ (Lukáš 2,52). Lékař Lukáš zde dává do souvislosti tělesnou, emocionální, duševní i sociální stránku člověka – Ježíše. I Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody s tím, že zdraví není pouze nepřítomnost nemoci. A opět vyjádření Bible: (Přísloví 17,22) „radostná mysl hojí rány…“ A tak co můžeme pro svoje zdraví udělat?
Vzpomínat potřebnost pohybu, vyváženého poměru mezi prací a odpočinkem, potřebnost spánku, pitného režimu, kvalitních mezilidských vztahů, dodržování hygieny, vyhýbání se drogám všeho druhu včetně alkoholu a tabáku, a bylo by jistě možné pokračovat, to všechno je známé. Ale které další věci silně ovlivňují kvalitu našeho zdraví?
„Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře.“ (Matouš 9,36) I obtížené svědomí a pocit nedostatečnosti, vykonání zlého, které mi nemůže být odpuštěno, nemůže být napraveno, i to je faktor, který negativně ovlivní naše zdraví. Je úžasné, že v Bibli můžeme číst ujištění: „Když viděl jejich víru, řekl tomu člověku: „Tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“ (Lukáš 5,20) „Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu. (Izajáš 43,25) „Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty„. (Římanům 4,7)
Apoštol Pavel píše v dopisu Koloským 3,15: „A buďte vděčni…, a s vděčností v srdci oslavujte Boha“. Vděčnost je hluboký vnitřní pocit. Vděk je pozitivní odezva na projevenou pomoc. Chápu, že v současné době „nárokovosti“ se vděčnost moc nenosí, ale pochopení léčivých důsledků vděčnosti je důležité. Možnost prožívat vděčnost je Boží dar. Vděčnost má vliv na naši náladu a duševní pohodu. Schopnost udržet si postoj vděčnosti vede k menšímu výskytu zdravotních problémů.
Jinou záležitostí přispívající k našemu dobrému zdraví je naděje. Lékař John Harvey Kellogg řekl: „Naděje je nejmocnější povzbuzující prostředek pro naše tělo.“ Onkolog Jerome Groopman propojil naději a uzdravení ve své knize Anatomie naděje takto: „Jasná uvědomělá naděje nám dává odvahu konfrontovat okolnosti, ve kterých se nacházíme, s naší schopností je překonat. Pro všechny moje pacienty je naděje – opravdová naděje – stejně důležitá, jako všechny ostatní léky.“ A opět dodám slova apoštola Pavla: „Bůh naděje, nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého“. (Římanům 15,13) Profesor Zdeněk Matějček hovoří o nutnosti otevřené budoucnosti.
Dovolím si vzpomenout ještě tři věci vedoucí k uchování lepšího zdraví. Odborníci zkoumají vztah mezi náboženskou vírou a zdravím člověka. A jsou přesvědčení, že náboženská víra pozitivně prospívá našemu tělesnému, duševnímu i emocionálnímu zdraví. Ježíš několika lidem řekl slova: „tvá víra tě uzdravila“ (Lukáš 18,42). Uveřejňované statistiky upozorňují na skutečnost, že v zemích s vyšší spiritualitou je méně sebevražd.
Stejnou službu nám poskytuje modlitba. Při modlitbě vyznáváme, že je někdo nad námi, na kterého se můžeme spolehnout. Můžeme se sdílet s Bohem, urovnáváme si myšlenky, nejsme sami. A v souvislosti se studiem Bible nám přináší pokoj a zbavuje stresu. Ona modlitba je totiž přirozenou součástí nás samých. Když prožíváme těžkou chvíli, neřešitelnou záležitost, potom voláme Boží jméno. Výzkum, který prováděl Dr. Marc Musick se skupinou 4 000 studentů ze Severní Karolíny zjistil, že čím více se lidé zapojovali do studia Bible, čím více se modlili, tím sami sebe považovali za zdravější. To, jak člověk sám hodnotí svoje zdraví, bývá nejspolehlivějším indikátorem celkového zdraví.
I pozitivní přístup k životu je pro úplné zdraví velmi důležitý. Apoštol Pavel věřícím v Tesalonice radil, aby v životě dělali tři věci, které jim pomohou udržovat pozitivní postoj: „Stále se radujte, v modlitbách neustávejte a za všech okolností děkujte“. (1. Tesalonickým 5,16-18)
A věřícím do města Filipis posílá vzkaz: „Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu.“ (Filipským 4,8) Nebylo by dobré toto všechno připojit k dalším věcem, které děláme pro svoje zdraví?
Jan Dymáček