Role muže a ženy ve vztahu II. – role ženy

Někdo se může domnívat, že Bible věnuje ženám a jejich problémům jen málo místa, staví je do pozadí a upřednostňuje muže. Ten, ale zřejmě nikdy pořádně Bibli nečetl. A tak co se očekává od ženy (tak jak jsem již psal, co se očekává od muže), aby byla šťastná ona i její manžel, včetně dětí?

Tak jako muži musí přijmout roli mužů, je třeba, aby ženy přijaly roly ženy. „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. (Genesis 1:27)

Žena nemůže být šťastná, dokud nepřijme sama sebe jako ženu se všemi psychickými, emocionálnímu a tělesnými přednostmi, kterými byla obdarována. Je rovnocenná muži, ale je jiná.

Žijeme v období poněkud falešné emancipace. Muži (někteří) zženšťují (a to i pod vlivem neustálého působení žen a nedostatku mužského vzoru a vlivu), a tím mnohdy nutí ženy, aby se staly „muži“. Jindy je to přímo touha ženy, vystoupit z tradiční role ženy a stát se „samostatnou, nezávislou, svobodnou“ atd. A tak přichází jakýsi „nový model“ vztahu mezi mužem a ženou. Muži se bojí, že nebudou dostatečně mužní, a ženy se bojí, že by mohly být považovány za „pouhé ženy“. Ono, po staletí obvyklé rozdělení rolí se radikálně mění. Role splývají nebo se zaměňují, a přitom se tvrdí, jak je to úžasné a spravedlivé. Ale dobře víme, jak je to klamné, protože záměna rolí je neproveditelná. Proč? Protože žena je žena a je „naprogramována“ jinak než muž. Žena potřebuje být milována. To je jedna ze základních potřeb ženy. Tuto potřebu lze potlačovat, nemyslet na ni…, je však absolutní. Má potřebu být chráněna, a to ve všech oblastech života. Potřebuje cítit bezpečí. Pokud není tato přirozená touha ženy naplňována, přerůstá v přehnanou potřebu bezpečí, která se nakonec projeví snahou mít všechno pod kontrolou. Ženy někdy prohlašují, že nepotřebují, aby je někdo chránil. Hovoří o rovnosti a tváří se, jako by se jim konečně podařilo vymanit se z temného středověku. Výsledkem však může být jejich vlastní nejistota.

Žena nemůže být šťastná, dokud nepřijme sama sebe jako ženu se všemi psychickými, emocionálnímu a tělesnými přednostmi, kterými byla obdarována. Je rovnocenná muži, ale je jiná. Někdy si ženy naříkají, že jsou „pouze služky“, v práci i doma a jejich práce se bere jako samozřejmost. Tedy mají dojem, že nic neznamenají. Není to pravda! V Božích očích má každá žena úžasnou hodnotu. A to proto, že je Bohem stvořena. I Ježíš to dokazoval svým postojem k ženám. Ony patřily do okruhu Jeho blízkých přátel, provázely ho a pomáhaly mu v jeho službě. Po svém vzkříšení se zjevil nejprve ženě. A tak to, co každá žena nutně potřebuje, je vědomí vlastní ceny a hodnoty. „Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly.“ (Přísloví 31:10) Proč to tak zdůrazňovat? Protože vztah si žádá dva rovnocenné jedince. Partnerské vztahy se rozpadají zejména tehdy a zejména proto, když jsou nevyvážené. Bez dvou zcela rovnocenných partnerů není kvalitní vztah možný. To, co je důležité pro vztah v manželství je, aby žena pochopila a přijala sebe sama jako ženu, která má obrovskou hodnotu.

Ženy, akceptujte, že jsou muži jiní a chápejte tyto rozdíly jako mosty, nikoliv překážky. Jsou to mosty smysluplné.

Někdo řekl, že ruka, která houpe kolébkou, vládne světu. Krále Šalamouna jeho ženy odloučily od důvěry v Boha. Herodiána „dotlačila“ krále Heroda, že obětoval život Jana křtitele. Žena Jezábel je dodnes symbolem bezbožného člověka, a přitom měla obrovský vliv na svého manžela. Žena potřebujete pochopit, jak úžasný vliv má na svého muže. Slova, která říká, způsob, jakým se ho dotýká, vztah, který mu prokazuje, jak mu naslouchá, to vše má na něho obrovský vliv. A ten je daleko větší než vůbec ženy tuší. A kdo má vliv, má také odpovědnost.

Příběh o stvoření zdůrazňuje základní skutečnost, a to – Bůh stvořil muže a ženu. Tedy dvě rozdílné části jednoho celku. Vzájemně nepostradatelné, navzájem se doplňující, kteří tvoří jednotu v různosti. Jestliže se mají dva vzájemně doplňovat, potom samozřejmě musí být každý jiný. A teprve v oné jinakosti je vzájemné doplnění. Muž je prostě jiný jako žena. Mohou si snad vyměnit i role, ale psychiku nikoliv. Muž nepřemýšlí stejně jako žena. Chlapci udrží pozornost kratší dobu než děvčata. Muži se vyrovnávají se stresem tím, že se stáhnou do sebe. Ženy naopak o tom potřebují hovořit. Muž řekne, že to, či ono nemá logiku, aby mu žena odpověděla, že to ale tak cítí. Muž používá méně slov jako žena. A bylo by možné pokračovat. Ženy, akceptujte, že jsou muži jiní a chápejte tyto rozdíly jako mosty, nikoliv překážky. Jsou to mosty smysluplné. „Dnes jsem konečně pochopila, že můj chlap je normální“, řekla jistá žena po přednášce o rozdílnosti muže a ženy.

Nikdo nehraje tak významnou úlohu v naplňování specifických potřeb muže jako jeho žena. A nemám na mysli potřeby v intimní oblasti. Největší prioritou ženy má být její muž, který ji miluje. Pokud to tak vnímá, jedná moudře. To, jak se k muži chová, ovlivňuje totiž její zájmy, protože čím víc je muž mužem, tím více ji bude milovat. Žena je jeho partnerkou, a právě v této souvislosti mu nabízí podporu, pomoc, spolupráci a povzbuzení. „Srdce jejího muže, na ni spoléhá.“ (Přísloví 31,11) Když Bůh chtěl zahnat Adamovu samotu, nedal mu kruh přátel, ale jednu ženu. My muži si klademe vysoké cíle, vytváříme obrovské plány, ale pak potřebujeme ženu, aby nám je pomohla naplnit. Projevujte zájem o to, co váš manžel dělá.

Dovolím si v těchto myšlenkách pokračovat ještě příště.

Jan Dymáček