
Tvorba opálů: Opály během několika měsíců — a nikoliv miliónů let!
Nyní pracujeme na odborných a jazykových korekturách a na přípravě grafiky.
Link na článek v angličtině: Creating opals
Autor: Andrew A. Snelling
V originále vydáno: Creating opals, prosinec 1994
Obr.1 V nádherném sametově hebkém opálu se objeví ohnivý vzor.
Obr.2 Barvy opálu se v jednotlivých kamenech pozoruhodně liší.
„V nich uvidíš živý oheň rubínu, nádherný purpur ametystu, mořskou zeleň smaragdu, které se společně třpytí v neuvěřitelné směsici světla.“
Markus Antonius je miloval a předpokládá se, že napadl jednoho senátora, aby získal obzvláště pěkný opál. Napoleon daroval Josefíně „Hořící Tróju“, nádherný červený exemplář. Shakespeare je nazval „tím zázrakem a královnou drahokamů“ a britská královna Viktorie učinila z nových objevů z daleké Austrálie módní nezbytnost.
Celý článek zobrazíte po přihlášení.
Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.
ZÍSKAT ČLENSTVÍSvůj účet máte navždy zdarma.
Stačí k tomu elektrolyt (chemický roztok, který vede elektřinu), zdroj oxidu křemičitého a vody a trochu oxidu hlinitého a živce. Základní složkou Lenova „receptu“ je chemická látka zvaná tetraethylosilikát (zkráceně TEOS), což je organická molekula obsahující oxid křemičitý. Množství oxidu hlinitého, který se změní na oxid hlinitý, určuje tvrdost opálu.
Proces tvorby opálu je procesem iontové výměny, což je chemický proces, při kterém se struktura opálu vytváří iont po iontu (iont je elektricky nabitý atom nebo skupina atomů [molekula]). Proces začíná v určitém bodě a šíří se, dokud se nevyčerpají všechny kritické složky, v tomto případě elektrolyt.
Len nyní může „pěstovat“ opál v přírodní opálové hlíně Lightning Ridge, písečném štěrku, ve kterém se přírodní opály nacházejí.
Během několika týdnů od této počáteční tvorby má nově vznikající opál krásné barevné vzory, ale stále je v něm hodně vody. V průběhu měsíců pomalu dochází k dalším chemickým změnám, křemičitý gel se zpevňuje, jak se z něj „vytlačuje“ voda.
Len nyní může „pěstovat“ opál v přírodní opálové hlíně Lightning Ridge, písečném štěrku, ve kterém se přírodní opály nacházejí. Jakmile se elektrolyt vmísí do opálové hlíny, začne se během čtyř až šesti dnů tvořit barva. Poté skutečně vyrostou švy opálu, které mají stejný tvar a formu jako ty, které se nacházejí v zemi, některé s barvou a některé bez ní, přičemž tento proces trvá přibližně tři měsíce.
Ševový opál tedy nemusí být nutně sedimentární usazeninou v již dříve existujících puklinách v opálové hlíně. Chemická reakce, která „vytváří“ opál, vytváří spíše šev z opálové hlíny samotné, kde předtím žádná trhlina ani šev neexistovaly. Len říká, že tento úspěch je „první na světě“ a že viskozita zřejmě hraje v tomto klíčovém procesu výměny iontů významnou roli.
Rychlé opály odpovídají biblickému časovému měřítku
Lenovy experimenty nejenže poskytují vysvětlení, jak opály vznikají, ale krátký časový rámec pouhých několika let je v souladu s biblickým rámcem a může snadno vysvětlit terénní pozorování přírodních opálů v jejich hostitelských horninách. Navíc to znamená, že jeho krátký časový rámec platí i pro proces fosilizace. Zkamenění kostí pliosaura „Erika“ (například) nemuselo trvat tisíce nebo miliony let. Nejpravděpodobnějším vysvětlením jejich uchování prostřednictvím opalizace je proto nyní stejný proces výměny (iontové výměny), který Len tak názorně předvedl na svých skleněných nádobách a který trvá pouze měsíce až roky.
Evoluční „příběhy“ o pomalém vzniku a fosilizaci opálů v průběhu tisíců a milionů let je tedy třeba přepsat. Vzhledem k tomu, že pliosauři a další tvorové musí být pohřbeni katastrofickým způsobem, aby byla zajištěna jejich následná fosilizace, jsou horninové vrstvy, v nichž se nacházejí opály a opalizované kosti, nejlépe vysvětlitelné katastrofickým ukládáním během globální potopy. Chemické procesy pak ve vrstvách hornin vytvořily opály a v následujících měsících a letech opalizovaly kosti.
Dnes můžeme obdivovat a těšit se z krásy a ohně těchto oslnivých vzácných opálů a opalizovaných kostí. Když si však uvědomíme, objasněno výzkumem založeným na kreacionistických předpokladech, že jejich vznik byl důsledkem katastrofického soudu přinášejícího smrt, připomene se nám náš Stvořitel, který byl souzen a zemřel za nás, aby opět proměnil špínu v krásu.